Smutky slečny Austenové

Nemůžu říct, že by se mi to zdálo bez chyby, v jistém smyslu to pořád klouže po povrchu (jako většina filmů na toto téma, oproti knihám, ale také nevím, jestli to třeba jenom v knize nevynikne tak jako když se to transponuje do audiovizuální podoby, ale pořád zatím zastávám názor, že texty spisovatelek jsou mnohem brilantnější a hlubší než většina adaptací, co jsem doteď viděla, mám na mysli všechny ty Pýchy a předsudky, Rozumy a city, Jane Eyerové, ne všechny knihy na světě), ale rozhodně mi to přijde jako nejtrefnější. Například jak se Imogen Poots za dveřmi pokoje rozpláče... Mám dojem, že takový druh pláče jsem ve všech těch zdánlivě realistických, ale stejně tendenčních a okleštěných adaptacích, ještě neviděla, kam se hrabe například Vášeň a cit, která se rovněž pokouší zinscenovat představu o spisovatelce a (podle mě) tragicky selhává. Olivia Williamsová se mi zdála hodně dobrá, kombinace její studené krásy a hereckého umění se hodně trefila do mojí představy šťastné nešťastné svobodné nesvobodné tvůrkyně. (12.01.2014)

Romány Jane Austenové jsem četl v rámci vzdělávání se v anglickém jazyce. Jinak svět jejích představ s mým světem představ nikterak nekonvenuje - sprostě řečeno: nemám rád svět salonů a satirických narážek, podle nichž se pozná inteligence partnera. Rovněž tak film - i když zrovna nepatří do cimrmanovské "zabudky" - je uzavřenou záležitostí: režisér nás do svého romanticky uhlazeného projektu prostě nepustí. (16.03.2015)

Na televizní film moc slušné... Někdo tu lamentuje, že Janin život není tak strhující jako její romány... ale lidi, buďto nevíte, co si představit pod pojmem strhující, a nebo podceňujete její fantazii. Jak správně citovala HollyW "Jediný způsob, jak získat muže jako je pan Darcy, je vymyslet si ho." tečka. Jane má spoustu sourozenců, málo peněz, nechce se vdávat jen proto, že to je běžné, nebo dokonce nezbytné pro každou ženu její doby... Dokázala to, že ještě po tolika letech vyvolává úsměv, probouzí sny, těch filmů a nových verzí, které stále vznikají jak o ní, tak o jejích dílech.. Nepodařilo se jí vzít si svoji lásku, všechny ostatní odmítla, zemřela v dvaačtyřiceti letech... Pokud tohle není strhující, tak... se jděte dívat na něco více strhujícího, takový Titanic by se vám mohl líbit ;-) (02.07.2013)

Zmena názoru. Po opätovnom zhliadnutí, dabovanom, som jasnejšie porozumela vzájomným vzťahom postáv. Oliviu znášam lepšie i ostatní mi prišli sympatickejší. (vyrástla som??:)) ) Keďže som už so zápletkou bola oboznámená, mohla som si viac užiť drobnosti, pekné zábery farby, obdivovať miestami hudbu a jej variovanie či opakovanie v podobných pasážach, čo mi prišlo zaujímavé. Viac som si všímala herecké drobné prejavy, och ako maliarsky ich zobrazovali. Ako z obrazu miestami, veľmi pekného obrazu. Tiež som si trápila myseľ, kde všade som videla Toma Hiddlestona (Cranford), kde Hugha Bonnevilla (Daniel Deronda, Mansfield Park, Lost in Austen). Mením názor k lepšiemu. Páči sa mi myšlienka zobrazenia Jane už staršej, chorľavej a predsa s v duši občas prebudenou túžbou mať rád a byť ľúbený. Taká vyzretejšia, dospelejšia Jane. (och neverím čo spravia 3 roky a možno aj dabing.) starý názor: 2 a 1/2*. Ta polka je za pekne zabery (niektore). A zvlastnu hudbu.. K pribehu. Jaksi neocenujem obsadenie. Nemohla som prist na chut Olivii Williams ako Jane Austen. Viac sa mi pacila ako Jane Fairfax v Emme. JA vykreslili trochu inak ako som predpokladala (BTW nikde som nepocula o nejakej znamosti, co mala s tym doktorom...?) Ale to je pochopitelne, vsetci si to upravuju, kedze nepozname toho vela z jej zivota. Krom zopar listov co sa zanechali... Zvysne postavy.. mala som malicky chaos + akosi.. vyber hercov sa mi nepacil. JA s Cassandrou si predstavujem ako best friendky a tu sa mi tak nejavili. Tento filmik je priliz kratky, iny na aky sme zvyknuti, + pribudla nam Fanny ako jej neter. Vela noveho ci pozoruhodneho nepriniesol. Viac sa mi pacil zivy dokument The real Jane Austen. (26.06.2008)

Buď už jsem to někdy viděl, nebo mi to něco strašně moc připomíná. Déjà vu. Bohužel i ta hodina a půl mi přišla na rozprávku o spisovatelce, ve své době nebohaté majetkem, ale bohaté myšlenkami, která žije pro principy, částečně i peníze ale hlavně pro zavrženou lásku, příliš dlouhá. Představitelka mi, oproti ostatním, jak čtu, ani v nejmenším nevadila, ale čekal jsem asi, hloupě, něco víc. Nemohu se zbavit pocitu, že s jiným režisérem to mohlo být lepší, koukatelnější. ~~~ 2,5* (09.07.2011)