Kde se cesty kříží

Jednoduše výborné! Doteď jsem obdivoval velkou část filmů, které Claude Lelouch natočil v minulém století, teď obdivuji Lelouche též díky tomu, jak si dokáže i v nové době pořád udržet svůj typický rukopis (zvláště to originální vyprávění příběhu v několika vrstvách, včetně hudebních a jiných kulturních odkazů) a stejně přijít s něčím novým tak, aby se nevykrádal a aby dokázal (minimálně svoje) diváky znovu oslovit. Tentokrát Lelouch zaostřil na spisovatelské téma a tvorbu kriminálníhch románů. Tam, kde se zatím na začátku nic velkého nedělo, dokázal Lelouch plně zaujat minimálně podmanivou jízdou dálnicí v raním šeru, snímanou z pohledu šoféra, a malou vzpomínkou na písně legendárního Gilberta Bécauda. Pak stačila jedna krimi zpráva v rozhlasu, pro celý příběh prakticky nepodstatná, aby dala v kombinaci se sledováním jednoho záhadně podezřelého pána s kouzelníckým talentem (výborný Dominique Pinon) vzniknout znepokojivému napětí. Od místa, kdy se záhy skutečně začaly křížit cesty několika lidských osudů, postav i jejich různých identit, tam už se nejen díváme, tam už se přímo stáváme svědky osobitého dramatu s mysteriózním nádechem a velmi napínavým odhalováním minulosti i rozvíjením děje směrem dopředu. Jelikož nechci spoilerovat, za sebe prohlásím jen, že mě tahle jízda plná mystifikací a odhalení až do samotného konce velmi bavila a to i v případě, kdy už mi těch zvratů a mystifikací připadalo až příliš moc. Akorát nejsem si zatím úplně jist, zda může takhle zafungovat i napodruhé, kdy už divák veškerá odhalení předem zná. 85% (07.10.2020)

Lelouchovi sa podarilo opäť raz napísať a zrežírovať maximálne brilantne vyskladaný príbeh, kde každá postava a každý jej čin má vopred stanovený jasný dôvod, avšak ten je divákovi spočiatku priam až mysterióznym spôsobom zahalený oparom tajomstva, takže sa môže len dohadovať čo to všetko vlastne znamená a kam asi bude príbeh smerovať. Akonáhle sa však v tomto smere začne vyjasňovať, začne stúpať aj atmosféra, ktorá nakoniec diváka či chce či nechce pohltí a zlupne ako malinu. Navyše na dobrú kartu vsadil Lelouch aj po hereckej stránke angažovaním snáď typovo najvýraznejšieho a najcharizmatickejšieho francúzskeho herca D. Pinona, ktorý celý snímok posunul ešte o jeden rád hore. No skrátka geniálne vyskladaná pociťovka. (27.06.2016)

Film zanecháva diváka v netušení. Neodhaľuje, kto je kto a v závere ponúka zvrat a prekvapenia. Nejde o thriller v pravom zmysle slova ani majstrovské dielo, ale pozoruhodná, celkom dobrá zábava. Bez smiechu, samozrejme. S postupom času a nemeniacim sa tempom môže prísť aj zdĺhavý, trocha únavný. Takže tak trocha aj film na dobrú noc, kedy hrozí, že zaspíte vždy tak rýchlo, že film dopozeráte za týždeň. (23.08.2023)

Formálně i obsahově nesmírně zajímavý polothriller o literatuře, v němž není jisté vůbec nic, zpočátku ani kdo je vlastně kdo, a v němž se prolíná fikce a skutečnost - tedy možná... Jisté je, že je naprosto nepochopitelné, proč tento film Clauda Lelouche naprosto minul českou distribuci, že je skvěle obsazený (v ústřední roli známý Jeunetův herec malých rolí Dominique Pinon, který si velkou úlohu skutečně zasloužil, a vedle něj jako vždy skvostná Fanny Ardantová a talentovaná Audrey Dana) a že byste jej, pokud budete mít příležitost, měli vidět. (05.04.2010)

Geniální filmařina a ještě geniálnější scénařina. Větši část filmu mě udržovala v neustálem napětí a nutila mě spekulovat nad tím, jak se vlastně věci mají. Závěrečná fáze je sice z jinýho hřiště, ale pořád z nejvyšší soutěže. Dominique Pinon se konečně dočkal své velké role a září na celé kolo a dámské duo v podání Fanny Ardant a Audrey Dana mají na té herecké záři rovněž nemalý podíl. Jóóó, Francie, pořád na to má a když sešlápně plyn, tak se ostatní země dívají z hodně uctivé vzdálenosti. (17.04.2016)