VOD (3)
Obsahy(1)
Do New Orleans přijíždí princ Naveen. Rodiče ho vyhnali z domu, protože byl moc líný a rozhazovačný. Zlý čaroděj princi slíbí, že pomocí kouzel zařídí, aby mohl pokračovat v nicnedělání, ale místo toho Naveena promění v žabáka. Tiana je ctižádostivá mladá kuchařka, která sní jen o tom, že si otevře vlastní restauraci. Nic jiného ji nezajímá, a to ani ve chvíli, kdy potká v domě své kamarádky žabáka. Ten jí řekne, že když ho políbí, bude z něj krásný princ. Tiana ho nakonec políbí, ale je to z čistě ekonomických důvodů. Ale místo toho, aby se změnil ve spanilého mladíka a dal jí peníze na vysněný podnik, tak se ona sama promění v žábu. A tak dvojici nezbývá nic jiného než se vydat na strastiplnou cestu za někým, kdo by mohl zlomit kletbu a vrátit jim lidskou podobu. (TV Nova)
(více)Videa (7)
Recenze (248)
Stop rasové diskriminaci princezen! 2D animace je v dnešní době (myšleno v amerických filmech) takřka rarita a to je velká škoda, protože je krásná a autoři mohou vytvořit více roztomilejších detailů v podstatně kratším čase. Ale proč plakat nad rozlitým mlékem, 3D zkrátka vládne a s tím nic nenaděláme. Spíše bychom se měli radovat alespoň z toho mála, do kterého nyní spadá i Princezna a žabák. Příjemný příběh, vtipné scénky, hezká hudba, krásná animace... a hlavně - má to styl! Všudypřítomný jazz a old-schoolově malované snové části jsou prostě bomba. Škoda jen toho infatilnějšího příběhu, ale to musíme brát s rezervou, přece jen je to pro mladší publikum. Takže - kdo by zatoužil po klasické disneyovské princezárně, nemůže s tímto snímkem udělat krok vedle. ()
Bažiny New Orleans, nádherná staromilská animace and all that jazz, tentokráte v orchestrálním provedení složeným z muzikálního aligátora Louise aka Armstronga, chudé černošské krasavice, prince-spratka-žabáka a láskou poblouzněného světlušáka, který vidí jen světlo své lásky. (láska na dálku dostala skutečně neobvyklý rozměr) Princezna a žabák funguje jako sentimentalní pocta městu, jakési New Orleans, I love you, tradiční pozdrav z 2D minulosti a odzbrojující bezelstná naděje v lepší budoucnost, American dream 009, ne nadarmo připomíná ona rodina aktuální First Family. Navrch oceňuji, že magnátovu rozmazlenou blonďatou dcerunku nehodili do pytle s nápisem "mrchy s iq houpacího koně" . Varování pro žabáky: pozor, po premiéře na vás budou slintat dvounohé obludy. (Viděno v originálním znění se simultánkou) 7/10 ()
Velmi příjemné překvapení. Princezna a žabák je návratem studia Disney ke klasické tvorbě, čímž mám na mysli především oprášení klasické 2D animace a zakomponování hudebních čísel do příběhu. I když odjakživa více tíhnu ke tvorbě studia Ghibli než k Disneymu, musím uznat, že mě tenhle film velmi potěšil. Ruční kresba je parádní, stejně tak i celková ladná animace, hudební čísla jsou nápaditá, jednotlivé písně celkem chytlavé a nápady se tu rozhodně nešetří. Hezky se na to celé kouká a dobový New Orleans prodchnutý jazzem a voodoo mi okamžitě učaroval. Vrcholem filmu jsou ale samotné postavy, které jsou na animovaný film směřující i na děti dobře vyprofilované a hlavně originální a zábavné. Tiana jako dobrácká hrdinka je z nich sice nejméně zajímavá, ale má jasné motivace a vždy ji podporuje nějaká další postava, ať už jde o šarmantního fracka prince Naveena, tragicky zamilovaného světlušáka Raye nebo jazzmana aligátora toužícího hrát v lidské kapele. Hlavní záporák je solidní parchant, který si u dětí zjedná respekt a vyskytuje se zde i několik postav, které nemají v příběhu moc prostoru, ale i na poli několika minut zaručeně pobaví – například trojice lovců nebo Mama Odie. ___ Princezna a žabák je velmi dobrou pohádkou, která má potenciál pobavit diváky všech věkových kategorií a značí návrat studia Disney na vrchol…snad se svým dalším projektem nepoleví a zároveň zůstane u klasické animace. 80% ()
Mám takový dojem, že tvůrci tohohle filmu klasické disneyovky upřímně a ze srdce nenávidí. Nenechte se zmást všudypřítomným nostalgickým vzdycháním o návratu k tradicím – když přijde na ty důležité věci, má toho Princezna a žabák se svými předchůdci společného sakra málo. Přítomnost (zapamatovatelné, hurá!) hudby je konečně obhájena prostředím, zvířátka a komické prvky, třebaže chvílemi přetažené přes čáru, konečně zase slouží i něčemu jinému než roztomilosti a v jádru příběhu stojí potřeba napravit za přispění krokodýlího Louise Armstronga, senilní vúdú babky a zhulené světlušky špatné vlastnosti protagonistů. Ale především se film ostře vyjadřuje k fenoménu disneyovské princezny, nahrazuje veškeré její negativní rysy a otevřeně říká, že spoléhat na náhody a kouzla je volovina a že bez tvrdé práce a vlastního přičinění to jaksi nejde. Neskutečně osvěží, že láska ke zbankrotovanému princi se šarmem Zappa Brannigana nepředstavuje lístek k prolenošené existenci, ale prostě jen jednu z mnoha součástí šťastného života. K tomu přidejme tuny jazzu, New Orleans, Charlotte coby snad až přespříliš optimistickou ukázku, jak by taková klasická princezna vypadala v reálném životě, osobitou animaci a výstavbu a nelze být nespokojen. ()
Disneyovka, na ktorej ani nevidieť, že je návratom po dlhých rokoch k ručnej animácii. A to je jej výhoda aj nevýhoda. Na jednej strane je film príjemne starosvetský (až na miestami za oči ťahajúcu digitálnu animáciu), bohužiaľ, tvorcovia nechápu posun doby a celý film je akoby vytrhnutý z patetických 90s. Hlavným negatívom je príliš rozvláčne intro, no najmä kvantum mizerných pesničiek, ktorými je prepchatý film. V prvej hodine filmu je ich asi 8 (!!!) a sú tradične disneyovsky presladené a nudné. No dixie atmosféra juhu Ameriky, louisianské lesy, historické New Orleans, voodoo a bohovský južanský prízvuk hlavných postáv a niektoré postavy (menovite jazzový krokodíl Louis) sú tak úžasné, že ten nudný spievajúci balast mrzí o to viac. ()
Galerie (146)
Photo © Walt Disney Studios Motion Pictures
Zajímavosti (25)
- Svojráznemu, tučnému krokodílovi Louisovi prepožičal v slovenskom znení hlas jedinečný spevák a hudobník Richard Müller, pre ktorého to bola zároveň prvá skúsenosť s dabingom. (Patrik200s)
- Evangeline je jméno fiktivní hrdinky básně, kterou v roce 1847 napsal cajunský básník Henry Wadsworth Longfellow a která patří mezi americkou klasiku (cajun - dialekt a etnická kultura v Lousianě, kterou vytvořili francouzští vystěhovalci z některých provincií Kanady). (Jirka_Šč)
- Počas produkcie bol krycí názov filmu Orpheus. (Carol Pifková)
Reklama