Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zatím poslední společný film italské režisérské dvojice vychází podobně jako jejich předchozí tvorba z původní literární předlohy. V tomto případě se jedná o stejnojmenný román arménské autorky Antonie Arslanové. Tvůrci líčí příběh kruté genocidy arménského národa spáchané tureckou armádou během první světové války. Do popředí zájmu staví osud jedné z rodin, která je podrobena útlaku. Tvorba režijního tandemu se v posledních letech skrze upřednostňování cizích literárních předloh často odklání od italské problematiky. To platí i pro jejich nejnovější snímek, kde vedle příběhu vyprávěného na společenskohistorickém pozadí kladou tradičně důraz na výtvarnou stylizaci dobových reálií i celkovou formální výstavbu filmového obrazu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (21)

aLPaC 

všechny recenze uživatele

Příběh s obrovsky silným potenciálem, který zůstal bohužel trestuhodně nevyužit. Myslím, že kdyby to vzal do ruky takový Spielberg nebo jiný věhlasný režisér, mohlo z toho být pětihvězdičkové oscarové drama ve stylu "Schindlerova seznamu", bohužel se z toho však vyklubalo melodrama z prvky telenovely. I když musím uznat, že některé záběry (především ze skřivánčího dvora) byly děsivé a explicitní, rozhodně to ve mě nevzbudilo takové emoce, jaké by si tato první doložená historická genocida národa zasloužila. Ano GENOCIDA. Jako většina civilizovaného světa by si to Turecko mělo uvědomit a přijmout tento nepopiratelný fakt a ne vymýšlet trapné a nedůstojné výmluvy o zmatcích. Jenže toho se asi od toho islamistickýho prasete a diktátora Erdogana nikdy nedočkáme. Poslední léta to bohužel spíše vypadá, že tamní vládci by něco podobného rádi zopakovali na Kurdech. To samozřejmě berte s rezervou, přeci jen žijeme v 21. století, ale nebát se důsledků, bůhví, čeho by některé režimy byly schopné. Je opravdu smutné, že tomuto holocaustu se ve světě téměř nevěnuje pozornost (možná až teď poslední 2-3 roky) a je vidět, že ekonomické či geopolitické zájmy jsou pořád hlavní priorita. P.S. Chtělo by to také film o operaci "Nemesis", aby jsme si mohli zafandit. ()

JimJam 

všechny recenze uživatele

Nechápu zdejší příliš nízké hodnocení, myslím si, že film se povedl. Nebyl sice režírován nápaditě, ale přesto poctivě, komornější zpracování se k snímku hodilo, neboť nejde o zobrazení arménské genocidy ve stylu Schindlerova seznamu, ale v podstatě o rodinný příběh. Svým upůsobem bych ho srovnal se Zwickovým Odporem, který byl též nejsilnější v komorních scénách. Jediná výtka směřuje ke scénáři, např. milostný příběh zabírající první čtvrtinu filmu byl naprosto zbytečný. Postavy však byly zdařilé, přesné pro příběh, kde i ne zcela dobří lidé byli schopnbi velkých činů a ti nejlaskavější se mohli stát katy. Výstižně ukazuje, jak růst nacionalismuv 19. století mohl vést až k rozhodnutí o nutnosti vyhladit celou národnostní menšinu, scény z masakru na Skřivánčím dvoře i z "pochodu smrti" jsou působivé. Z herců je třeba vyzdvihnout Paz Vegovou, která s bravurou celý film utáhla. Z dalších Tchékyho Karya v roli charismatického otce rodiny Arama, Mohammeda Bakriho v roli žebráka, který se pokoušel odčinit zlo, které něchtěně spoluzpůsobil, Arsinée Khanjian jako rozhodnou a inteligentní Aramova manželku a v pasti chyceného tureckého vojáka v podání Mortize Bleibtreu. Zpočátku mi jako Turek nesedl André Dusollier, ale nakonec odvedl svůj standardní kvalitní výkon a rozporuplnou postavu skvěle polidštil. ()

Reklama

pm 

všechny recenze uživatele

Líbilo se mi to, ale od "Florealu" je vlastně každý další film bratří Tavianiových pro mne zklamáním, přestože závažná sdělení z jejich snímků nevyprchala. Těžko starým mužům zazlívat, že mi jejich tvroba začíná splývat s televizními příběhy, ale "Skřivánčí dvůr", kde politické a společenské rozmnělňují patosem a důrazem na melodramatické, a kde postrádám jejich typickou poetiku a autorský vnos, má k opravdovému diváckému prožitku daleko.70% ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Bratři Tavianiovi tentokrát o poznání méně poetičtí, jejich rukopis bych ve "Skřivánčím dvoře" téměř nepoznal, ale k nosnému a závažnému tématu arménské genocidy se vyjadřují stejně nekompromisně, jak to dokázali kdykoliv dříve, když se pohybovali na půdě italské minulosti. Paz Vega samozřejmě potěší, pro mne je ovšem rozhodující, že tento snímek připomíná období, které by někteří naši současníci z dějin nejraději vymazali a když už nelze genocidu páchanou Turky v období 1. světové války zejména na Arménech (ale i na Řecích a dalších netureckých menšinách) popřít, snaží se ji alespoň nehorázným způsobem zlehčovat (viz například - bohužel - Louis de Berniéres a jeho román "Ptáci bez křídel"). ()

Pedross800 

všechny recenze uživatele

Jednou mi jedna Arménka řekla, že každý.....KAŽDÝ.... Arménec má ve své rodové linii někoho, koho před sto lety Turci zabili.......Silný příběh a téma, které je zapotřebí připomínat už jen proto, že Turecko, nikdy svou vinu a tuto GENOCIDU nepřiznalo a neustále ji bagatelizuje! Už jen za to je třeba takový film ocenit a ona to není vůbec špatná filmařina! Paz Vega je výborná a její hra očí a výraz tváře na konci filmu jsou úžasné. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (1)

  • Filmovanie snímky prebiehalo v Bulharsku. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno