Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V melancholické komedii debutující Sophie Barthesové zastihneme Paula Giamattiho coby proslulého newyorského divadelního herce v okamžiku existenciální krize, do které jej vžene role v připravovaném Čechovově Strýčku Váňovi. Na základě časopisového inzerátu se úzkostmi sužovaný Paul odevzdá do rukou tajemné společnosti, jež mu zaručí úlevu extrakcí a následným dočasným zmrazením jeho duše. Náhle nabytou lehkost však záhy vystřídají bizarní komplikace a proslulý herec začíná tušit, že cesta zpět k vlastní duši bude dlážděna neopakovatelnými zážitky. Ačkoli autorka přiznává inspiraci Gogolem, Buñuelem, Jungem či Woodym Allenem, její zralý debut patří k nejoriginálnějším filmům letošního roku. Z vlastního snu vycházející příběh s nadreálnými prvky a filozofickým přesahem podává s intelektuální hravostí a smyslem pro absurditu. Vedle skvělého Giamattiho, který se na filmu podílel i produkčně, se představí neméně vynikající Emily Watsonová, David Strathairn či Dina Korzunová. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (65)

honajz2 

všechny recenze uživatele

Zajímavý námět, ale vypadá, jako by ho točil Kaufman (ne Gondry, Kaufman) z Wishe. Podobný humor, podobná záliba v bizarních námětech, ale podání je značně slabší a nedotažené. Sice nemůžu říct, že bych se kdekoli nudil, ale na tu třetí hvězdu to jen tak tak vytáhl Paul Giamatti, který dokáže excelovat i ve filmech, kde nemá moc co hrát, pár úsměvných scén a taky úvod filmu s originálním sci-fi prvkem, který byl sice divně schématický, ale pořád ještě slibný. Časem z toho vypadne film, který kromě svojí hlavní myšlenky jedinečnosti a přijetí sebe samotného chce říct i další, ale takovým způsobem, že působí samy za sebe a bez hlubšího vztahu k celku a prázdný příběh, který se sice někam vyvine, ale některé načrtnuté motivy nedotáhne. Příběh s Ruskou, která přišla o záruku své duše, tu nemá opodstatnění (Giamatti si důležitost duše znovuobjeví i po cestě do Ruska za tou svojí, což bylo jediné propojení s hlavní zápletkou, kterou ta dějová linie měla), s ruskou telenovelovou hvězdou jsem taky čekal, že do všeho bude víc zapojená a v závěru se vše uzavře tak hladce a rychle, že každé zbývající dějové linii něco chybí a dojem jsem z nich měl nulový. Je to takové artové "béčko" v každém ohledu, které by chtělo být hluboké i strašně chytré zároveň, ale má problém fungovat aspoň na půl plynu a výsledek je hlavně povrchní. A nebýt Giamattiho, je to ještě o dost horší. Slabé 3* ()

Autenticita 

všechny recenze uživatele

Film je jednoznačně mimořádný. Milovníci depresivních a jinak neuroticky postižených hlavních postav si přijdou ve filmu na své (je tam určitá, i když jen volná podobnost s W. Allenem). V případě tohoto filmu však jde hlavně o zobrazení období, kdy si člověk prochází obdobím existenciální krize. Paul Giamatti se samozřejmě chytne první příležitosti, která mu dá příslib, že by se svých potíží mohl rychle zbavit, a na speciální (tvůrci filmu zdařile futuristické) klinice si nechá duši "zhmotnit" a uskladnit. Nutně musí následovat její ztráta a zoufalá Paulova snaha dostat svou duši zpět… Ve filmu je použit kontrast Ameriky a Ruska, bohužel pro film je zbytečně nadhodnocen rozdíl (moderní a drahé americké interiéry kontra zásadně neestetické záběry z Ruska: oprýskaný špinavý interiér továrny, zima a špinavý sníh). My to tak trochu víme, takže nám to tvůrci nemusí tak polopaticky servírovat. A co na to diváci? Ta troška diváků, která se v kině sešla, se bavila dobře, občas (asi 3x) se situacím na plátně i zasmáli. Šlo však evidentně o diváky, kteří si až tak moc nelibují ve "většinových" filmech… ()

Reklama

Marigold 

všechny recenze uživatele

Hodně povrchní a prvoplánové, zaseklé mezi velkými slovy a paradoxem, že se film snaží říci něco o něčem, o čem "nikdo nic neví", jak přiznává David Strathairn. Barthes je tak v zajetí stejného paradoxu jako Strathairnem ztvárněný doktor Flinstein. Umí abstrahovat matérii, ale vůbec neví, co si s ní počít. Zůstává tak u pseudointelektuálního sarkasmu a opravdu výtečného Paula Giamattiho. Škoda, možná, kdyby se film držel výborné komorní linie se zkoušením Strýčka Váni a nepokoušel se o absurdní karikaturu současného světa, dopadlo by to všechno soudržněji a smysluplněji. ()

k212 

všechny recenze uživatele

Předpoklad, že v duši se skrývají všechny naše smutky, tíhy a negativní vzpomínky, mi byla sympatická. Stěhování duší mělo velmi vtipné momenty (hrášek, Pacino, Váňa), méně vtipné, ale také hodně suchých a nezvládnutých okamžiků. Celkové pochmurné ladění atmosféry, melancholicky až neuroticky vystavění hlavní hrdinové, relativně dlouhé pasáže v ruštině a hlavně absurdní situace vycházející z oné premisy o stěhování duší - dělají z tohoto filmu minoritní záležitost pro ujeté psychotiky, a inu - proč ne :) 60%. ()

SallyZen 

všechny recenze uživatele

Velice "chytrý" snímek, který si hraje na něco víc než je. Přišlo mi, že celá ta idea, nápad je postavený vzhůru nohama, není to záživné, nemá to ten správnej říz ani charakter vtáhnutí diváka do děje. Což o to, Giamatti byl přesvědčivej, párkrát jsem se pousmál nad nějakou tou komediální scénkou, ale ta nuda by se dala krájet a je všudypřítomná po celou stopáž. Určitě to vidět už nechci a ani nedoporučuji, aspoň ne před spánkem. I když je to takový rozporuplný film. No posudťe sami. Za mě 15%. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama