Vzájemná objetí

Walter (Ashton Kutcher) se nechce s násilnou smrtí své sestry, a tak se vrací do rodného městečka, aby podpořil svoji matku a neteř při soudním sporu s vrahem. Na psychologickém sezení pozůstalých po obětích násilných činů poznává Lindu (Michelle Pfeiffer), jejíž manžel byl také zavražděn. Ač je od sebe dělí celá generace (Lindin syn je téměř stejně starý jako Walter), začínají mít k sobě až nebezpečně blízko ... Rozhodně nemůžu řict, že by film neměl co nabídnout. Jenže celé je to takové ošemetné - Ashtonovi jeho "smutek" nevěřím ani co by se za nehet vešlo - prostě ho mám zafixovaného jako playboye balícího mladé dívenky, a ne postarší dámy - ačkoliv, kdo jiný než Ashton Kutcher by měl vědět, jak na starší dámy zapůsobit, že ano. Na druhé straně Michelle Pfeiffer je ve své roli více než skvělá a hlavně na ní není ten věk skoro vůbec vidět. Prostě se nyní nějak nejsem schopen rozhodnout, jestli se mi tento film vlastně líbil nebo nelíbil, proto volím cestu zlatého středu.. (15.08.2011)

Film s hodně vážným námětem - jak se člověk má vyrovnat se ztrátou blízkého, který navíc zemřel násilnou smrtí? Michelle Pfeiffer jako vždy velmi krásná a křehká, Ashton Kutcher - no, sice ho mám zařazeného v kategorii neherce, ale této role se kupodivu zhostil docela dobře. Role mladého kluka, který do svých dvacetičtyř let žil jenom studiem a zápasením a najednou zažívá poprvé velké emocionální otřesy (smrt sestry, vztah se starší ženou), mu docela sedla a to, jak se to v něm pere, bylo vidět hlavně v jeho očích. Osobně mě ale nejvíce zaujala Kathy Bates, její smutek mi dával hodně zabrat. Hollander si libuje v dlouhých a detailních záběrech (obličeje herců máme před sebou téměř přes celou obrazovku), Jóhansson sestavil výborný soundtrack, ale přesto to jako celek nevybočuje nad průměr. (06.12.2011)

Vzájemná objetí v sobě skrývají velký potenciál, který však sám o sobě v jisté míře převyšuje samotné zpracování. Příběh je rozvíjen velmi slibně, Michelle svůdná a sexy, jak to umí a Ashton zde dokázal, že umí zahrát i jiné postavy, než přitroublé frajery v průměrných komediích. Viditelně to mezi nimi jiskří. Jen jsem čekala, že příběh bude více a hlouběji rozveden. Nemá v podstatě žádnou větší zápletku a nějakých silně vyznívajících či dramatických momentů je zde velmi poskromnu. Což mi však rozhodně nijak nevadilo. Jen jsem měla pocit, že v "tom" množství toho všeho nevysloveného, bylo ve vzduchu více, než co mi nabídl samotný film. Těžko to popsat. Bylo však velmi příjemné sledovat Ashtona v roli nemluvného a uzavřeného Waltera. Skutečně zde dokázal hrát, a to i pouze pomocí obličeje či svých pohledů. Občas jsem sice měla dojem, že je mírně křečovitý, ale jinak jsem mu roli dokázala uvěřit. V jedné scéně jsem dokonce říkala, že jestli ji nechá odejít, tak je to fakt "Kačer.":) (18.09.2011)

Je to smutné, ale atmosféra dojímavého vyrovnávání se s náhlou ztrátou se tak nějak nevydařila. Kutcher tomu nepomohl, i když Pfeiffer se snaží. Když chce žena středního věku udělat ze svého dvacetiletého náhodného milence otce svému dospívajícímu postiženému synovi, je to spíš zoufalý než životanosný nápad. Kdyby to vycházelo z charakteru ženské hrdinky, mohlo to být vyjádřením její rozhozené psychiky. Jenomže se zdá, že to tvůrci mysleli zcela vážně. Což je průšvih. A taky je to příspěvek k debatě o držení zbraní. (29.10.2017)

Filmy pochmurné, šedivé, chladné - moje nejoblíbenější. Možná, že film neměl takový spád jak bych si představoval, občas to na mě působylo moc pomale, něco tomu chybělo. Atmosféra byla skvělá. No, od Ashtona Kutchera jsem zvyklí na jiné typy filmu i když takový osudový dotek taky trochu vybočuje. Mě se líbil, jak zahrál, určitě bych si na něj nevsadil, ale on to prostě dal. Michelle Pfeiffer....co k ní dodat, furt je to kost a dost jí žeru. (21.01.2013)