Kde bydlí štěstí

Taková trochu jalová historka, kde se dobře kouká na mladičkou Evu Horkou, ale mohlo to být kratší, bez těch otřesných písniček a kde se dozvíme, že štěstí bydlí tam, kde se lidé mají rádi. Jinak mi přišlo, že zlatník se taky mohl vzbouřit dřív, minimálně u toho řetízku, a knížepán se taky zamiloval nějak moc hopem a nahonem. Popravdě, nejvíc mne na pohádce zaujaly opečené brambory v pekáči, taky bych si dal. (01.05.2018)

Čistě naivistická záležitost, pohádkovost je asi právě jenom v tom, že je to takové prostoduché. Ale tím rovnou neříkám špatné. Někdy přijde trocha té naivní, křišťálově průzračné lázně vhod. Herectví Evy Horké mě tedy nikdy nijak neuráželo nebo neiritovalo, nepovažuju ji za špatnou herečku, Divíšková je tak věrohodná, že bych ji nejraději vzala traverzou a Ota Šimánek je taky místy na facku, ale hrají to oba skvěle. Úplně mimo mísu je Karlička. Nevýrazná a taky nejednoznačná, ona a zlatník jsou aspon trochu lidský figury a narušují ten černobílej svět. Ale dcera tam asi nemá dost prostoru nebo je to špatně zahrané, nevím. Celkové mě ovšem tahle jednohubka potěšila. (21.04.2020)

Pravda je, že při podobných pohádkách často vzpomenu na slova Járy Cimrmana z jeho studie Sbírejte pohádky o tom, jak odstrkovaný stejně ostrouhá, naivní sedne na lep chytrákovi a zatímco si na člověku si smlsne kdejaká havěť, jeleni se klidně pasou. Zkrátka ti dobří chudáci jsou někdy tak dobří, až to bouchá dveřma a leze to na nervy. Zde mám na mysli ševcovskou rodinu a Marjánku obzvlášť. To ne že člověk, natož kladný charakter v pohádce, nemá být dobrý a laskavý, ale nemá to vést za hranu hlouposti. Eva Horká mi v pohádkách na rozdíl od jiných nevadí, zato Vašinka mi do nich nikdy neseděl ani coby klukovi (hošany jsem instinktivně rozeznával dávno předtím, než jsem plně chápal, co to znamená). (11.07.2021)

Celkem dosti dobrá pohádka s nevýraznou Evou Horkou, s Ninou Divíškovou (jako obvykle záporné roli dobře vyhovující ), ale též se skvělým Ottou Šimánkem. Pro děti srozumitelně podaná stará tradiční moudrost, totiž že štěstí není v bohatství, ale v srdci člověka. Silné tři hvězdičky, přesněji 3 a půl. (11.05.2008)

Kde bydlí štěstí? Kdyby štěstí vidělo škaredou ševcovic rodinu, zřejmě se rozhodne být bezdomovcem. Marjánka je sice hezká, o to pokoj, ale její logické závěry a návaznost jednání jsou takové, že by si Aristoteles sbalil pět švestek, logiku a šel pod most za tím štěstím, kde by společně spáchali sebevraždu. Zámecký pán, který se zamiloval na první pohled, což je s podivem, při technice Marjánčina zametání, kdy by mu nutně musela namést všechen sajrajt z místnosti do očí, je romantický tokající hrdina, jací se vyskytují jenom v pohádkách. Opravdu sympatický tu je Pan Tau, který tady, kupodivu, mluví. Kupodivu nejen proto, že Pan Tau, ale taky proto, že ta jeho satorie je ukecaná jak politik v době předvolební kampaně. (26.06.2014)