Louise-Michel

Prekarizované pracovnice, které ojebal globalizovaný kapitalismus zabíjejí postupně ty, o kterých si myslí, že za to můžou. Za spouští pak stojí dva transgenderáci z okraje společnosti a to všechno se děje ve jménu anarchistky z 19. století. Jenomže tohle není současnost a Netflix, nýbrž rok 2008 a dva pankáči Delépine s Kervernem, kteří to natáčí pod produkcí studia, které se regulérně jmenuje No Money Productions. Louise-Michel je pak perfektním příkladem, jaké to je, když sympatie vůči lidem na okraji zájmu společnosti projevují ti, kdo je mají upřímně rádi oproti tomu když je simuluje korporátní estabilishment. Navíc si myslím, že nikdo by nezahrál lépe objednání kohoutkové vody v kavárně potom, co si strčí do pusy lžičku cukru, protože je zdarma, než Yolande. (28.03.2023)

Tohle je jeden z těch filmů, ve kterém nenajdete žádnou normální postavu a všichni se tu chovají divně. Jelikož se ale jedná o absurdní komedii, tak to snad ani nemohlo dopadnout jinak. Na celém filmu mě nejvíc zaujala zvolená forma, protože ta je přesně taková, jak mám rád - využívá kouzlo statických záběrů. A velmi povedených, popravdě. Fakt, tady jsem si skoro všechny záběry strašně užíval a několik bych označil dokonce i za poetické. Co se humoru týče, první dvě třetiny ten film baví skvěle, párkrát jsem se u něj zasmál nahlas, bohužel v té poslední třetině to začne upadat. Ne, že by došly nápady, ale jejich provedení ne vždy funguje. Tak jako tak se mi ten film líbil a 4* si zaslouží. (22.07.2020)

Tenhle film musí zaujmout hned úvodní scénou. Pokud na vás nezabere, rovnou to vypněte. Není to nic pro vás. Černá komedie nejen velmi nekorektní, ba přímo anarchistická. Chlap-ženská a ženská-chlap na cestě za pomstou hledají původce sociální nespravedlnosti, která na ně dopadla. Humor dohnaný ad absurdum se nezastaví před ničím, takže je film příjemně nepředvídatelný. A poslední scéna je až po titulcích. (21.06.2015)

Co je platný černočerný scénář a satira hnípající do hospodářské krize, USA a lecčeho dalšího, když mě na Louise-Michel stejně nejvíce bavil způsob, jakým je ten film udělaný. Díky výbornému nápadu, natočit takřka celý snímek pomocí statických záběrů, to totiž skoro až vypadá, že sledujeme velice bizarní divadlo nebo hodně, hodně divnou reality-show (ano, ještě mnohem divnější než jsou ty "normální") obsahující několik opravdu podařených pasáží. Na mysli mám třeba funebrácký prolog, bloudění mezi zaparkovanými karavany nebo závěrečný tanec. Ale to jsou jen takové tři epizodky, zbytek mi ničím výjimečný nepřišel. Nemůžu říct, že by mě příhody Louise a Michela nudily. Jen byly dost divné a většinu času jsem nevěděl, co si o nich myslet. První nájemná vražda byla navíc doslova nechutná a málem jsem vypínal. (19.10.2011)

„Buy, sell, buy, sell, buy, buy, sell, buy…“ Anarchistická komedie stvořená krizí z nadbytku. Plebejsky přímá a svým humorem (s)prostá, přitom postmoderně zahlcená motivy, umožňující pozornějším divákům několikeré čtení (východ dělnic z továrny a šmírování klíčovou dírkou třeba musí potěšit filmové historiky). Ztráta zaměstnání znamená ztrátu jistot, zde konkrétně ohledně žánru filmu, pohlaví aktérů i toho, co dnes je a není v umění přípustné. Sranda z jedenáctého září a zabití kojence. Kdo to trumfne? Stylem, kdy statická kamera snímá komické výjevy, má Louise-Michel nejblíže ke grotesce, humor je ale mnohem cyničtější, mnohem méně předvídatelný a někdy spočívá už v tom, kde je kamera umístěna a jak se ne/hýbe. V tom, jak provokuje každým záběrem a přitom zůstává neskutečně zábavným (tzn. diváky nasírá, ale snesitelně), je film unikátní. Podobně jako Borat, oproti kterému si ale coby ryzí fikce může dovolit ještě víc. 85% Zajímavé komentáře: JFL, Radko, Bluntman, Jansen, Pett.Luke (28.11.2014)