Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ryze dokumentární film se syrovou autentičností vypráví těžko uvěřitelný příběh Reného, který byl od sedmnácti let sledován filmovou kamerou na své cestě mezi vězeními a krátkými pobyty na svobodě. Kamera ho v roce 2008 opouští v jeho sedmatřiceti letech, tedy přesně o dvacet let později, jako nemocného člověka, muže stále se pohybujícího na hraně zákona, který napsal a publikoval dvě knihy. Čas proměny z mladíka v muže zaznamenávala režisérka Helena Třeštíková na pozadí významných politických změn střední Evropy. Reného příběh začíná ve vězení pod socialistickými plakáty, pokračuje během sametové revoluce a dostává zdánlivou pointu amnestií tehdejšího prezidenta Václava Havla. René se ale brzy vrací zpět do kriminálů, aby tak vstoupil do Evropské unie opět jako vězeň. V průběhu let strávených za mřížemi, zejména za krádeže, se nechal potetovat na celém těle, utekl z vězení a zase byl chycen, vydal dva romány, vykradl byt samotné režisérce, prožil dva milostné příběhy, onemocněl roztroušenou sklerózou a psychologové u něj zjistili nadprůměrnou inteligenci. Krk hlavního protagonisty tohoto časosběrného dokumentu „zdobí“ anglicky nepřesně vytetovaný nápis „Fuck of people“. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (216)

swamp 

všechny recenze uživatele

'Nikdy není nikdo pouhým objektem zkoumání.' To jsou slova Heleny Třeštíkové. Naprosto s nimi souhlasím, resp. to považuji za pravdivý výrok. Nevím, zda je to můj subjektivní pocit, ale dle mého se režisérka nechala až přespříliš 'oslnit' skvělým (nechtějí se mi dělat další sarkastické uvozovky) Reném. Zprvu, po exemplárním odsouzení v sedmnácti letech, převládá lítost nad mladým chlapcem a zároveň naděje v jeho nápravu.. ta však nepřichází a René se znova a znova a znova a znova navrací zpět do nápravných zařízení. Postupně si režisérku omotává kolem prstu, SPOILER píše jí dopisy o tom, jak moc je pro něj důležitá, zničehonic začíná citovat Freuda či Einsteina, jednou se zmíní, že do ní byl jednu dobu zamilován, při jejím zvolení ministryní kultury jí píše, že chápe, že pro ni teď jistě už není atraktivní a natáčení pravděpodobně skončí, pod čímž jasně vidím psychické (a velmi dobře naplánované) vydírání; René se pro ni dle všeho (a zcela vědomě) stává více než NEpouhým objektem zkoumání. A Třeštíková je nepoučitelná, přestože jí René vykradl její pražský byt, po několika letech mu propůjčí digitální kameru, aby natočil svých prvních deset dnů na svobodě (po dlouhé době), on samozřejmě její důvěry zneužije a kameru, řekněme, zpronevěří. Právě její bezmezná (samozřejmě vždy s tímto slovem opatrně, jistá relativnost zde určitě je) důvěra je další broukem do mé hlavy. Není trochu prvoplánová? Vždyť právě tyto informace se staly jedním ze stěžejních prvků mediální masáže k tomuto časosběrnému dokumentu, ale to už by bylo na delší povídání.. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Což o to, životní outsider René Plášil a jeho marné pokusy zařadit se mezi lidskou společnost zůstává silně alarmujícím časosběrným dokumentem, jehož závažnost bychom neměli přehlížet ani v případě Reného pozérství (s přibývajícími pobyty ve vězení jsem míval pocit, že si to snad až užívá). Ale zároveň se domnívám, že Třeštíková mohla z tohoto pozoruhodného a jistě nelehkého příběhu vytěžit mnohem víc. Sledování je rozloženo v podstatě na délku téměř dvaceti let, které René strávil víceméně v nápravných zařízeních, tudíž se nabízela možnost podrobnějšího pozorování v častějších časovýh horizontech. A co říci k osobě Reného Plášila? Notorický zloděj a nepracant zůstane notorickým zlodějem a nepracantem. Čili za svůj zpackaný život si do jisté míry může sám (i když uznávám, že první trest byl nepřiměřeným úvodem). Úsměvnou hořkostí zůstává Reném vykradený byt samotné autorky a závěrečné odcizení digitální kamery. Co se v mládí naučíš . . . ()

Reklama

Superpero 

všechny recenze uživatele

Divácký zážitek jsem z toho měl. Ve smyslu, že jsem o tom filmu ještě dost dlouho přemýšlel, uvázlo mi to v hlavě. Ale René mi přišel jako extrémně neschopná osoba ve chvíli, kdy měl prostě cokoli udělat. Jakmile dostal byť jen trochu svobody nedokázal si s ní vůbec poradit a radši zase upadl do té vězeňské apatie. Je sice hezké, že ve vězení četl a měl určitý rozhled a literární talent. O to je ale horší že ho nevyužil. René mi prostě byl nesympatický. Film mne zajímal taky protože jsem se chtěl dozvědět něco o tom, jak to chodí v českých věznicích. Což jsem se moc nedozvěděl (já vím že to nebylo tématem, jen píšu proč jsem na to koukal). Dost depresivní podívaná. ()

Djoker 

všechny recenze uživatele

René je milovník literatury a kriminální činnosti, což z něho dělá zajímavou postavu pro další depresivní jízdu v podání Třeštíkové. Jeho schopnost zahodit všechny šance, které v životě dostane, však začne být brzy otravná. Zapůjčení kamery osobě, která jen krade, chlastá a fetuje, bylo od režisérky nechutně vypočítavé. ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Časosběrný dokument je zajímavý formát. Není to úplně nepodobné šmíráckým show, kde lidem koukáte do soukromí a sami jste skrytí. Tady je to trochu jiné hlavně tím, že je natáčení vždy jednou za čas a kamera tak nesleduje danou osobu pořád. To tak objektu dává značný prostor pro sebestylizaci (což také René činí). Zhodnocení dokumentu: v krimu jsem nikdy nebyl, ani moc neznám tuhle sortu lidí, takže pro mne to byl zajmavý exkurz do života recidivisty. Režisérka sestřih nijak dramaticky neobohatila o další prvky (proto ta hvězdička dolů). Výjimkou jsou snad jen ta skládání prezidentských slibů, která Renda pravidelně sleduje v kriminále (cca 3x Havel, 2x Klaus) a pak střihy typu 1997 - René opouští věznici...pár záběrů na svobodě, povídání o životě, teď už to bude jinak.... 1998 - René, Valdice... Zhodnocení Reného Plášila: Čert ví, co s ním mohlo být, kdyby nestrávil hned první mladé roky v kriminále... Každopádně teď už je to beznadějný asociál. Ke cti mu slouží jen to, že nikdy nedělal násilnou kriminalitu. Celkově je to ale člověk bez pořádných hodnot, prospěchářský a prolhaný. Tak snad aspoň napíše třetí knížku... ()

Galerie (7)

Zajímavosti (1)

  • Helena Třeštíková vyhrála v anketě nejlepší dokument roku 1.místo na předávání Evropských filmových cen 2008. (ulikman)

Související novinky

Evropské filmové ceny

Evropské filmové ceny

10.05.2017

Od roku 1988 uděluje evropská filmová akademie filmové ceny pro evropskou kinematografii. Původně se ocenění jmenovalo Cena Felix a od roku 1997 bylo přejmenováno na Evropské filmové ceny. Udílení… (více)

Oceněné filmy z Jihlavy k vidění zdarma

Oceněné filmy z Jihlavy k vidění zdarma

21.10.2009

Od 21. do 26. října budou na www.docalliancefilms.com zdarma k vidění filmy oceněné na MFDF Jihlava 2008: nejlepší český dokument Ivetka a hora režiséra Víta Janečka, jihlavskými diváky a evropským… (více)

Reklama

Reklama