René

Stejně jako v případě Marcely, měla i tentokrát Helena Třeštíková šťastnou ruku a v Reném našla postavu, která se pro časosběrný snímek hodí naprosto parádně. Mornální soudy nad Reném Plašilem nechám někomu jinému, a jelikož já hodnostím kvalitu snímku, tasím kalibr 4 hvězd za dobře propojené citáty z knížek, spád děje, autorčinu nezaujatost a samozřejmě výdrž sbírat materiál s takovou osobou. Fuck of People (11.06.2009)

Dávam 4* (pretože to je pútavé a nič podobné som pred tým nevidel), ale tento René natáčanie takmer určite zneužil. Z celého mi vychádza niečo ako René - Inteligentný sociopat využívajúci ludí okolo seba pre vlastné potreby. Plus velmi schopný "herec vlastnej tragédie". Ako velmi zaposobila tá jeho mladosť na ďalší psychologický vývin nechcem posudzovať, ale pre porovnanie má viacero súrodencov a popis rodičov rozhodne nesmeroval k dráhe recidivistu, ktorý sa od skorej mladosti vžil do role, že chodiť riadne do práce rozhodne nemá v pláne. Radšej basa. Škoda že sa v dokumente neobjavil aj jeho otec. (14.02.2022)

O rozdílech a jemných distinkcích mezi dokumentárním a hraným filmem bylo napsáno již mnohé: (i) Dokumentarista si vybírá svůj úhel pohledu, a pokud má talent, umění přijde až nádavkem; umělec si vybírá svůj výraz ze zdrojů svého vědomí a svědectví o skutečnosti přichází jaksi navíc. (ii) Dokument určuje a vymezuje sociální efekt; hraný film estetická měřítka. (iii) Dokument muže byt obviněn z odhalení nepříjemné pravdy nebo naopak z její falzifikace – za obojí mu hrozí zásah cenzury. Hraný film bývá obviňován zase z toho, že dává spatný příklad, že kazí mládež atd., zkratka z toho, že ohrožuje zavedené modely vládnoucí morálky. Dokumentární filmu jde o pravdu, hranému o morálku. Nejzásadnější odlišnost spočívá ovšem v tom, že aktéři dokumentu přerůstají médium, neboť na rozdíl od postav hraných filmů žijí i tehdy, není-li zapnutá kamera. Ovšemže - ale proč zachycovat pravdu a marnit čas dokumentem, ohrazovali se někteří. Oscar Wilde tvrdil, že o skutečném životě není třeba psát, protože ho tak jako tak každodenně prožíváme, a režisér Alfred Hitchock ještě později řekl: Nikdy nenatáčím kousky života, to bych točil dokumentární filmy. Ba, ba, pletli se do jednoho. A vskutku, to, co nás naplňuje úžasem nad dokumentem René, není fakt, že někdo takový existuje, ale že dotyčného můžeme eventuálně potkat a sdílet s ním tentýž prostor. ____ Ona profláknutá paralelní montáž „měnících se“ dějinných událostí a „neměnícího se“ notorika Reného nutně vybízí k obezřetnějšímu, jinačejšímu pohledu – to René se proti obecnému názoru mění a zažívá četná dobrodružství, kdežto společnost obestřená politickým divadlem veletočů stagnuje a hnije zevnitř, protože na rovinu: kolik lidí o sobě může tvrdit, že vedlo pozoruhodnější život než René Plášil? Andělé se radují a na nebesích prozpěvují Gloria in excelsis - ortodoxnějšího solitéra, jehož nesešrotovaly ani zhoubné disciplinární mechanismy, jak o nich mluví Michel Foucault v proslulém spisu Dohlížet a trestat, si snad představit ani nelze. Ať žije kontrakultura a lidé, kteří nemusejí manifestovat v levicových žurnálech, neboť samotný jejich život je manifestem. (24.03.2009)

Tak tenhle časosběrný dokument se paní Třeštíkové v mých očích povedl dokonale. Nemám pocit, že něco by chybělo či snad bylo navíc, nebo že by snad příběh nijak nekončil. Dokument přesně zachycuje a doslova svou stavbou i vyznívá v "nicotu" jednoho lidského osudu. Nemožno vystoupit z neustálého kruhu nezvládnutých překážek, nezařazení se do společnosti, pokřivené hodnoty.... a pořád dokola a dokola a doblba.....Jedna věc mne, ale doslova uzemnila. Jsem z ČB a Reného neznám, ale můj život se na chvíli potkal s životem Peti, o kterém jsem se až dnes z dokumentu dozvěděla že je Reného syn....dnes je mu 16 let a znám ho od jeho 3....měl těžký osud a taky dostal spoustu pomocných lan, která zatím úspěšně pálil ...... Jedna fylozofie říká, že si své rodiče vybíráme. Opravdu? Nesklízí spíše rodiče to co zaseli? (17.03.2009)

Dokument o člověku, který byl línej i otvírat hubu, když mluví, takže mi bohužel z toho mumlání zřejmě uniklo několik hlubokých filosofických obhajob sebe sama, proč je lepší okrádat lidi, než zvednou svoji pankáčskou prdel a začít někde pracovat. Podobná individua by měla být utracena. Zavedl bych v trestním systému pravidlo z UFC - tedy 3x a dost. Nevidím, žádné benefity v tom, že by měla společnost podobné trosky živit a nějak se snažit pomáhat nějakým nevděčným vychcánkům, kteří o pomoc nestojí. Člověk užitečný skutečně pouze jako materiál ke zkoumání, abychom mohli nahlédnout, jaká individua se mezi námi pohybují. Po dokumentární stránce úžasné. Po celou dobu jsem dovedl jen nevěřícně zírat a nemohl uvěřit svým očím a uším na co se právě koukám. Skvěle jsem se bavil. Až se bude jednou konat anketa o nejzbytečnějšího a nejvíce nesympatického člověka (dá-li se tento podivný tvor vůbec nazývat člověkem) na světě, tak Renda je rozhodně horký adept na vítězství. Renému popřeji snad jen, aby prokázal společnosti tu největší službu a co nejdříve chcípl. Je to odporná parodie na člověka, která je pro naši společnost jen přítěží. [80 %] (22.07.2024)