Dva na cestě

Tohle byla jízda. To střídání jednotlivých etap vztahu dvou lidí bylo vynikající a nádherně to na sebe navazovalo. Film přesně ukázal, jaké radosti i strasti můžou ve vztahu a manželství přijít a že je vždy možné se s nimi vypořádat. Audrey Hepburn byla okouzlující v každém svém outfitu a Albert Finney jí byl velmi obstojným partnerem. A jakou měla Audrey nádhernou postavu!! (Ve filmu se objeví v plavkách..) Příběh byl vtipný a romantický, chvílemi i takový laškovní, řekla bych.. To vůbec nebylo na škodu :) Hudba byla poněkud zvláštní, ale skvěle se do situací, v nichž byla využita, hodila, takže musím Manciniho opět pochválit, nezklamal :) Vlastně celý příběh mě ani náhodou nezklamal, rozhodně jsem čekala mnohem, mnohem méně! :)) (25.02.2012)

Jako jo, zahrané (navíc tu hraje Audrey Hepburn, tu mám hodně rád) a natočené je to skvěle, navíc to celé je i dostatečně promyšlené a retrospektivní děj tu je kupodivu obrovským kladem nejen svojí promyšlenou návazností. Navíc i ten humor je zde mnohdy funkční a skutečně vtipný, nejedna věc mě tu dokázala nahlas pobavit, což jsou jen další body k dobru. Po téhle stránce se mi Dva na cestě líbilo fakt hodně. Blbý ale je, že to je úplně zbytečně natažené na dvě hodiny (přičemž to na ně fakt nevystačí), takže jsem se u toho místy docela nudil a navíc žádné silnější dojmy z toho taktéž nemám. A mrzí mě to, protože objektivně si ten film minimálně slabé 4* zaslouží určitě. Možná je sem časem dám, třeba mi to časem v hlavě utkví jako docela dobrý zážitek, ale v tuhle chvíli i s přihlédnutím na všechny klady bohužel nemůžu dát víc, jak lepší 3*. (29.07.2021)

Z počátku jsem byla ,,pitomá" z rychlého a poměrně častého přeskakování časových rovin. Když jsem se s tím srovnala, začal mě děj a námět bavit. Finneye bych za ty kecy občas praštila do kebule, zpočátku nesympatický sebestředný otrava se mi ke konci moc líbil. Audrey Hepburn jako vždy kouzelná a svěží. A až se budete ptát, kdo jsou ti lidé co sedí u jednoho stolu a nemluví spolu? No přece MANŽELÉ. (11.11.2013)

Rok 1967 bol pre pani Audrey Hepburn dost komplikovany a tazky. Jednak sa rozvadzala s jej manzelom Melom Ferrerom, a jednak este hrala v dvoch filmoch : Wait Until Dark a Two for the Road. Tento film Two for the Road je vsak podstatne slabsi a ubohejsi nez Wait Until Dark. Rezie sa tu ujal Stanley Donen, a film tematicky pojednava o ceste autom po Francuzsku, a o rozbitom a znicenom manzelstve Joanny /A. Hepburn/ a Marka /Albert Finney/. Su tu sice pekne scenerie Francuzska, a jazda autom ma zaujala, ale Stanley Donen podla mna nema na Terence Younga a jeho Wait Until Dark. Ani reziserskym talentom ani snahou. Plus je tu vecna tematika medziludskych vztahov -manzelstvo - velka laska - rodicovstvo - manzelska kriza, a samozrejme, vzajomne odcudzenie sa. Celkovo vsak pozitiva prevladaju. Prelinaju sa dejove linie, jazda autom po Francuzsku je fascinujuca sama o sebe, a vyborne dialogy : "Preco sa dvaja ludia, ktori sedia pri spolocnom stole vobec nerozpravaju. Su to manzelia". 77 % (18.02.2014)

Na cestě se potkali, na cestě se sblížili, na cestě se rozvádějí. Romantický vztah pojatý jako série sladkých i hořčích epizod. O lidech, které potkali, o místech, která navštívili, o prostředcích, kterými jeli. Velmi jednoduché a proto ve všech ohledech fungující. Smích, lítost, soucit, přání, aby spolu zůstali. Audrey mohla díky časovému rozpětí děje konečně ukázat, že vedle roztomilé dívenky hravě zahraje také zralou ženu s jasnými životními cíly. Krásný úsměv, spontánně působící reakce a originální model pro každou příležitost. S Finneyem, jehož tvář znám v podobě podstatně bohatší na vrásky, tvoří sympatický pár, lákající navzdory občasným rozepřím ke společným cestám. Bez zbytečného přemýšlení zařazuji do nevelké přihrádky „mé oblíbené romance“. 80% Zajímavý komentář: Madison (09.01.2011)