Jónova první žena tragicky zemřela, nyní se pedagog ve středních letech chystá oženit podruhé – se svou někdejší, o něco mladší studentkou. Hladkému průběhu svatby však zabraňuje množství okolností, jež přinášejí nejednu komickou situaci a napomáhají i charakterizaci hrdinů, kteří se v předsvatebních dnech na osamělém ostrově vyrojili. Nikoli slavnostní ceremonie, ale to, co jí předchází, přináší nutkání k sebereflexi i zlomová rozhodnutí. Komedie s tragickými akcenty inspirovaná postavami Čechovovy hry Ivanov využívá rovněž stereotypy „svatebních filmů“. Událost nahlíží z pohledu mužských hrdinů, pouto mezi nimi pomáhá tmelit i samotný film. Kamarádské popichování i partnerské hašteření probouzí spíše smích než obavy, černé ladění humoru však snímek jasně vymezuje jako neselankovitý a neomylně ho zasazuje do oblasti severských kinematografií.(MFF Karlovy Vary)
"Můžeme něco uvařit, přečteš mi své básně, zahraju na piano, můžeme se válet v rose..." hmm, Islanďani si ten život ale umí vychutnat, jen to někdy přeženou s alkoholem, ale co dělat v pustině o deseti lidech, za občasných návštěv turistů? No přece golfové ostrovní hřiště a sem tam nějakou tu svatbu, za bílé noci prý bývají nezapomenutelné... S úsporným počtem herců, které Island nabízí, a s kterými se pokaždé potkávám, jsem se cítila jako doma, ke komické tragédii mně hrála příjemná hudba, do chechotu racků šumělo moře a mně bylo prostě fajn (asi, že se mě to netýká:-))(17.9.2013)
Opravdu vypečená tragická komedie z Islandu plná humoru a deprese bílých nocí kolorovaných chlastem . Autor se pořád šťárá v tom, že chlap středních let má touhu a i měl by, něco změnit. Na sobě, ve svém životě, ve svých názorech. Náš povedený profesor pro to udělá úplně všechno a na závěr se dozvíte jak se mu to povedlo. Hudba a kamera na výbornou. Nejsympatičtější mi byla postava spolumajitele hotelu, podpantofláka a operního pěvce s nedokončeným vzděláním. Zaujme i úloha hlavního hrdiny, který už od pohledu je pěkná kurva ale i on je vlastně jen šedý jako my všichni...A po zhlédnutí si víc budete vážit českých holek. Vony ty Islanďanky nejsou úplně ošklivý ale nepocítíte ani ždibýtek touhy jít s nimi na ringle!(6.4.2010)
Další setkání s Islandem, co dopadlo opět na pět hvězd, jak jinak. Zatím tou severskou kinematografií přesycenej nejsem, tak si to dovolit můžu :). I tak je ale Svatba za bílé noci příjemným zpestřením, už jen z několika důvodů. Za prvé jsem měl tu čest být součástí polárního dne, kdy jsem si uvědomil, že chlastat za světla není žádná radost. Za druhé to byla příjemná cestománie na nejsevernější Islandský obydlený ostrov.....jeden kostel, tři domy a fantastická Islandská pustota. A za třetí jsem si užil perfektní Islandskou náturu, styl života, těch pár herců, co se tam ve filmech motá furt dokola a pořád jsem si to na plno užíval. Proč také ne. Název Svatba za bílé noci to naplno vystihuje. Jen ta komediální vsuvka byla pro mě naprostá novinka. Islanďani to ale s humorem umí. Inteligentní, především. A to i v případě, kdy se hlavní role zchlastaj absolutně do němoty.(25.12.2009)
Škoda jen, že od půlky se film potácí jako by v opilosti a kocovině, podobně jako hlavní hrdina. Jinak bych velice ráda šla s hodnocením na maximum. Takhle zůstává skvělá ponurost, báječné novátorství co se týče golfových hřišť, pachuť z toho, co všechno může lítat vzduchem a ono to nikomu nevadí, já bych dostala infarkt. Takže obdivuji laxnost některých hrdinů a hrabu se z depresivna, které na mne po shlédnutí usedlo.(9.5.2010)
Sbírka figurek, kde se narozdíl od Smíchu racků smějí racci.. Ačkoli, smějí, netušil jsem, že dokáží racci vyvolat stejnou atmosféru, jako krákající krkavci. Bohužel se rackosmích zjevuje jen v té nejnudnější linii, plné nevtipných flashbacků a sem tam i regulerní nudy (a to to ještě zachraňuje výborná Margrét Vilhjálmsdóttir), jasně, je to potřeba pro děj, ale ne zcela vážná nota ve zbytku snímku je prostě lepší, už jenom díky vedlejším mužským postavám, které svým charismatem předčili hlavní postavu o půl námořní míle.(23.5.2013)
-
Ocenění: Edda (islandská výroční cena) 2008: nejlepší film, herec, kamera, herec ve vedlejší roli (Gunnarsson), herečka ve vedlejší roli (Jónsdóttirová), kostýmy (Helga I. Stefánsdóttirová), výprava (Atli Geir Grétarsson, Grétar Reynisson). [LFŠ 2010]
(Jeremy.jk)
mat.ilda
"Můžeme něco uvařit, přečteš mi své básně, zahraju na piano, můžeme se válet v rose..." hmm, Islanďani si ten život ale umí vychutnat, jen to někdy přeženou s alkoholem, ale co dělat v pustině o deseti lidech, za občasných návštěv turistů? No přece golfové ostrovní hřiště a sem tam nějakou tu svatbu, za bílé noci prý bývají nezapomenutelné... S úsporným počtem herců, které Island nabízí, a s kterými se pokaždé potkávám, jsem se cítila jako doma, ke komické tragédii mně hrála příjemná hudba, do chechotu racků šumělo moře a mně bylo prostě fajn (asi, že se mě to netýká:-))(17.9.2013)
farmnf
Opravdu vypečená tragická komedie z Islandu plná humoru a deprese bílých nocí kolorovaných chlastem . Autor se pořád šťárá v tom, že chlap středních let má touhu a i měl by, něco změnit. Na sobě, ve svém životě, ve svých názorech. Náš povedený profesor pro to udělá úplně všechno a na závěr se dozvíte jak se mu to povedlo. Hudba a kamera na výbornou. Nejsympatičtější mi byla postava spolumajitele hotelu, podpantofláka a operního pěvce s nedokončeným vzděláním. Zaujme i úloha hlavního hrdiny, který už od pohledu je pěkná kurva ale i on je vlastně jen šedý jako my všichni...A po zhlédnutí si víc budete vážit českých holek. Vony ty Islanďanky nejsou úplně ošklivý ale nepocítíte ani ždibýtek touhy jít s nimi na ringle!(6.4.2010)
Malarkey
Další setkání s Islandem, co dopadlo opět na pět hvězd, jak jinak. Zatím tou severskou kinematografií přesycenej nejsem, tak si to dovolit můžu :). I tak je ale Svatba za bílé noci příjemným zpestřením, už jen z několika důvodů. Za prvé jsem měl tu čest být součástí polárního dne, kdy jsem si uvědomil, že chlastat za světla není žádná radost. Za druhé to byla příjemná cestománie na nejsevernější Islandský obydlený ostrov.....jeden kostel, tři domy a fantastická Islandská pustota. A za třetí jsem si užil perfektní Islandskou náturu, styl života, těch pár herců, co se tam ve filmech motá furt dokola a pořád jsem si to na plno užíval. Proč také ne. Název Svatba za bílé noci to naplno vystihuje. Jen ta komediální vsuvka byla pro mě naprostá novinka. Islanďani to ale s humorem umí. Inteligentní, především. A to i v případě, kdy se hlavní role zchlastaj absolutně do němoty.(25.12.2009)
sona123
Škoda jen, že od půlky se film potácí jako by v opilosti a kocovině, podobně jako hlavní hrdina. Jinak bych velice ráda šla s hodnocením na maximum. Takhle zůstává skvělá ponurost, báječné novátorství co se týče golfových hřišť, pachuť z toho, co všechno může lítat vzduchem a ono to nikomu nevadí, já bych dostala infarkt. Takže obdivuji laxnost některých hrdinů a hrabu se z depresivna, které na mne po shlédnutí usedlo.(9.5.2010)
Tom_Lachtan
Sbírka figurek, kde se narozdíl od Smíchu racků smějí racci.. Ačkoli, smějí, netušil jsem, že dokáží racci vyvolat stejnou atmosféru, jako krákající krkavci. Bohužel se rackosmích zjevuje jen v té nejnudnější linii, plné nevtipných flashbacků a sem tam i regulerní nudy (a to to ještě zachraňuje výborná Margrét Vilhjálmsdóttir), jasně, je to potřeba pro děj, ale ne zcela vážná nota ve zbytku snímku je prostě lepší, už jenom díky vedlejším mužským postavám, které svým charismatem předčili hlavní postavu o půl námořní míle.(23.5.2013)