Režie:
Stian KristiansenScénář:
Tore RenbergKamera:
Trond HøinesHudba:
John Erik KaadaHrají:
Rolf Kristian Larsen, Ole Christoffer Ertvaag, Ida Elise Broch, Arthur Berning, Kristoffer Joner, Jørgen Langhelle, Vegar Hoel, Andreas Cappelen (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Norský Stavanger je sice příjemné, ale poněkud monotónní místo k životu, do něhož revoluční konec osmdesátých let proniká jen skrze televizní obrazovky. Jediný únik z okolní šedivé nudy nachází sedmnáctiletý Jarle v hudbě kapel nové vlny, pod jejichž vlivem založí s přáteli „nejtvrdší punkovou kapelu ve Stavangeru“ (především proto, aby jako nezletilý gymnazista konečně pronikl do jediného rockového klubu ve městě). Když však do školy nastoupí nový student Yngve, obrátí se Jarleho doposud dětský svět vzhůru nohama: aniž by tušil, jak k tomu došlo, zjišťuje, že volí mezi dívkou, kterou mu všichni závidí, a chlapcem, jehož ani pořádně nezná. S tak silným emočním zlomem, který se podařilo debutujícímu Stianu Kristiansenovi do snímku vložit, se lze setkat jen málokdy – jeho zábavná komedie o dospívání se takřka nepozorovaně zlomí do hořce melancholického vyprávění o nemožné lásce. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (84)
Fakt pronikavý příběh, zaujme hned při první scéně. Carolice je velká sympaťanda, za tu bych fakt strčil levou ruku do ohně :-).. Norské filmy opravdu zklamou jen málokdy. Hollywood se s konkurenční tvorbou může jít zahrabat.. ()
Spíš něž komedie mi film připadal jako drama s úsměvnými a dramatickými prvky. Naprosto přesné vykreslení dospívání, hledání sebe sama, kde "ubližování" sobě a druhému jde ruku v ruce a naprosto geniálně to funguje. ()
Klíčková je tu nejistota. Problémy, jako jsou politika, rodinná finanční krize, sexualita apod. jsou věci podružné, pouze zprostředkovávají ten pocit, do něhož je trochu podpásově lapen i divák. Dále je snímek o punku, dogmatismu, stereotypech, přetvářce a nezralých představách mládeže v podstatě o čemkoli, co se dotýká života. Naproti tomu stojí ten skutečný, dospělý život a odpovědnost (a konvence a jiné neřády). Film zvedá z průměru prvních pět minut a samozřejmě výborná hudba (Buzzcocks, Joy Division, REM, The Jesus and Mary Chain...). Mínus je trestuhodné zanedbání postavy otce. A reakce Yngveho na vyznání lásky je spíše v rámci sci-fi, než romantické komedie pro náctileté. 73% ()
Áno , toto sa odkladá. Tak ako kniha čo človeku niečo dá. To sú tie malé úniky od nezmyslov džganých do hláv. ()