Jestřábí žena

Krásný příběh velké oddané lásky a věrného přátelství, Michelle Pfeifferová je v roli jestřábí ženy nezapomenutelná - mladá, nádherná, křehká, podmanivá.. Rutger Hauer má ohromné mužné charisma a moc dobře se na něj kouká.. Mladinký Matthew Broderick jako zlodějíček prchající před spravedlností báječný a na konec se z něj vyklube přítel do nepohody.. Temná středověká atmosféra skvělá a spolu s jestřábem, vlkem a Goliášem nenapodobitelná, viděno opakovaně a stále to zabírá.. (25.11.2022)

Ten příběh je hezký, casting příjemný (krom toho shrbeného Čenského záporáka), ale bohužel, celé to dost sráží forma, která silně pokulhává. Návaznost scén je někdy hodně krkolomná, třeba hned první výměna z noci (Pfeiffer) na den (Hauer) působí, jako by tvůrcům úplně vypadl celý kus filmu, to jsem chvíli přemýšlel, jestli mi něco neuteklo, ale vážně je to tak brutálně utnuté. Celé to korunuje naprosto nehodící se synťákový bigbít jakožto soundtrack. Je to škoda, opravdu mohlo jít o fajn fantasy. (27.01.2024)

Jastrabiu ženu som chcel po dvadsiatich rokoch vidieť, aby som si doplnil Donnerovu filmografiu. Tento žánrový chameleón natočil horor, rozprávku a niekoľko buddy filmov. Bohužiaľ práve rozprávka mu príliš nevyšla. Tento film mi svojou temnejšou atmosférou pripomenul koprodukčné slovenské rozprávky z 80tych rokov. Lenže tie mali v mojich slovenských očiach svojské čaro, kdežto Jastrabia žena pôsobí, odhliadnuc od jedného nadprirodzeného prvku, ako historický film zo stredoveku. Je ťažké dodať adekvátnu atmosféru tomuto žánru, nestačia na to iba kostýmy, dobre vybraní herci a krásna príroda. Ale to nie je Donnerova chyba, jednoducho sa to už dôveryhodne natočiť nedá a preto filmový priemysel presedlal na temnejšie vysokorozpočtové fantasy príbehy, ktorým práve technické možnosti v dôveryhodnosti pomáhajú. (29.12.2012)

Ach jo, zase ta romantika, ale co taky od tohoto snímku čekat jiného. Tentokrát mi kupodivu vůbec nevadila, protože jsem dopředu věděl, co že je hlavní náplní tohoto snímku. Michelle Pfeiffer to vážně seklo, Matthew Broderick i Rutger Hauer se snažili, co mohli, aby pozvedli celkovou úroveň, které jasně dominovala vytvořená atmosféra, která byla opravdu vydařená. Bohužel to tvůrci trochu nedali v „bojových“ scénách, kdy jsem občas málem dostával záchvaty smíchu. Kupříkladu ta závěrečná v kostele (chrámu) – tu jsem vážně nepobral. Právě tyto momenty mi nedovolí dát lepší než průměrné hodnocení, protože podobných slabin tu bylo na můj vkus docela dost. I tak je ale 60% zasloužených. (20.02.2013)

Příběh, který snad měl být půvabnou oddechovou pohádkou, ale je daleko syrovější a přesvědčivější než mnohé "historické" filmy. Opravdu pohádkově nádherná Michelle, sympatický Broderick a šarmantní Rutger Hauer - i když ten se mi pravda jako vlk líbí ještě víc. O fríském vraníku Goliášovi, který na rozdíl od Stoneova Alexandra do doby snímku patří, ani nemluvě. A už vůbec nemluvě o atmosféře, kterou můžou dnešní historické a fantasy spektákly jen tiše závidět, protože ve scéně vzájemné proměny s němě zoufalou snahou dotknout se toho druhého je mnohem víc síly než v půlhodinovém patetickém hulákání všech těch manekýnů ze solárka, kteří se courají současnými velkofilmy, kteří Hauerovu Navarrovi co do charismatu a přesvědčivosti nesahají ani k nehtům na nohou. Závidět můžu i já a proklínat osud, který mě nutí žít ve světě mikročipů a fastfoodů namísto ve světě, kde je zlo veliké a podlé, ale v boji s čistou láskou nemá šanci, a proklínat Jeho Milost biskupa, aby ho ledově pohrdavý pohled jeho neopětované lásky odeslal nejkratší cestou tam, kde je horko a kotle. A potkat ve skutečném životě ženu jako Isabeau/Michelle, tak budu nejspíš proklínat i svou heterosexualitu. Ta hudba je sice opravdu zvláštní, ale upřímně řečeno, už si to bez ní nějak neumím představit, což dokládá, že člověk si zvykne na cokoli. (22.06.2007)