Jestřábí žena

Dle mého názoru jedna z nejlepších fantasy vůbec. Výborné herecké výkony, exteriéry, námět a především vynikající soundtrack. Michelle Pfeiffer je nádherná. Škoda, původní dabing byl lepší, ale nevadí. Mj. úvodní titulky jsou naprosto famózní, první věc, která mne u filmu před více než dvaceti lety upoutala (geniální Andrew Powell), od té doby víc než klasika. http://www.youtube.com/watch?v=CLCNqpbx--g&feature=related A zde původní dabing: https://www.youtube.com/watch?v=6MCGs5DzhCc (11.12.2008)

Krásné romantické fantasy o dvou do sebe zamilovaných bytostech , které se v tu samou vteřinu proměňují , jeden z člověka ve vlka , zatímco druhý z jestřába v člověka a jejich láska tedy zdánlivě nemůže dojít naplnění , ovšem oba mají naději , tuto kletbu biskupem na ně uvalenou , může přece jen jedna osoba na světě zrušit a jak to dopadne uvidíte sami... 80% (20.03.2006)

Nostalgická romantika, která mě v dětství dokonce rozplakala. Celkem pěkný příběh a krásné obrazy (s takovým mile nostalgickým nádechem) se mi líbí i po tolika letech. Michelle je tu nádherná snad ještě víc, než jindy - a Rutger je jako vždy neodolatelný. Dnes už se sice můžu zasmát podivnému hudebnímu 80's podkladu (který má však stejně nějaké to kouzlo) nebo jednomu či dvěma hereckým úletům (Michelle) - ale i přesto je to stále docela příjemná podívaná (a navždy guilty pleasure z dětství). (28.09.2006)

Ten příběh je hezký, casting příjemný (krom toho shrbeného Čenského záporáka), ale bohužel, celé to dost sráží forma, která silně pokulhává. Návaznost scén je někdy hodně krkolomná, třeba hned první výměna z noci (Pfeiffer) na den (Hauer) působí, jako by tvůrcům úplně vypadl celý kus filmu, to jsem chvíli přemýšlel, jestli mi něco neuteklo, ale vážně je to tak brutálně utnuté. Celé to korunuje naprosto nehodící se synťákový bigbít jakožto soundtrack. Je to škoda, opravdu mohlo jít o fajn fantasy. (27.01.2024)

Dobrý pocit z Jestřábí ženy mi vždycky dokonale zkazí dokonale nepadnoucí hudba Adrewa Powella! Popík osmdesátých let ve fantasy odehrávající se někde ve středověku? To by možná pasovalo Monty Pythonům. Něco podobného málem potkalo také Barbara Conana, jenomže John Millius si prosadil svou a Basila Poledourise. Nejvíc mě zaráží, že ostřílený bard, jímž Richard Donner bezesporu je, tohleto dovolil nebo dokonce sám vymyslel. Film je jinak velmi pěkný, ale tahle hudba zanechala na jeho tváři tak hrůzostrašnou jizvu, že mnohdy musím odvrátit zrak. Naštěstí v něterých scénách je hudba opravdu vynikající. (21.05.2002)