Ondine

Jordan zkouší, čemu uvěříme. Hodnota jeho filmu tkví už jen v tom, že dokáže - realistickému prostředí navzdory - vyvolat příjemnou nejistotu. Co když…? Dokud jim někdo bude věřit, pohádky nezemřou. Po příjemné první polovině, kdy nadpřirozená bytost proniká do všedního světa, následuje polovina druhá, která je bohužel sama všední. Na mysl během ní přichází příliš mnoho realistických sociálních dramat. Největším zklamáním pro mne byl jednoznačný konec. Není dopřán prostor pro fantazii, z níž vše magické vychází. Z nápaditého balancování na hraně dvou světů se stává tuctová romance. Apendix: pěkně byla využita nadpozemskost tónů Sigur Rós, její hráč na klávesy Kjartan Sveinsson složil k filmu hudbu. 70% (03.09.2010)

Pořád přemýšlím, proč jsem tomuhle filmu prvně nedal pět hvězd. Ondine by si to totiž ve všech ohledech zasloužil. Nádherná irská příroda, těžký irský život a do toho se vznese jeden lehký příběh s nádechem fantasie. Ke břehům totiž doplave Ondine. Možná za to mohl samotný průběh, kdy jsem já, a ani samotný film netušil, zdali jsem na vlně fantasie nebo jen neuvěřitelného příběhu. Na druhou stranu mi dokonalý podkres ponurého, depresivního Irska dosadila naprosto geniální hudba islandských Sigur Rós. Takže i tohle byla pro mě velká výhra, kterou jsem přijal s víc než jenom otevřenou náručí. A když tak nad tím psaním komentáře přemýšlím, pět hvězd tomu nakonec dám. Film si to zaslouží. Je zvláštní, originální. Režisér naprosto perfektně využil hudbu, která si k filmům takového formátu naprosto koleduje, být součástí. A udělal prostě to, co musel. Dal ve výsledku filmu správný řád. Ondine je irský klenot. Nikdy jsem z této země neměl depresivnější, ale o to oslavnější náladu, než při sledování tohoto filmu. (06.03.2011)

Fantaskní (ale bohužel ne úplně fantastická) romantika, která zaujme hlavně svojí zvláštní atmosférou. Něco mezi pochmurným severským dramatem a mystickou pohádkou. Já teda nejsem zrovna člověk, kterej by ulítával na pohádkách, ale Ondine mě hned první scénou zvláštním způsobem uchvátila tak, že mi počas filmu nedělalo nejmenší problém uvěřit na mořské panny, rusalky, vodníky, hejkaly a další pohádková stvoření. V závěru jsem byl skoro až smutný, že to skončilo tak, jak to skončilo. No nic, vracíme se do reality, ale výlet to byl pěkný. (01.09.2010)

Bylo nebylo, žil jeden rybář a vytahoval z vody své sítě. Byl to normální den..... Příběh plný zázraků, ale i lidského sobectví, příběh při jehož sledování víte, že se stane něco pěkného a zároveň něco strašného. Nejvíc mě překvapil C.Farrell, jako chlápek, který neumí využít štěstí – tedy žádnej nagelovanej hrdina nebo namyšlenej frajer – a za sebe prohlašuji, že tahle role mu fakt sedí! Také oceňuji, že N.Jordan nikoho nevydírá nemocí holčičky či nástrahami těžkého života v rybářské oblasti. Vypráví obyčejný příběh, který je díky několika nápadům neobyčejný a já beru, že k životu potřebujeme nejen štěstí, ale i zázraky. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Mám rybářskou loď. 2.) Dlouho se mi nestalo nic báječnýho a úžasnýho. 3.) Mám rád příběhy o malých i velkých mořských vílách. 4.) Rád koukám na ženský ve spodním prádle. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (17.08.2010)

Na kazdej Jordanovo film se tesim, ale tentokrat mu to proste nevyslo a ja byl zklamanej. Pritom zacatek vypada docela slibne, rybar vylovi v siti neznamou zenskou, jeho nemocna dcerka zacne vymejslet teorie o morsky panne a cely to je sice drama, ale prijemne lehoucce mazly pohadkou a docela pohodove se na to kouka. Jenze kdyz se tohle deje vetsinu filmu, respektive nic se nedeje, neni tu zadnej poradnej dej, postavy delaj furt to samy, tak to zacne bejt lehce otravny az nudny a zaverecnej lehce krimi konec tu pusobi trochu nucene. Zachranujou to tak akorat herci, paradni Farrell, Jordanovo maskot Rea a zajimava, tajemna Bachleda. Coz ale bohuzel na vic nez tri hvezdicky nestaci. (05.06.2010)