Ip Man

Tento film jsem si pustil ze zvědavosti a moc jsem od něj neočekával, ale už od prvních minut jsem poznal, že sleduji kvalitně natočený film a že po skončení asi nebudu zklamán a zklamán jsem také nebyl. Akční scény mají náboj a jsou doprovázeny kvalitním příběhem, jež jsem u některých akčních sekvencí skoro ani nedýchal(hlavně závěrečný souboj je parádně vygradovaný). Abych to shrnul, tak jsem se během celé stopáže nenudil díky výborné akci, ději a hereckému obsazení. Těším se na další filmy s Donniem Yenem, mé hodnocení 5 hvězdiček… (14.03.2009)

Ip Mana jsem si musel oblíbit ze stejného důvodu, jako westerny Serigia Leoneho. Dokonale vykreslené heroické charaktery a do jediného souboje muž proti muži vklíněná osudovost je tu vystavěna na stejném principu. Ip Man funguje jako pohádka pro kluky všeho věku o boji dobra proti zlu a i když trochu tomu ubírá někdy až moc důrazná sentimentalita, stále je to velmi slušné. Vidět to, když mi bylo deset, nejspíš by mi to přirostlo k srdci mnohem víc. Tím nechci naznačit, že by šlo o dětinský film, jen tu vyhraněnost a černobílost nejde na 100% ocenit. Na 80%/90% ale určitě. Někdy se holt je možné nechat strhnout i tak jednoduchým filmem. (02.05.2010)

"Zásah, zásah, zásah ... všechno to byly zásahy." Uznávám, že moje bojové umění není tím nejlepším na světě, neboť po třetím saltu se dvěma vruty vzad spontánně ztrácím přehled o postavení podlahy vůči obloze. To takový strýček Ip sice nemá žádnou školu bojových umění a své wing chun si doma syslí pro vlastní potěchu, ale pokud ho okolnosti donutí, tak skutečně není potřeba příliš dlouho pokorně dumat nad tím, čí petelice přelomí nejvíc kostí. Je to nekompromisně zábavné a pokud někdo potřebuje jednoduchý návod na složení deseti bojovníků, tak ať se na kulometnou palbu strýčkových pěstí klidně mrkne. (10.07.2012)

Ani po třetím sledování Ip Mana jsem nedokázala setřást pochybnosti, které ve mně vyvolal. Ano, na první pohled je to určitě výborný bojový film s rozmanitými a dynamickými souboji (pravda, lehce předrátováno na tak drsný a kontaktní styl), ale další věci ve mně vzbuzují rozporuplné reakce. Laděním do tmavších a tlumených barev se odklání od jasných barevných kompozic nedávných wu-xia nebo Fearless, připomíná temnou SPL přenesenou do tradičních kulis kung-fu filmů. Bohužel ale nepřebírá nejednoznačné postavy a je to vidět hlavně na Ip Manovi. Např. Fearless měl lidského a chybujícího hrdinu, který se překonáváním svých nedostatků vyvíjí v opravdovou osobnost. Ip Man je osobnost, ale je to idealizovaná osobnost, značně lichotící obraz. Ip Man se buď straní zásahů do kritických událostí nebo se vmísí pod tlakem vnejších okolností. Kde je nějaký vnitřní konflikt, vývoj, nějaký hnací prvek pro jeho jednání x nejednání? Něco takového tu není, protože Ip Man zkrátka žádné špatné vlastnosti nemá. Bohužel tu není ani žádné odlehčení, které by ho polidštilo. Humor (v jediném okamžiku – jsem přece ve válce) přináší situace, nikoli samotný hlavní hrdina, v tom se liší od sympatičtějšího Iron Monkey. Na mém hodnocení se tedy z velké části podílí nadšení z tvrdých a nápaditých soubojů ale zůstavá tu mírná výčitka k přehnané glorifikaci hlavní postavy. (24.03.2009)

Donnie Yen ukazuje a dokazuje, že patří mezi současnou elitu, která se objevuje ve filmech s bojovou tématikou. Film není jen bezmyšlenkovitá rubacine, ale má i povedený příběh. Krásně všechno zapadá do sebe, perlou filmu jsou tak jak jsem očekávál bojové scény, u Donnie Yena vždy na špičkové úrovni, souboje byly prostě dechberoucí. Při sledování filmu jsem měl pocit, že už jsem něco lehce podobného viděl....malá podobnost se snímkem Fist of Legend tam je....Čína vs Japonsko, mladý mistr vs generál:) Sečteno a podtrženo, více takových filmů pls. Jeden z nejlepších filmů o bojovém umění. (30.03.2009)