Ip Man

Kung-fu filmům sice nijak zvlášť (nebo spíše vůbec) neholduji, ale Ip Man si rozhodně zaslouží můj velký obdiv a respekt. Nápadité a svižné zpracování, parádní choreografie a stašně sympatický hlavní hrdina, který je v jádru dobrotivý a přátelský, ale umí to skutečně pekelně rozbalit. Zobrazení japonské okupace dodává jinak poněkud slabému příběhu značnou dávku působivosti a k postavám si divák dokáže vytvořit vztah i přesto, že vedou celkem prapodivné dialogy a neoplývají kdovíjak výraznými emocemi. Film sice více ocení čínské publikum, pro které jsou všechny činy postav otázkou národní hrdosti, ale i nezaujatý divák se zaručeně skvěle pobaví. Mezi čtyřmi a pěti.. (26.04.2013)

Začiatok filmu pôsobí viac humorným dojmom, ale keď nastane v deji zvrat a príde trochu serióznejší prístup, film naberá konečne grády. Donnie Yen je fakt macher a to čo dokáže je nie len obdivuhodné, ale aj pekne natočené. Akčné scény a ich choreografia nemajú chybu, všetko je priehľadné a spomalené zábery v akciách tiež polahodia oku. Príbeh filmu je dosť dobrý a ku koncu nechýbajú emócie podtrhnuté dobrou hudbou. 80% - 4* (04.09.2013)

V ryze fotogenické rovině – souboje, kamera, dekorace, barva – funguje Ip Man výborně. Naopak rovina abstraktní – napětí, příběh, emoce, dialogy – patří spíše do průměru. V této souvislosti je možné položit následující zdůvodnění: Uvážíme-li, že pro současného Číňana a Araba s jejich zcela jinak uzpůsobeným intelektem má filosofie od Bacona až po Kanta nanejvýš hodnotu kuriozity, můžeme onu nefunkčnost příběhu či dialogů svést bez okolků na kulturní hranice. Protože zatímco obraz je transparentní, přenositelný a jasně srozumitelný, u jazyka to již neplatí, neboť jak tvrdí lingvisticko-antropologická Sapir-Whorfova hypotéza, pojetí reálného světa je vystavěno na jazykových zvyklostech konkrétní dané komunity. Zkrátka, jen stěží lze docenit Ip Mana, nejste-li z Hongkongu. ____ Stylistická poznámka: Bojová umění jako jedny z mála - na rozdíl od rozhovorů, automobilových honiček nebo fotbalového zápasu, kde by to diváky mátlo - snesou, a dokonce vyžadují porušování pravidla osy. Tudíž lze akci snímat střídavě z obou stran. Nebo minimálně ve formě prostřihů - to tehdy, zůstává-li jedna ze stran dominantní a prostřih z druhé strany akcentuje cosi neodkladně vzrušivého. (23.02.2009)

Další z řady čínských historických filmů, řeknu vám že ti Číňani si ale dokáží vážit svých významných postav. Tentokráte se zaměřili na pro mě do této chvíle neznámého mistra Ipa, který disponuje uměním Wing Chun. Jen tak pro zajímavost Bruce Lee tohle umění ovládal také. Z hlediska soubojů šlo podle mě o jeden z vrcholů žánru. Scéna v tělocvičně, ve které naštvaný mistr IP zruší 10 Japonců je můj zcela jasný favorit. Na konci dopadne podobně i hlavní protivník. Tomuto filmu rád odpustím fakt že si Číňani chtěli s Japonci srovnat účet. Je to zcela pochopitelné vzhledem k tomu jak se Japonci chovali. 85% (07.07.2010)

Scénář: Edmond Wong .. Tak takhle o velkém mistru Yip Man a zároveň o okupaci Číny mohou točit jenom v Hong Kongu. Jako výraznou oslavu tamního bojového umění Wing Chun. Yip Man bude asi velká čínská legenda, protože film o něm rozhodně jako velká pohádka vypadá. Ani mi to nevadilo - pokud budu chtít vidět film o zmíněné válce (která sem prosakuje pouze jako oslavný rámec vzdoru jednotlivce i davu), určitě nebudu sahat po tomto snímku. Pokud ovšem milujete bojové umění, choreograficky excelentně zpracované a nasnímané souboje, neváhejte. (26.01.2009)