Pěst plná hněvu

Rozhodne nejlepsi film Bruce Lee. A vlastne taky takovej "nejtemnejsi". Samozrejme tu je opet docela jednoduchej pribeh, ale Bruce je po celou dobu filmu mega nasranej a zabije kohokoliv kdo se mu dostane pod ruku. Oproti jinejm Bruceovo filmum tady neni na soubojich videt, ze by rano nedopadla, ale souboje vypadaj hezky realne, Bruce to rube hlava nehlava, obcas da nejaky salto nebo vyskok, takovy ty vtipny zvuky utoku se omezily na minimum a Bruce neřve jak devka, krev strika, kameraman dela hezky vychytavky (zpomaleni atd..), nema to nejak stastnej konec a oproti jinejm filmum tady nejsou komicke situace. Hudba je dost nevyvazena, zatimco nekdy hraje hudba nejlepsi ze vsech jeho filmu, tak jindy je slyset jen nejaky ťukani tyci a silenej skripot kterej rve usi. Krome asi dvou nudnejch scen a par zdrzujicich dialogu jsou tady jen souboje a to sou poradny jatka. U jinejch Bruceovo filmu sem si rikal "jo dobry, rve se fakt dobre", ale to co predved tady je naprosta nadhera. Me se tenhle film libil ze vsech Bruceovo filmu nejvic. (20.04.2005)

V porovnání s remakem, kde hlavní roli obstaral Jet Li, působí tento film poněkud ochotnicky. Akce je celkem slušná, ale žádnou ze scén bych neoznačil za výjimečnou. Řekl bych, že Bruce Lee v tomto filmu postrádá zejména nějakého zajímavějšího protivníka. (20.11.2009)

Bruce Lee je pro mě snad asi nejlepší bojovník, jelikož se jeho akční scény nemusely a ani nemohly upravovat, snad jen zpomalovat !! aby bylo pohyb nebo úder vůbec vidět, což je jen známka dokonalého bojového umění. V Pěsti opět předvedl vynikající práci, ovšem ten scénář. Čína (dobrá) versus Japonsko (špatné). Také mi vadilo neustálé pištění a konečně vím, proč JCVDamme řve 15 vteřin po každém úderu (tady se zřejmě inspiroval :)). PS: zajímalo by mě kam dal Bruce ten druhý nunčak, co je na obalu :) (10.02.2008)

Bruce Lee je tu fantastickej hned od začátku. To, když dorazí na pohřeb svého mistra ve smutečním bílem ošacení a vrhá se na jeho rakev. Ta síla jeho emocí v tváři, když po té do jejich školy dorazí Japonci, je cítit až do hloubi srdce každého fanouška jeho filmů. Nemusí nic říkat, jen stojí mezi ostatními a to něco z něho vyzařuje jako slunce nad obzorem. To je BRUCE LEE a jeho cesta za pomstou. Cesta, v niž budou všichni potrestáni zlámáním žeber nebo smrtí. Muž, který kdysi prohlásil: "I HAVE NO FEAR OF AN OPPONENT IN FRONT OF ME!“ (15.10.2008)

O tomhle filmu se často mluví jako o nejlepším Bruce Leeho filmu, já si to však nemyslím. Ze čtyř filmů, které dokončil, je Fist of fury rozhodně nejvíc poplatná HK kung-fu produkci – jedná se o souboj dvou různých škol, okořeněný ještě o rivalitu mezi Japonci a Číňany, což byla tehdy poměrně časté téma bojových filmů. Ve filmu není ani špetka humoru, který se v obou pozdějších Leeho filmech docela osvědčil (hlavně ve Way of the dragon), a sází se tu spíš na emoce, dramatičnost. To nějak nevychází – film působí často dlouhavě. Další problém jsem měl s chápáním Leeho postavy – ten tu hraje nejlepšího žáka svého Mistra – když učitele zabijí, žák nevidí jinou možnost než pomstu. Lee se tak mění ve vraždící stroj, který dřív mlátí než přemýšlí. Postava tedy není záporná, ale vzhledem ke svému běsnění ani kladná. Člověk pak přemýšlí jestli mu má v soubojích fandit, když ví, že proti Leemu nemá nikdo šanci – on to taky ví – a kosí jednoho za druhým. Myslím, že tu pak dochází k jakémusi rozporu, který, alespoň ve mně, vyvolává jakousi netečnost k tomu, co se dál stane. Scény soubojů jsou jinak samozřejmě perfektní. (12.09.2005)