Zazděná

Mischa Barton hraje mladou inženýrku, která přijíždí analyzovat budovu kterou vláda nařídila strhnout a ubytuje se v ní. Před 15 lety v ní bylo nalezeno několik těl zalitých do betonu, včetně geniálního architekta. Vrah se nikdy nenašel. Zbylým nájemníkům se demolice domu ani trochu nelíbí a budova je připravena vydat děsivé tajemství. Tento horor nefunguje tak, jak by tvůrci chtěli vlivem nepropracovaného scénáře, do kterého se vloudilo několik nesmyslů a nejasností stran příběhu. Zpočátku si film nevede zle. Námět je dobrý. V první polovině nasadí částečně strašidelnou atmosféru podivného domu, který na první pohled vyhlíží podivně až strašidelně a nájemníci v něm jsou také tak trochu podivní a ne úplně při smyslech. Ve druhé polovině se film přelije zcela nečekaně k razantnějšímu pojetí a nebohá Mischa Barton se ocitne v krajní situaci, a tím naplní název filmu. Jenže, nějak to přestane být napínavé a posune se to k hororům, které chtěly šokovat svým vyústěním, ale nepodařilo se jim to. Zůstal příjemně mrazivý horor, ze kterého nevíte dlouhou dobu, co se vyklube, a pak až přijde na věc, tak to v konečném kontextu ničím neohromí. Navíc Mischa Barton je ve své roli málo přesvědčivá, a nevím proč, ale od počátku působila unaveně a v obličeji vypadala jako by se špatně vyspala a byla až nesympatická. Ostatní herci ok. Nejlepší "herec" byl ten zajímavě architektonicky řešený dům. Horor na jedno podívání. (22.11.2010)

Zvenčí dobrý dům plný tajemství, ale ta pointa mi moc nesedla a poslední půlhodinka byla docela uspávající nuda. Zpočátku dobře atmosféricky a tajemně rozjeté, až jsem si říkal, že být to trošičku bizarnější, v literární podobě by se to hodilo do Barkerových Knih krve, posledních 30 minut to ale celé pokazilo. Docela jsem u nich pospával a únavou to zcela určitě nebylo. Líbila se mi hlavní hrdinka (respektive Mischa Barton), nejen vzhledově, ale vyzařovalo z ní něco sympatického. A samozřejmě Deborah Kara Unger. (21.09.2011)

Body za relativní originalitu námětu, pěknou hrdinku a zajímavě architektonicky řešený dům, v němž se to celé odehrává. Ostatní věci už jsou na tom dost bídně. Zvlášť bych chtěl vypíchnut způsob, jakým jsou zde odříkávány dialogy (a monology). Nikdy jsem neměl silnější pocit, že to herci (všichni) snad čtou z papíru - s menší dávkou přirozenosti už snad ani není možno mluvit. Když jsem se zmiňoval o originalitě námětu, měl jsem na mysli opravdu jen ten základní motiv - tedy zazdívání zaživa (první scéna se zabetonováním malé holčičky diváka docela natěší), samotný děj už pak jede po dosti obehrané cestě a naivně využívá tolika hororových klišé, až to hezké není. Dvě až tři hvězdy... (24.02.2009)

Zaujímavý nápad- postaviť budovu v duchu egyptských faraonov. Budovu, ako labyrint tajných priechodov, miestností... ako pyramídu, ktorá pretrvá večne a ktorá vo svojich stenách bude ukrývať ' zamurované' duše, sťaby žily a tepny nesmrteľnosti. Ale nápad nie je všetko, že... Ešte ' ho' musí niekto vedieť aj zahrať a ' natočiť ' . ( Je mi ťa ľúto Deborah. Nemáš na platenie renty??! ) . Ubohé dialogy, ktoré snád čítali herci priamo z papiera ( ešteže ich je tam tak poskromne, hercov aj dialogov) a muzika, ktorú som pre jej nevýraznosť snád i prehliadol. Celý film, aj s architektom Malastrazzom, som zabetonoval do hrobky a už ho nemienim vysekávať. Tie 2* sú len naozaj za ten nápad a tú budovu. (07.03.2009)

Je osvěžující se podívat na film bez přečtení obsahu předem a ještě víc osvěžující je mylně se domnívat, že jde o úplně jiný žánr a jiný příběh. Na páteční noc po náročném dni v práci je Walled In poměrně slušná oddechová zábava, navíc s mojí oblíbenou "Marissou". Jen je škoda asi posledních třiceti minut, rozuzlení mohlo být o něco sofistikovanější. (16.07.2016)