Prokletí

Slabě natočená variace na Nezvratný osud. Postavám před jejich smrtí se zjeví jejich druhé umírající já (respektive jejich duch) a následně jde dotyčný nějakým fádním způsobem pod kytky. Nůžky v krku, oběšení, podřezané žíly nebo uhoření v autě. Do toho fanatické náboženské kecy, mladík z pochybné rodiny obviněné z praktikování černé magie, který projeví sympatie k hlavní hrdince, jejíž náhradní matka si ráda přihne alkoholu a zahazuje se s kdejakým otrapou. Okolí si nevysvětlitelná úmrtí vysvětluje jako nevysvětlitelné sebevraždy, ale to je taky nesmysl, protože jedna z dívek například v jedné scéně havaruje v autě, ve kterém uhoří, ale vysvětlovat si tohle jako sebevraždu, je opravdu logické. Nic proti napodobování jiných hororů, ale to by režisér Phedon Papamichael nesměl být takový neumětel, který neumí dát celku rytmus a byl bych mu nesmírně vděčný, kdyby jen jednu jedinou scénu natočil napínavě a poutavě, ale o tom si může nechat jenom zdát. Jednotlivá úmrtí jsou nejenže velmi fádní, ale jsou hlavně velmi chabě natočena a většinou se odehrávají mimo záběr, takže z oběšence vidíme jen jeho nohy nad zemí nebo podřezané žíly znázorní stékající krev po dveřích. Slabá úmrtí jsou doplněna castingem, který na plac vyslal nepěkné holky a nesympatické herce. V rukou schopnějšího režiséra by film asi vypadal mnohem lépe, ale nechápu, proč Papamichael točí horory, když to neumí a prakticky se mu povedla až poslední scéna odehrávající se souběžně s titulky, ale to už každý film vypíná. V závěru se vysvětlí, že vraždy měla na svědomí jakási prokletá kniha, se kterou jedna z obětí tak trochu experimentovala a spustila řetězec záhadných úmrtí, ale to už bylo stejně jedno, protože nevalný dojem to ani trochu nezachránilo. Dobrý potenciál to mělo, ale ten zůstal pohřben spolu s knihou pěkných pár metrů pod zemí. 40% (02.02.2011)

Nemůžu si pomoct, ale jsem šíleně alergická na dementní křesťany a tenhle film se jimi jen hemží. A maj každejch pět minut připosraný křesťanský kecy o Bohu, který nejdou poslouchat. Vím, že je to strašně neobjektivní, ale mně to prostě strašně vadí. K filmu samotnému mohu říci toliko, že je to jen další neoriginální koncentrát z toho, co tu bylo už stokrát a často v mnohem lepším provedení. Ano, dalo se na to koukat, ačkoliv hlavní hrdinka je strašně napřesdržku a nevydržela bych s ní v jedný místnosti ani pět minut, ale to je tak vše kladného, co o tom jde říct. (26.08.2014)

Od tohoto filmu jsem cekal neco vic...tajne jsem doufal, ze prijde s necim novym...a ono prd. Misty to pripomina nezvratny osud, mixnuto spousty horroru o "tajne energii, co nuti lidi se sebevrazdit". Herecke vykony podprumerne (az na Thomase Dekkera, jeho emo pozy a tajemnost obcas nahanely husi kuzi), casto zmatena kamera (dokazal bych si predstavit mnohem delsi zabery, klasicke napinaky) a tak vsechno zachranuje hudba. Ta je vyborna, misty prolozena klasikou v podobe Chopina nebo Pucciniho (tato scena je naprosto skvela). Otazkou zustava, zda lze v dnesni dobe prijit s necim novym s mizernym rozpoctem a studentskou nadsenosti...nezbyva nam, nez doufat...From within z prumeru nevybocuje. Nicmene, pustte si to v 11 vecer, zachumlejte se do periny a trochu ohulte zvuk :o) (09.09.2010)

Tvůrci byli zřejmě velmi potěšeni pohledy na "Zrcadla" (2008) a tak se rozhodli, že si z nich "duchařský styl strašení" tak trochu vypůjčí do svého Prokletí. Inspirace jimi je zde totiž velmi průhledná a zcela jasná:) Zajímavě roztomilá a "nehollywoodsky" vypadající Elizabeth Rice je příjemně nezvyklým žánrovým osvěžením od často vyprsených, opálených a svůdných ječících krásek. Thomas Dekker se mi jako ztrápený čarodějnický synek s černými vlasy a umučenýma očima velmi líbil a spolu s Elizabeth vytvořili sympatickou ústřední dvojici. Ačkoliv scénář a dialogy místy šustí papírem a klišé, tak celkově se mi tento film dokázal postarat o pár napjatých, strašidelných chvilek, nabídl mi vydařené scény (dost brutální pro mě moment v koupelně, díky němuž se mi vybavila scéna s Amy Smart, právě v Zrcadlech) i slušnou atmosféru. (05.07.2011)

Jasný průměr. From within neurazí ani nenadchne. V několika momentech zklame svoji plochostí, nudným scénářem, naopak v hororových momentech mile překvapí. Celkově jsem se ale spíš nudil a to by se nemělo stávat. Trochu mě i zklamalo, že film nejde vůbec do hloubky. Nevíme nic o kletbě, nic o postavách. Je to škoda, protože kamera, atmosféra i lekačky jsou skvělé. Celkově však musím dát jen 45%. (28.11.2010)