Krásný Antonio

Neprudérní film v stále prudérní podobě nemohl nevyvolat náležitou odezvu zejména v zermi svého uvedení. Jeho zpracování ani nepovznáší, ale také nekazí dojem. Mastroianni tu stále působí dojmem herce, který se pořád tak trochu doučuje své profesi. Činí tak však zajímavě i jímavě a filmu očividně prospívá právě tak jako mladičká Cardinalová. (26.08.2007)

Obžaloba silného pokrytectva, spoločenských neduhov a cirkevného farizejstva. Dej sa odohráva v mestečku na Sicílii, kde je dôležitejšie pochváliť sa susedom, len aby človek zapôsobil, kde peniaze znamenajú možnosti a naplnenie manželstva dominantným dôvodom jeho založenia. A kdesi na konci tohto všetkého stojí mladý Antonio ( výborný Marcello Mastroianni ) so svojim intímnym problémom, hoci sa teší všeobecne prezentovanej popularite u žien. Mauro Bolognini veľmi kompaktne a sústredene, pomocou skvelého scenára, vytvoril smutný svet malomeštiactva a pokrivenosti spoločnosti. (27.03.2018)

„caro una sanguis unus” • Krásny Antonio "Don Juan" Mangano sa snáď konečne i poriadne »ovrabčí«, pretože si jednak predsa aspoň založí rodinu so svojou naprosto vysnívanou, a k tomu i zámožnou: Barbarou Puglisiovou, a jednak zase bude mať pokoj od neustáleho «prenasledovania» zo strany množstva žien, ktoré sa mu stále akosi dvoria, čo by malo byť možno úplne naopak, však? • Skrátka; predchádzajúce udalosti napokon naberú presne tento konkrétny smer v podobe sobáša medzi Antoniom a Barbarou, pričom, čo sa teda následne ešte týka toho ich intímneho ["spôsobu"] života, tak vskutku práve v ňom sa postupne začínajú objavovať i prvé, vážnejšie trhliny, ktoré čoraz viac predovšetkým v Catanii [mesta na Sicílii], naberajú nielen na samých obrátkach, ale zároveň i na nemenej hysterických náladách, ktoré sa vznášajú nad týmto talianskym prostredím... • Nebudem už viacej chodiť okolo horúcej kaše, keď vzápätí hneď na to i prezradím, že čochvíľa nastáva[l] akýsi, »impotentný škandál«, bezprostredne sa [DO]týkajúci: ústredného protagonistu v podaní Marcella Ma[E]stroianniho, ktorý tentoraz totižto vytvoril úplný protipól oproti svojej predošlej a zásadnej postavy v podobe bulvárneho novinára: Marcella Rubiniho z Felliniho majstrovského, umeleckého diela: La dolce vita, po ktorom tu niet ani jednej stopy; najmä čo sa týkalo samotného uchopenia titulného charakteru. • A mimochodom sa pomerne dosť čudujem, že zrovna Marcello kývol na túto konkrétnu, scenáristickú ponuku i zo strany kontroverzného "PPP" [Piera Pauloa Pasoliniho], ktorý onedlho nakrúti i geniálneho Accattoneho, ale to je už v podstate trochu odlišný príbeh, keďže najprv sa vyprofiloval, ako povedzme renomovaný scenárista, podľa ktorého potom taliansky režisér: Mauro Bolognini, síce sprvoti sprostredkoval zväčša pozoruhodnú štúdiu «zlomeného človeka», na čo sa vzťahovala 1/2 titulu, no už počas nasledujúcej polovice sa tieto pozitívne dojmy začali pomaličky vytrácať, pretože režisér popridával i viacero »nevkusných vsuviek«, inými slovami povedané; príliš tlačil na pílu; za to ale samotné finále, bolo maximálnym zadosťučinením! • Ak som si správne všimol, tak som tiež spozoroval i inšpiráciu: [francúzskou] novou vlnou v dvoch smeroch: miestami ručnou kamerou a občasným, skokovým strihom, à la J-L Godard [v revolučne poňatom titule: À bout de souffle]. • I napriek určitým výhradám z mojej strany, sa rozhodne jednalo o kvalitný, kinematografický zárez: par excellence. PS: Jednoznačne zabudnite na familiárny taliansky recept v podaní „MC Erika & Barbary.” [Takáto variácia sa absolútne nekoná!]. (13.11.2023)

Žít s andělem, popřípadě ho i milovat, láskou samozřejmě platonickou, to není nikdy na dlouho. Anděl ztratí trpělivost a zjistí, že ho zajímá víc skutečná láska, popřípadě skutečné peníze. Problém, pro Antonia neřešitelný (implictně vedoucí až k možné sebevraždě), vyřeší jeho přítel Edoardo, kterému předtím dohodil zaměstnání. A tak je založena nová rodina (resp. dvě), nyní již obě "funkční", protože podle obecných představ. Jak se v té své bude cítit Antonio, můžeme jen tušit... Geniální Pasolini tímto filmem dokončuje svoji scénáristickou přípravku a v dalším roce již režíruje svůj první autorský film. - A nebo jak říká sám Vitaliano Brancati: "Já vím, už nikdy neuvidíme Antonia, jak se prochází po ulici Etnea až do dvou hodin odpoledne. Nedá se nic dělat, mládí je pryč!" (přkl. Zdeněk Frýbort) (13.02.2020)

Dnes již klasická společenská satira režiséra Bologniniho. Díky propracovanému scénáři (na kterém se krom režiséra podílel i Pier Paolo Pasolini a Gino Visentini) a hvězdnému hereckému obsazení, se stal film velmi populární. Mastroianniho roli tradičního italského milovníka skvěle doplňuje mladičká Claudia Cardinale. Snímek rozvíjí ve své době velmi citlivé téma impotence. Tento mužský problém se stává v kombinaci se starosvětskou italskou morálkou jakousi obžalobou společnosti, kdy muž je obětí systému. Tato církví hájená šikana vylučuje postiženého muže ze společnosti, jelikož nedokáže fyzicky naplnit svátost manželskou. Situace, kdy společenské předsudky vítězí nad city i rozumem, je jasným varováním, které je aktuální i v dnešní době. Film byl oceněn Zlatou mušlí na MFF v Locarnu. 71% (30.10.2011)