Miloš Forman: Co tě nezabije…

Robustní vypravěč Miloš Forman sytou ryzostí svého vypravěčského nadání prochází svým životem jako prvořadý odborník i umělec na svůj život i dílo zároveň. Je také jasné, kým je: Čechem na životním americkém zájezdu. Ale skutečně doma je v Čáslavi, Starých Splavech, Poděbradech, Praze. Vedle národního umělce Otakara Vávry a národního umělce Martina Friče další špičková osobnost našeho filmu. Osobnost světová. (22.10.2022)

Jeden z momentů, které mi utkvěly v paměti: Miloš Forman sedí u stolu se dvěma bývalými spolupracovníky a vypráví jim o svém posledním setkání s Truffautem krátce před jeho smrtí. Obsahově banální historku podá formou krátkých vět, evokujících emotivní scénu z nějakého dramatu, kterou vám představivost plasticky zhmotní už "filmově" sestřiženou na nezbytné minimum. Od této situace se snadno odpíchnu, protože bezděky odhaluje klady i zápory celého filmu. Miloš Forman je pán v letech a jako takový nachází potěšení ve vzpomínkách. V takovém bilančním dokumentu, jakým je Co tě nezabije, je to dvojsečná zbraň. Ano, pan Forman je viditelně ochotný vyprávět, cítí k tazateli důvěru, je potěšený jeho zájmem, uvolněný, to všechno je dobrý základ. Režisér Šmídmajer bohužel vše nechává na něm. Neptá se na podrobnosti, nikdy nic nenamítá, neinspiruje, rozvodněnému řečišti hovoru jen zřídka a neobratně staví hráze analogiemi ve Formanových filmech. I když Šmídmajera nevidíme, tušíme v něm tichého obdivovatele, který uctivě mlčí, když jeho idol hovoří a pietně ho nechá, ať si sám vytesá takový pomník, jaký si sám přeje. Takže je to nakonec víc Formanův vzkaz světu, za koho se považuje nebo jak by chtěl být vnímán, než Šmídmajerův autorský pohled na něj. Budiž. S tím ale souvisí nemálo přidružených neduhů. Nelze si nevšimnout, že mluví-li Forman anglicky, snáze formuluje věty, kdežto v češtině už déle hledá slova a místy vyloženě blábolí, aby získal čas si vše promyslet. Šmídmajer tyto momenty neumí zajímavě sestříhat a třeba hned úvodní dvacetiminutová sekvence o mistrově dětství je bezmála k nepřečkání. Pokud se Forman setká s dalšími "postavami", Šmídmajer je opět jen okouzleně pozoruje v domnění, že třeba scéna "Velký režisér a jeho synové večeří v čínské restauraci" je sama o sobě dost silná. Protože synové jsou evidentně v rozpacích, proč je ten člověk sakra nenechá v klidu najíst a pohovořit s otcem, je to znovu rozšafný Forman, kdo režiséra tahá z bryndy. :-) Zvláštní je, že i když si z toho teď dělám legraci, vlastně mi to tolik nevadilo. Miloš Forman ve filmu rutinovaným způsobem vypráví mnoho věcí, které už vyprávěl jindy a jinde, ale zdá se, že je zde opakuje s větším zájmem a potěšením. Škoda, že výpovědi herců nebo spolutvůrců jeho filmů jsou řešeny tradičně jako mluvící hlavy podmalované kýčovitou hudbou a v kontrastu se šťavnatým Formanem působí strojeně a tuctově. Chápu, že dopřát jim setkání a učinit každého z nich aktérem nějaké exkluzivní situace by bylo logisticky, organizačně a proto i finančně náročné a tohle je levný český dokument. Chápu to a jsem rád i za stávající výsledek. Ale stejně mě to mrzí. 60% (27.07.2010)

Klasický dokument s občas trochu moc patetickou hudbou... Paralely mezi českými dějinami a záběry z Formanových filmů, pár výroků spolupracovníků a Formanových obdivovatelů, nějaké rodinné záběry, vzpomínky a hlavně Forman vypravěč, možná ne úplně průzračně pravdivých, ale poutavých historek. Průlet Formanovým životem a prací. Možná jsem viděla nějakou divnou verzi, ale přišlo mi divný, že některé titulky (názvy filmů,..) jsou jen v angličtině a ne v češtině.... (poznámka na okraj: má vzniknout i čtyřdílná série pro televizi) (03.02.2010)

Pokaždé, když se chystám na nějaký dokument o nějakém herci nebo režisérovi, pokaždé čekám, co si z toho dokumentu vezmu, a samozřejmě to, dle těch tvůrců, musí být to nejlepší. U tohoto dokumentu s Milošem Formanem jsem měl ale pocit, že on na kamery nemusí vůbec nic hrát, nemusí se nijak chovat, on prostě skutečně je takový, jaký je. V každém ohledu. Upřímný, ale rázný režisér, který Vám v klidu před kamerou řekne "serem na to, jdem na pivo" nebo, kterej jen tak vypráví, jak snadno se uživit v Americe, když nemáte peníze. Miloš Forman zažil hodně, především zlého, ale podle mě se s tím popral nejlépe jak mohl a já jsem na něj nesmírně hrdý. Na to, jak hrdě prezentoval naší zemičku, i poté co tu prožil tolik zlého, a nezapomněl na ní. Miloš Forman je skutečný formát, o kterém jsem toho příliš nevěděl, zato ale potkat ho kdekoliv, mám zaručeně o zábavu postaráno. On totiž povídá, hodně povídá, povídá rád a je to nesmírná radost ho poslouchat. Škoda, že jsem viděl jen tu zkrácenou verzi, rád bych se někdy podíval na celý dokument, protože věřím, že bych se bavil. Nehledě na to, že jsem se naprosto rozplýval, když jsem poslouchal jak Michael Douglas, Natalie Portman, Woody Harrelson nebo Javier Bardem o něm povídali s takovou vervou a zaujetím, že z toho bylo nádherně vidět, jak si těch jeho filmů neuvěřitelně váží. Byla to hezká návštěva k rodině Formanů, hezky se na ní koukalo, a kdybych mohl, koukal bych na ní pořád. (31.12.2010)

Určitě se nejedná o zbytečný dokument. Dozvíme se plno informací především o Formanových neuskutečněných projektech...:( Je vidět, že ve světě filmu nestačí mít "pouze" dva Oscary, když jsou společnosti proti. Rozhodně lví podíl na vzestupu kariéry Formana má rodina Douglasů. Neuvěřitelný risk s nabídkou scénáře PŘELETU NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM neznámému režisérovi. Vyplatilo se! :) Co mě mrzelo bylo hlavně rychlé přeskakování z jednoho úspěšného snímku do druhého. Ve finále se takřka o MUŽI NA MĚSÍCI nedozvíme vlastně nic. Jak probíhala spolupráce s Carreyem apod. není ani zmínka...64% (28.12.2010)