Konzumní děti aneb Komercionalizace dětství

Vynikajici tema v sotva prumernem dokumentu, s nim si filmovi tvurci moc prace nedali. Verim, ze v Americe je reklama jeste agresivnejsi nez u nas, vzit si za obeti deti..., to uz by se melo zakazat podobne jako reklamy na cigarety. Nekdy s obavou hledim do budoucnosti, co z dnesnich deti vyroste, kdyz uz od narozeni jim kdosi diktuje priority a jakysi zivotni styl plny konzumu, prebytku, utraceni a zadluzovani se. (20.10.2015)

Realita trendmi, módou, reklamami a komerciou zblbnutej americkej mládeže. Je to naozaj desivý pohľad, a najmä, keď si uvedomíme, ako kriticky to za posledných 20 rokov preniklo aj ku nám a úplne zmenilo svet (nielen) mladých. Mnohí vravia, že „každý má na výber, nikto nikoho do ničoho nenúti, to je tá sloboda...“ no nie je to pravda. Reklame sa vyhnúť nedá, keď dáte na stôl pred decko bonbón a jablko, zoberie si bonbón. Aj keď veľa ľudí, ktorí si pamätajú „komunizmus“, sú opití pocitom slobody, v skutočnosti táto korporátokracia nie je so slobodou zlúčiteľná. Človek si môže vybrať iba medzi blatom a kalužou. (01.01.2014)

Co nám dokument sděluje? Že reklamní iluzionisté útočí skrz děti na rodiče. Jaká to novina. Svět zachází do extrémů v každé své oblasti, to by televize nevysílala nic jiného. Leda, že by dokumenty byly lépe zpracované. Je hezké dozvědět se, jaký názor mají Američané na situaci v Americe, ale přeci jen; svět je trochu větší. Co se propírané problematiky týče, pokud by snad někdo měl něco změnit, pak jsou to jedině rodiče. Není divu, že rozmazlené dítě chce těstoviny se Shrekem, a k tomu, aby si na zahradě mohlo hrát na piráta z karibiku, potřebuje kompletní výbavu za polovinu měsíčního platu. Ryba smrdí od hlavy. (04.06.2011)

Vzhledem k tomu, že marketingové komunikace (laicky reklamu) studuji, nemohla jsem si tento dokument v televizi nechat ujít. Byla to zajímavá sonda do života amerických dětí... Nepřekvapí, že se dokument dopouští trochy toho dogmatismu - v post-moorovské době si čím dál víc dokumentaristů klade za cíl hnout myšlením lidí, spíš než jen neutrálně informovat. Tak to zkrátka je. A v rámci tohoto proudu dokumentární tvorby patří tento film k tomu lepšímu, co bylo vyprodukováno. Třeba už jen proto, že si člověk mnohdy rád řekne, jak dobře je na Starém kontinentu, kde naštěstí je dětem a reklamě zaměřené na děti věnováno např. v Kodexu reklamy RPR dostatek pozornosti a všechny nepěkné techniky jsou alespoň trochu regulovány. Podobně zajímavý film: Obchodníci s "coolturou" (2001, r.: Barak Goodman). (04.06.2011)

Téma výborné. Spracovanie sčasti presne na úrovni, ktorú film kritizuje. Z detí dneška robí film démonov so zmenenou mysľou. Nastoľuje myšlienku, že telka a počítačové hry menia mládež na bezduché nákupné automaty. V závere ponúkne recepty nápravy. Pozná ich však každý príčetný rodič. Obmedziť v útlom detstve prístup k obrazovke. Zamerať sa na osobný kontakt. Dať priestor fantazijnej hre detí bez mozog vymývajúcich hračiek. Všetky fakty sú podávané v zrýchlenej kadencii, bez poskytnutia priestoru na ich kritické zhodnotenie divákom. Jedna alarmujúca veta psychológa strieda varovné vízie aktivistov proti reklame cielenej na deti. Na tie sú, ako šľahačka na preplácanej torte ešte navrch prišvacnuté varovné vety z výskumov, o ktorých relevancii sa divák nedozvie nič. Ilúzie si netreba robiť - kapitalizmus je zameraný na snahu vyrobiť z ľudí od útlej mladosti neustály prúd konzumentov spektra úplne zbytočných vecí. Štáty ponúkajú ako protiváhu robotickému nákupno-reklamnému trendu omrvinky v podobe chabých štátnych regulácií. Alebo regulácie označia ako brzdu, obmedzujúcu slobodu jednotlivca (USA). V dôsledku je dobre, že sa na problém upozorňuje. Len ktovie, či vďaka alarmickému vyzneniu nastal v USA od vzniku tohto diela (2008) posun k lepšiemu. (30.01.2021)