Johnny Mad Dog

Buďme rádi, že žijeme tady. Buďme rádi, že prezident je jen opilec a ne člen toho či onoho kmene, kterej zrovna bojuje s dalšími kmeny... Já nevím, ale ať koukám na jakejkoliv film z Afriky a je jedno jestli je to Somálsko, Rwanda, nebo prostě kterákoliv jiná část, zkrátka že tahle země ještě nebyla připravena na vlastní svobodu. Po druhé světové a leckde i před ní se vzedmula veliká vlna antikolonialismu. V řadě států Afriky díky segregaci a diskriminaci původního obyvatelstva šli nakonec bílí od válu a začal bordel... Mugabe, Amin a další ,,vládcové'' čerpali z toho co zůstalo po kolonialistech, kteří leckde nechali při útěku veškerý majetek, domy, fabriky... Chvilku z toho nakradeného se dalo vyjít, ale stejně jako po nástupu komančů u nás nastal úpadek. Afrika má ještě tu libůstku, že tam odedávna proti sobě stojí různé kmeny. Když šli kucí po sobě klacka, tak to ještě šlo. Jenže oni teď mají ákáčka a erpégéčka... Co s takovou partičkou dětí co odmala kradou a zabíjejí? Ty už nikdo nepřevychová. A že jich musí po Africe běhat. Padá z toho na mně děs a jen si říkám, že dokud se třískají mezi sebou tam u nich, je to strašné, ale zaplať bůh, že je to tak daleko.... Nechtěl bych být tam v těch oblastech prostým vesničanem, který chce jen být... I bez válek to tam není med, ale mít doma na návštěvě jednou vládní vojsko a pak tyhle chlapečky... Tenhle film schválně neměl příběh. Byla to spíš taková reportáž o ,,působení'' jedné skupinky se vším co k jejímu ,,působení '' patří. Prostě pár běžných dní se skupinkou malých vrahounů, kteří můžou vše, dokud je nějaká ta kulka neoznačkuje na svatebních šatech červeným koláčem. Brrrr. Buďme rádi, že žijeme tady.... 4 pomeranče. * * * * (04.04.2015)

Pokud bych se bral JMD z nějakého historického nebo dokumentárního hlediska, asi bych hodnotil stejně. Jen s tím rozdílem, že by jej vysílali na kanále Discovery nebo by byl součástí žhavých zpráv BBC. Jenže po pár minutách si budete pamatovat jen něco o drsném násilí afrických dětí. Ikdyž Mad Dog nabízí hodně vypjatých situací, většina z nich na mě působila prázdně, paradoxně právě ty o násilí... 50% (07.02.2010)

Existují světy, o kterým Čech ani nemá páru. My si tady stěžujeme v Evropě na věci, který ještě nepřišli, ale přijít někdy můžou. V Africe žijou gangy dětí, co mají zbraně a strašně rádi je používají. Zajímavý ale je, že je používají proti všem a především proti místním. Nemá to žádnou logiku, ale nikdo je vystřílat nepotřebuje. Myslej si, že mají vládu své země, svého kmenu, ve svých rukou. Jenže to nemají oni, ale jejich zbraně...MP5ky, kalašnikovy, někdy i M60ky. To je pak těžký, když proti Vám jde deset 12ti letejch harantů, v ruce jednu z těhlech zbraní...sotva to udržej, a už na tebe ječí, že pokud se nepřiznáš k nesmyslnostem, tak ti jí vpálí. A že se s tím srát nebudou, je už od pohledu více než zřejmé. Johnny Mad Dog je tak filmem, který točí překvapivě Francie. Ta sama má teď ve své zemi problémy, že bych na jejich místě bejt ani nechtěl. Jeden Nigériec vedle Muslima a pro Francouze už ani není pořádně místo. Rasové nespokojenosti a nutnost přemýšlet, kam tohle všechno povede. Abychom se jednou nedočkali těchto band i v relativně civilizované Evropě. Člověk nikdy neví. Nicméně plný počet dát nemůžu. Znáte takový ten pocit, kdy sledujete film, a je Vám z něj hrozným způsobem na blití? No tak to si u Johnny Mad Dog rovnou připravte kýbl. (10.08.2010)

"Aká je to zbraň?, To je Izraelský Uzi, taký mal Chuck Norris v Delta force..."Aj toto sú vzory sfetovaných detských povstalcov, ktorí bojujú proti vládnym jednotkám, členom iného kmeňa, ale i proti každému, kto im skríži cestu. Znovu Afrika, znova bezmocní UNPROFOR a detskí smrtonoši si robia, čo chcú. Film je v angličtine, ale totálne katastrofálnej...Niekedy som mal pocit, že herci iba čítajú texty, ktoré si komolia po svojom. V prvej polovici sa príbeh iba črtá, ale okrem krvavého besnenia a vymývania mozgov, tu nič iné nie je. Sledujeme dva linky príbehu- besnenie detských rebelov a osud jednej rodiny na úteku. Ťažko si k tejto bande debilov vybudovať nejaký vzťah, preto snímok pôsobí dosť chladne. Záver je nečakane rýchly a celý film tým pádom pôsobí ako epizóda z drsného života, bez akéhokoľvek rozuzlenia, ktoré možno neexistuje dodnes. Chýbal mi silnejší príbeh...60%. (16.09.2012)

Skľúčujúce, drsné. Lybijská epizoda z kmeňovej občianskej vojny optikou "tých zlých" (nakoksované a vybrainwashované decká s kalašnikovom v ruke), prakticky bez príbehu. Film si pýta tuhšie tlemidlo, ktoré by dalo silným jednotlivostiam (prasa, TV stanica, dom učiteľov) jasnejší smer. U mňa ale lepšie ako napr. Hotel Rwanda, autorská neutralita tomu dáva tie správne grády. 80% (01.05.2010)