La Strada
Cesta
The Road
Režie:
Federico FelliniHudba:
Nino RotaHrají:
Anthony Quinn, Giulietta Masina, Richard Basehart, Marcella Rovere, Livia Venturini, Gustavo Giorgi, Yami Kamadeva, Anna Primula, Nazzareno Zamperla (více)Obsahy(1)
Hrdinami mýticky nadčasovej existenciálnej drámy sú hrubý kočovný cirkusový silák Zampano, jeho pomocnica Gelsomina a povrazolezec s hanlivou prezývkou Matto - Blázon. Zampano odkúpi od rodičov duševne obmedzené, pokorné a naivné dievča - Gelsomina s ním žije osamelým a zakríknutým životom na jarmokoch, pri táborení na pustých miestach a v krčmách. Gelsomina a Zampano boli pre Felliniho skôr zhmotnením duševných stavov, než postavami z reálneho života. Filozofujúci povrazolezec a Gelsominin priateľ Matto, ktorého citlivé porozumenie a vcítenie sa do jej duše sú pre ňu niečím neznámym, prezentuje myšlienky a poučky Sv. Františka z Assisi o pokore, spokojnosti, poníženosti a prostote ducha. Krajiny z CESTY, zvláštny svet drevených plotov, pustých pozemkov a lúk, popri ktorých tiahne Zampano s Gelsominou v predpotopnej motorke s vozíkom, sú odrazom vnútorného sveta protagonistov. Zampano na ceste surovo napadne Matta - Blázna, ktorý tu opravuje svoje auto a - zrejme nechtiac - ho zabije. Gelsomina upadne do tichého šialenstva, Zampano ju jedného dňa spiacu opustí. Keď o pár rokov neskôr narazí na stopu medzitým už mŕtvej Gelsominy, znenazdajky ho prepadne zúfalý pocit strateného života a vlastnej osamelosti. Fellini sa tu síce nezbavuje inscenačných princípov typických pre neorealizmus, no na rozdiel od neorealistických filmov kladie väčší dôraz na vnútorný svet než na vonkajší. V dobe vzniku film triumfoval po celom svete a Fellinimu a Masine priniesol veľkú slávu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (159)
Středem vyprávění ještě není Felliniho obrazová symbolika, nýbrž Giulietta Masina - herečka, jejíž stydlivý pohled plný morální nevinnosti vydá za tisíce slov - a Anthony Quinn, charismatický hromotluk, který svým excentrickým výkonem dokope diváka přesně k těm emocím, jaké zrovna situace vyžaduje. Ti dva společně stvořili tak nezapomenutelnou dvojici a jejich vzájemná odlišnost se mezi nimi stane tak silným a příběhově sjednocujícím pojítkem, že to mistr Fellini mohl tentokrát za kamerou jen tak suše odzívat, a stejně by nás tragický závěr praštil přes zátylek nevídanou pocitovou smrští. Příběh je tentokráte velice primitivní a některé filozofické motivy ho jen zbytečně natahují, ale ve Felliniho bohaté, náročnými myšlenkovými díly nabité filmografii se Silnice rozhodně ani po letech neztrácí, spíše naopak... 80% ()
Tak tento film vo mne dozrieval ako víno. Po prvom zhliadnutí som to videl na štyri hviezdy, po druhom som už uvažoval nad piatimi. La Strada predstavuje nezabudnuteľné úzke prepojenie dobra so zlom. Na jednej strane je stelesnené dobro a čistučká prostoduchá dušička v podobe Gelsominy, na strane druhej je tu primitívna krutosť a čisté zlo v podobe hrubiána Zampana. Do toho sa ešte priplietla tretia osoba v podobe Blázna, ktorý toto prepojenie filozoficky obaľuje, pričom niekedy to zachádza až do existencionálnej metafory, nad ktorou je radosť popremýšľať. Áno, všetky veci, živé i neživé, by mali mať svoj zmysel a úlohu, pre ktorú sú na tomto svete, nie je väčšieho šťastia pre človeka prísť na tú svoju. A nie je väčšieho nešťastia ak človek svoj zmysel nikde nevidí - Zampano v jeho poslednej scéne. Nádhera. 85/100 ()
Zatímco pozdější Felliniho tvorba mě zrovna dvakrát nezaujala, jeho rané černobílé filmy (hlavně Cabiriiny noci a Silnice) mě nadchly. Líbí se mi na nich, že nejsou lámány přes koleno, nejsou afektované, přestože příběh by k tomu leckde sváděl. Je to takový nešvar současných filmů - když se podíváme na průměrné filmové drama, pořád se tam pláče, křičí, symfonický orchestr rozjíždí patetická hudební témata... Přitom, jak nám ukázal mistr, úplně stačí jednoduché témátko hrané na trubku a pohled do očí Giulietty Masiny. Opravdu krásný film, který se vám dostane pod kůži. ()
Křehký příběh o slabomyslné Gelsomině, která touží po citu i zájmu, a hrubiánském artistovi Zampanovi. Citlivou dívku on doslova zotročil, ona chtěla být hlavně milována, oba nakonec představují lidskou osamocenost. Dva lidské charaktery, dvě rozdílná vidění světa. Kočovný primitiv v nerovném vztahu s dívkou, která roky (ani ve vlastní rodině) nenachází pochopení. I barbar Zampano si mnohé s výčitkami svědomí a okamžiky soucitu uvědomí až příliš pozdě. Nezpochybňuji Felliniho mistrovství, u mě ovšem nějaký ten moment překvapení nebo dokonce dojetí chyběl. Navíc to zatraceně pomalu ubíhá. ()
Milá psychologická hříčka jedné hloupě zamilované zmatené slečny a chladného cirkusáka Zampana, jež je docela právem považován za světovou klasiku. V dnešní době sice samotný příběh působí lehce neuchopitelně a téměř nereálně, stále si ale zachovává svou osobitou atmosféru, cit pro chování a motivy hlavních postav, detailně předanou armosféru okolí a herecké výkona Anthonyho Quinna i Giulietty Masiny i dnes ohromují. Tak, že i Eva Zaoralová po jeho snad stém zhlédnutí zůstává okouzlena... ()
Galerie (70)
Zajímavosti (14)
- Velmi brzy v procesu natáčení utrpěla Giulietta Masina (Gelsomina) těžké podvrtnutí kotníku. To byla potenciálně docela vážná obtíž, protože finanční podpora filmu byla chabá a producenti měli původně výhrady proti obsazení Masiny. Zranění zastavilo produkci na několik týdnů a vedlo ke střetu v práci a plánování Anthonyho Quinna (Zampanò), který hrál hlavní roli ve filmu Attila (1954). Ve výjimečně laskavém kroku Quinn nabídl, že bude pokračovat v práci na tomto filmu, aby ušetřil produkci dalších překážek. Vydržel vyčerpávající plán, ráno pracoval pro tento film a během večerů natáčel Attilu. (sator)
- Obytná trojkolka, ve které hlavní postavy filmu žijí, je z roku 1950. Jedná se o model Guzzi Ercole 500 truck o obsahu 500 ccm. Italská firma existovala od roku 1946 do roku 1980 a specializovala se na motocykly s nástavbami. Trochu matoucí je informace od majitele motorky Zampana (Anthony Quinn), který říká, že se jedná o Davidson a je americký. Vozítko je však dodnes v muzeu Enza Ferrariho s označením model Guzzi Ercole. Režisér Federico Fellini tuto značku miloval a uvádí se, že je v každém jeho filmu. (sator)
- Anthony Quinn (Zampanò) vzpomínal, že jeho původní plat měla být procenta z filmu. Z toho nakonec sešlo a připravilo ho to o mnoho milionů dolarů. (Kulmon)
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Reklama