Kluci jsou zpět

Ať to beru z jakékoliv stránky, hlavním charakteristickým rysem tohoto dramatu je bohužel negativní věc, a to že mi to celé přišlo strašně moc o ničem a prázdné. Clive Owen přijde vinou nemoci o manželku a musí se sám postarat o malého syna, což se mu příliš nedaří. K tomu přijede ještě jeho druhý syn z prvního manželství. No a aby to tedy Clive zvládal a zároveň se i svým synům zavděčil a "přetáhl" je na svou stranu, dovolí jim, aby se chovali jako dvě totální hovada a prasata a sám jim jde tímo "tupím" přístupem k životu příkladem. Mě takováto dějová vata ale skutečně ani trochu nedokázala naplnit, natož uspokojit. Nemluvě o tom, že vzhledem k nastalé situaci bych očekával lavinu emocí a dramatických scén, ovšem i v tomto směru je film chladný a nefungující, ale především i velice omezený. Závěr pak vyšumí naprosto do prázdna, což následně už ale jen potvrdilo můj výsledný dojem z celého snímku. Za pozornost tak stojí alespoň má filmová jistota Clive Owen, bohužel ostatní herci (a ty dětští především) mi přišli velmi nevýrazní, takže ani zde autoři nezabodovali. Každopádně, pravdou zůstává, že ikdyž má přítomná kritika je skutečně velká a kladného jsem zde toho přílliš nezmínil, Kluci jsou zpět nemohu a ani nechci označit za podprůměrnou záležitost, je to jen prostě taková nicnedávající, přesto v pohodě koukatelná podívaná. (23.01.2012)

Charismatický Clive Owen v roli tatíka dvou synků, na něhož padá tíha výchovy jeho potomků i ostatních věcí, které dosud zvládala jeho žena, kterou však porazila rakovina. Coby sportovní redaktor trávil spoustu času na cestách a chvíle, které tak nemohl trávit s rodinou, i plnění svých rodičovských povinností tak většinou kompenzoval alespoň dary, které svému nejmladšímu synovi z cest vozil. Nyní na jeho bedrech spočívá veškerá výchova i péče o domácnost, práce a ještě k tomu se do děje vloží i jeho starší syn. Kluci jsou zpět není scénáristicky, ani obsahově příliš nápadný a výrazný snímek. Jeho děj ve velké míře stojí na sympatickém hereckém obsazení. Snad jen ten jeho nejmladší synek, Artie, mě často štval. A když už jsem si myslela, že by ho ty jeho rozmazlenecké, ukňourané a hysterické projevy, kdy se choval jako otravný fracek mohly přejít, začal znova:) Ale pak se také docela umoudřil. To už na scénu nastoupil Harry, jeho starší syn. Ten si mé sympatie získal a až na pár "puberťáckých" scének, ve kterých to vypadalo, jakoby chováním z oka vypadl svému bráškovi, se mi velmi líbil. No jo, ti britští hoši:) Velmi mile mě překvapila scéna, ve které Clive ve svém článku píše o Michaelu Phelpsovi. Tím si mě získal:) (31.10.2012)

Cliva Owena mám rád a tady hrál dobře, ale je to jen průměrné komorní drama, které mě v žádném okamžiku nenadchlo a v několika dokonce nudilo. Navíc chování pubertálních dětí mě v každém filmu opravdu irituje, neboť je to vždy značně přehrávané - teda aspoň já, když jsem byl v pubertě, tak bych si toto opravdu nemohl dovolit. (02.12.2010)

Na tomhle filmu je něco, co mě bavilo, ale zároveň taky něco (někdo), kdo mě pěkně sral. Bavilo mě to, že i přes na první pohled jednoduchej námět se na to dalo koukat a člověk byl zvědavej, co bude dál. Nemalou zásluhu na tom měl C. Owen a jeho starší syn. To, co mě tam sralo, byl mladší syneček. Nejenom že byl rozmazlenej jak rozmazlenej malej fakan, ale taky byl ten synáček rozmazlenej jak zkurvysyn fakan. Přestože způsob výchovy se mi zamlouval. Ale co je moc, to je moc... Vyvrhnul jsem z toho závěr, jak nějakej vyvrhel, ale ten zní, že jednou a dost. (26.10.2010)

Celkem slušný drama o sblížování otce a dvou synů, sice příběh se vyvýjí velice pomalu,ale nenudí a má rozhodně co říct a působí reálně a živě, nicméně bohužel nedokáže nějak extra zaujmout. Ale Clive Owen tu je naprosto perfektní a přesvědčivej, že sem mu tu jeho nekonečnou trpělivost, snahu a převtělení do hravýho kluka neuznávajícího moc pravidel hravě uvěřil. (13.01.2010)