Nebát se a nakrást

Nepředvídatelné, kam nás František Filip napříč svou bohatou filmografií nakonec zavedl.... Od nádherných historických Sňatků z rozumu a F. L. Věka, vznikajících jako perly rozkvětu československého seriálu na sklonku 60. let, přes příběhy zasazené do první republiky, obou válek, nové současnosti včetně normalizace s oblíbeným chalupařením (...a samozřejmě mnoho dalšího), až do téhle satiry rozkrádání majetku, fungování soukromých podniků a marketingového průmyslu v již 10 let fungujícím postrevolučním kapitalismu. Opravdu široký záběr! :o) Bohužel Nebát se a nakrást uzavírá nejen Filipovu bohatou přehlídku dějin národu a lidstva v 18.–20. století na obrazovkách, ale rovněž jeho přehlídku samotné filmové a televizní tvorby od 60. let po tutu dobu. Či-li máme jako obraz nové doby před sebou pouze příklad tradiční devadesátkové produkce ve víru dnes jen stěží ztrávitelných komerčních propadáků. Opravdu smutný sešup, ale také důkaz, že na pořádnou reflexi jisté doby je potřeba vždycky odstup. Silně odrážející se kontext to pro současníka nemůže zachránit, stejně jako dvě mimojdoucí zmínky o roku 1948. Pokud jde o mé osobní dojmy, dění kolem chamtivé dvojky Postránecký – Přeučil mne brzy začlo bavit natolik, že jsem se příliš nenudil, a přehrávajícího Sobotu v hlavní roli jsem přežil bez újmy na zdraví. Ač na druhé straně tolikrát obehráná zápletka záměny dvojníků nepřinesla nic nového, a málem dvouhodinovou stopáž zde vzhledem k žánru a stylu považuju za hodně přepálenou. Ale hlavně, využití zadních projekcí exotické krajiny zde dostává nechtěně vtipný rozměr! (18.02.2020)

Opravdu nechápu, čím má tenhle film pobavit a komu je určen. Má naprosto vyjímečně primitivní scénář, nevýrazné herecké výkony a je na něm až moc vidět, že měl nízký rozpočet. Luděk Sobota by neměl přemýšlet ani tak o tom, proč mu jej recenzenti strhali, jako spíše o kvalitě svých scénářů. Tohle je totiž ještě o něco horší než "Ještě větší blbec, než jsme doufali". U toho jsem se alespoň párkrát lehce zasmál. U "Nebát se a nákrást " jsem jen trpěl. (24.07.2004)

On ten film není úplně blbý a myšlenku má docela zajímavou. Ale myslím, že v neprospěch výsledného tvaru hrálo několik věcí - Sobotův scénář přepracovávali další tři lidé (Filip, Drbohlav a Pecha), na produkci nebylo moc peněz (exotické záběry jsou jen takové ty dokumentární, zbytek se jede před zadní projekcí), je to moc dlouhé a konec uspěchaný, kecali do toho sponzoři (rádoby vtipná natáčení reklam, kde se objeví i - dnes již nežijící - pan režisér Kohout), kecal do toho producent Jákl (to už samo mluví o sobě), režie byla svěřena prostému řemeslníkovi bez nápadu (jak by asi film vypadal v režii Oldřicha Lipského?) a konečně i celková neujasněnost, co chci říct. Wimmerův šaman je třeba poměrně osvěžující (v roce 1999 už zavedl přímou volbu náčelníka!), Sobotovy eskapády na klavírním koncertu, na tenise apod. jsou taky mile zábavné, a dokonce i oba podvodníci mají potenciál. Je zde spousta vtípků bokem (třeba Lipský jako Hlustivisihák), jiné jsem nějak nepobral (Pavel Kříž jako reportér, ale je předabovaný!, Rosák s kamerou), k tomu nějaké ty divné střihy a vkrádající se pocit, že se to vše jelo na první dobrou. Vzhledem k tématu filmu (rozkrádání národního majetku obyčejnými zloději, co si hrají na honoraci) je zajímavé, že hlavním sponzorem (už tehdy!) byl Agrofert. (04.05.2019)

Odvážná satira na divoká devadesátá léta, především dialog z vězení má grády. Sobota nezvykle dobře zvládl dvojroli, Fanda je jeho typické přehrávání, ředitel je mnohem kultivovanější. Dvojice padouchů je skvělá, Přeučilova stsndardní slizkost se k roli velice hodí. Trapný byl enormně přehrávající Wimmer, jehož Ostravak byl na ranu. Nechce se mi věřit, že zkušený režisér by natočil film tak, jako tento, bez zřejmého záměru. Film o hovadech musí mít hovadský styl, důkazem budiž neskutečně primitivně natočená zadní projekce u vodopádů. (18.02.2020)

Ale trošku to k zasmání bylo. Tento film neměli producenti dávat do kina. Měli jej rovnou pustit do televize, na nějakou ubrečenou neděli-alespoň, by si starý matador Filip nekazil na stará kolena reputaci. Sobota si napsal dvojpostavu přímo na tělo, ale na ostatní jaksi pozapoměl. A to, že ani producenti filmu moc nevěřili (nechápu proč do něj šli) je krásně vidět na technické kvalitě filmu-rozpočet musel být minimální. (10.04.2009)