Nebát se a nakrást

Odvážná satira na divoká devadesátá léta, především dialog z vězení má grády. Sobota nezvykle dobře zvládl dvojroli, Fanda je jeho typické přehrávání, ředitel je mnohem kultivovanější. Dvojice padouchů je skvělá, Přeučilova stsndardní slizkost se k roli velice hodí. Trapný byl enormně přehrávající Wimmer, jehož Ostravak byl na ranu. Nechce se mi věřit, že zkušený režisér by natočil film tak, jako tento, bez zřejmého záměru. Film o hovadech musí mít hovadský styl, důkazem budiž neskutečně primitivně natočená zadní projekce u vodopádů. (18.02.2020)

Luděk Sobota si jednou zahrál idiota v "Jáchyme, hoď ho do stroje" a od té doby už si nic jiného nezahrál. Navíc mu podle mě to herectví vůbec nejde, jeho herecký talent stárne jako mléko. Co se celého filmu týče, tak je hrozně nudný, určitě by mohl být aspoň o půl hodiny kratší, i tak si ale myslím, že by to jeho pomalému tempu moc nepomohlo. Herecké výkony ostatních herců byly docela dobré, ale i tak nebyly nic extra. Prezentace byla nevýrazná, v několika scénách byl použitý green screen a ve všech případech vypadal otřesně. Na hudbu si ani nedokážu vzpomenout. 2/10 (29.01.2023)

Nepředvídatelné, kam nás František Filip napříč svou bohatou filmografií nakonec zavedl.... Od nádherných historických Sňatků z rozumu a F. L. Věka, vznikajících jako perly rozkvětu československého seriálu na sklonku 60. let, přes příběhy zasazené do první republiky, obou válek, nové současnosti včetně normalizace s oblíbeným chalupařením (...a samozřejmě mnoho dalšího), až do téhle satiry rozkrádání majetku, fungování soukromých podniků a marketingového průmyslu v již 10 let fungujícím postrevolučním kapitalismu. Opravdu široký záběr! :o) Bohužel Nebát se a nakrást uzavírá nejen Filipovu bohatou přehlídku dějin národu a lidstva v 18.–20. století na obrazovkách, ale rovněž jeho přehlídku samotné filmové a televizní tvorby od 60. let po tutu dobu. Či-li máme jako obraz nové doby před sebou pouze příklad tradiční devadesátkové produkce ve víru dnes jen stěží ztrávitelných komerčních propadáků. Opravdu smutný sešup, ale také důkaz, že na pořádnou reflexi jisté doby je potřeba vždycky odstup. Silně odrážející se kontext to pro současníka nemůže zachránit, stejně jako dvě mimojdoucí zmínky o roku 1948. Pokud jde o mé osobní dojmy, dění kolem chamtivé dvojky Postránecký – Přeučil mne brzy začlo bavit natolik, že jsem se příliš nenudil, a přehrávajícího Sobotu v hlavní roli jsem přežil bez újmy na zdraví. Ač na druhé straně tolikrát obehráná zápletka záměny dvojníků nepřinesla nic nového, a málem dvouhodinovou stopáž zde vzhledem k žánru a stylu považuju za hodně přepálenou. Ale hlavně, využití zadních projekcí exotické krajiny zde dostává nechtěně vtipný rozměr! (18.02.2020)

igi B.: Tak tenhle komentář mě ve své jednoduché genialitě naprosto odrovnal. Ono to v podstatě reflektuje celý film. Nebát se a nas*at všem filmumilovným divákům. Nebát se a nas*at na filmové umění a vytřít si pr*el celuloidem. Nebát se a nas*at svým dílem všechny, kteří do toho vložili nějaké peníze... (13.09.2008)

,,To už vydržíte.“ Říká postava Postráneckého asi 15 minut před koncem tohoto filmu. V tu chvíli jsem ale na pokraji sil a v hlavě mi běží jediná myšlenka, že tento filmový brak prostě nevydržím dokoukat do konce. Jestli to měla být komedie, tak tam bylo málo vtipu, jestli drama, tak to bylo málo napínavé. Zmatený Sobota ve dvojroli odváděl svůj typický výkon, ale bez dobrého scénaře to není nic platné. Skoro dvouhodinová stopáž je naprosto smrtící a chápu každého, kdo to vzdá. Celkově to na mě tento film působí jako dobrá záminka pro hezký výlet do tropů k vodopádům. No snad si to štáb užil víc, než já tento film. (26.12.2019)