Phantom: Requiem for the Phantom

Mašimo tak, jak ho máme rádi - temný assassinský příběh, precizní režie, výrazné použití hudby a žádné zbytečné rozptylování humorem nebo fanservisem. Nejpříjemnějším překvapením ale bylo, že příběh seriálu není úplně přímočarý nebo předvídatelný a vlastně celkem dobrý. Jistě svět zločineckých superorganizací a superzabijáků je přitažený za vlasy, ale v jeho rámci se postavy chovají podle pochopitelných motivací - manipulátoři jednají tak, aby rozšířili svůj vliv nebo z touhy po odvetě, Ein a Zwei se zase snaží najít nějaké východisko ze své situace a nenechat se tím mocenským bojem úplně semlít. Poslední dějství ale naneštěstí neguje mnohá z pozitiv - umístění děje je naprostá demence, touha Drei po pomstě byla chabě motivovaná, celé finální zúčtování působí trochu vynuceně. Noir pořád zůstává po všech stránkách nedostižnou jedničkou. (28.09.2009)

Na tento seriál som sa celkom tešil. A preto ma dosť mrzí, že som bol mierne sklamaný. Ako písali mnohý predo mnou, seriál berie inšpiráciu v množstve v iných, niekedy to bolo na škodu, niekedy to aj pomohlo. No čo mi na "phantomoch" vadilo najviac bolo rozdelenie ako by na tri prepojené časti //čo sa mi však mohlo zdať s tým ako dlho som to pozeral ale i tak// , ktoré byť natočené každá samotne a možno trochu viac zapracovať jasal by som radosťou. No bohužiaľ ich nepomer, nielenže bráni sa vcítiť do postáv, ale kazí celkový dojem z diela. Ak sa však človek cez toto prekusne, spolu s tým, že postavy sú v podstate "psycho"zabijaci, takže častá neschopnosť konať samo za seba vám nepríde až taká divná, tak máte v celku slušný seriál, ktorý však nemá na svojich predchodcov. Takže ****. PS. tie hodinky si mohli odpustiť, je jasné, že patria len na jedno miesto. (21.07.2011)

Mám seriály od Mashima rád, to mi jistě nikdo neupře, ale tentokrát se do mého vkusu dvakrát netrefil. Sice jeho obvyklé umění práce s hudbou či jeho typická montáž vhodně užívající statické animace, cit pro kompozici záběru (nádherně působí např. v prvním díle ve scéně zabírané skrz mřížovou kovovou plošinu zespodu, v níž rozestavení postav a jejich se zbraněmi napřažené paže působí jak diagram z fyzikální úlohy) jsou přítomny a jim samotným lze máloco vytknout, horší je to ovšem s (a tady si dovolím s mandelbrotem nesouhlasit) s postavami, které jsou částečně vývarem děl minulých a částečně zajíkajícími se emo panáky. Uplakané ultrazabijáky se ztrátou paměti, vzpírající se loutky, jimiž vládne tajemná zločinecká organizace nelze konzumovat neustále. Tlačit se nesmí nejen na pilu, ale ani na emopilu. Neustálé pobreky v osudových přestřelkách - umírající je šťastný, zabíjející chudák - dosahují obludných rozměrů, přičemž ony konfrontace a důvody bojů jsou nejméně v polovině případů spíchlé horkou jehlou a jsou tu jen proto, aby se divák dojal vším tím neštěstím a tragickým údělem trpících, rozervaných nájemných vrahů. Postava Drei je nahozená už naprosto uměle a bez nějaké kontinuity (neodstávalo se dílů?). Hlavní záporák se z opatrnického, zákulisního technokrata jen s mírnými megalomanskými sklony promění v tak teatrální figurku, že i Friday Monday je bičován závistí. Ani fabule nepatří ke skvostům žánru, sestává z různých zákulisnějších bojů (v podsvětí jsou všechny boje zákulisní, některé jsou ale zákulisnější), které však v podání plochých postav nemají žádnou váhu a její části jsou mnohdy někde ukradeny (např. z Leona). Propracovanější charakter mají jen Ein, Zwei, Clau - ti však s výjimkou Clau jsou, i přes zabijácký potenciál, pouhými nástroji v rukou svých vládců nebo tupými přihlížejícími (s výjimkou závěru, kdy jimi vládne nepřejícný osud a zřetelná ruka scénáristova). Emoemomashimo, silné **. Edit: Nyní již vím, že se jedná o remake Phantom - the Animation. Musím uznat, že v hlouposti si se svým epigonem mnoho nezadá. Mashimo vzal zápletku víceméně beze změny, jen do ní kvůli nafouknutí objemu nastrkal děsivou spoustu věcí navíc. Nepřekvapivě právě u mnohých z těch navíc se mi zdálo, že se do Phantoma vůbec nehodí. Nakonec tedy spíše slabé **. (06.10.2009)

Výborné anime, které se nese ve stejném duchu jako Noir. Žádné vtípky, jenom příběh tří elitních asasinů... Příběh to mělo vcelku zajímavý i když jsem měl pocit, že se tam někdy nacházelo pár hluchých bodů, které značně ubíraly na tempu. Nejlepší chvíle přišly vždy, když se drasticky změnil děj... Ein pracuje pro toho, tamtoho, pak pro nikoho, atp... Ostatně jako vždy, v podobných příbězích. Charaktery jsem si nějak extrémně neoblíbil i když to neznamená, že mi bylo jedno co s nima bude a po celou dobu jsem hl. hrdinům fandil. Postava, která mi asi nejvíc přirostla k srdci byla Cal. Nechci spoilerovat, takže nic bližšího neřeknu. Někdy jsem našel v příběhu chybičky a co mi vadilo asi nejvíc, byly motivy některých nejmenovaných postav pro pomstu, které vypadaly ve výsledku docela směšně. Rád bych vyzdvihl atmosféru, hudbu, vizuální stránku i smysl pro detail, který Mashimo určitě má. Mno sečteno podtrženo, jedná se o lehce nadprůměrné anime a normálně bych dal 3 hvězdy. Nebýt ovšem toho konce. Ten mě totiž nadchnul natolik, že musím přidat jednu hvězdu navíc. 7/10 (18.11.2009)

Až do posledního dějství (po výbuchu) se mi seriál poměrně dost líbil, ne že by měl nějak fantastický děj, ale celkem se mu dařilo mě překvapovat, ať už zvraty nebo nějakým dialogem, ale závěrečných několik dílů byl totální výplach, aneb Cal ušla, ale s Drei se asi zbláznili. A ta škola... Ach jo. A navíc tam chybí výrazná hudba jako u trilogie Girls with guns. Zkrátka první dvě třetiny čtyři hvězdičky, poslední s bídou dvě. (18.02.2011)