Suspiria

Snímek Suspiria sice nabídne několik skutečně velkolepých hororových momentů, nicméně ani to nic nemění na faktu, že se jedná o extrémně nataženou, chce se říci, že až "pozérskou" záležitost, u níž jsem se nejvíce bál spánku či naprostého kóma. Po většinu času totiž sledujeme nepochopitelné klipovité útržky, což vyústí ve finále, které je vulgární oslavou slova "WTF". Tohle se zkrátka moc nepovedlo! (31.01.2019)

Sázka na nízký žánr se vyplatila a přinesla víc než pouhou retrofilní potěchu. V kulisách Suspirie se děje cosi, co vedle čiře audiovizuálního zážitku přináší i jisté duševní uspokojení. Možná je Guadagninův poslední film jen erupcí náklonnosti k animální brutalitě a zvrácené smyslovosti, nebo se tu Lucovi podařilo i hezky a bez přehnaných tlaků cosi povědět. (25.10.2018)

Naprostý opak současných trendů na poli hororů. Film, který formálně neodlišuje vědomí od podvědomí, hlasy znějí buď šeptem nebo z dálky, zdi mluví a zrcadla se dívají. Horor, který začíná umíráním a končí usmířením. Je třeba více projekcí, abych byl schopný trocha nadhledu a nějakého rozplétání. Takto na jednu stranu mě šepotavost a neměnné tempo Suspirie často ubíraly na pozornosti, což možná dost odvádělo zrak od toho, že film není kdovíjak dobře sestříhaný a Dakota Johnson je pořád herecký střevo. Nicméně nová Suspiria je film, který je výraznější a lepší den po projekci než během ní. A to je jedna ze zásadních a přesto vzácných vlastností hororu. EDIT 2023: Kecy prdy vomáčka, remake Suspirie je v každém aspektu ultimátním hororovým dílem, historickým komentářem i smířlivým příběhem o ztracené lásce. To vše v neuvěřitelným způsobem inscenovaných scénách. Celý ten film je tanec a Guadaghnino je Kubrick naší doby. Prove me wrong or so long. (06.05.2019)

Slušné bludiště myšlenek, nápadů a pocitů zasazené do zdí rozděleného Berlína, kde by se člověk měl pomalu bát víc tančících žen, než Baadera s Meinhofovou. Do sedmdesátkové deprese vysaturované záběry, taneční čísla, z kterých křupou kosti, nepříjemně snové výjevy podepřené hudbou Thoma Yorka a obskurní finále to jsou prvky, které se vypálí do mysli, jako už dlouho nic. Něco na těch artových režisérech je, když se rozhodnou si natočit horor. Tahle Suspiria má rozhodně nakročeno k tomu zařadit se po bok Osvícení a Rosemary má děťátko. (16.01.2019)

Zopár zaujímavých snových výjavov sa tu síce našlo, ale každá lepšia scéna bola vzápätí zabitá minimálne polhodinou neskutočnej nudy. Niekedy aj hodinou. A keďže musím žiaľ súhlasiť s tým, že film nedisponuje ani uceleným dejom, ani dobrou atmosférou, tak žiaľ, dve a pol hodiny pri tomto vydržať je naozaj umenie. Tanečné kreácie vo filme boli fajn, a keď po úmorne zdĺhavom úvode prišla parádna "lámacia" tanečná gore scéna (dokonca jedna z najlepších, aké som vôbec v horore videl tento rok), tak som ešte veril, že sa film zobudí. Zobudenie napokon prišlo, ale až v záverečných minútach, kde nám tvorcovia predviedli celkom schopné masky a konečne aj nejakú krv s orgiami. Lenže keď zo 150 minút je dobrých možno 15, tak si každý môže vytvoriť názor - ja som už pekne dlho v kine takto netrpel. (17.11.2018)