Blue Valentine: Milostný příběh

Ordinary people, ordinary life, boring film. Jeden nezajímavý a nesympatický pár řeší dvě hodiny své nanicovaté, vlastními blbými vlastnostmi způsobené problémy. Asi po dvaceti minutách mě naprosto přešla chuť film dál sledovat, neboť (a) mi postavy byly strašně protivné a (b) hned na začátku jsem vycítil (díky "chytrému" přeskakování v časových liniích), k čemu Blue Valentine směřuje. Takové filmy tu už byly, a to v mnohem zajímavější formě. Přesto jsem dokoukal až do konce a ve svém názoru se utvrdil. Rádoby uvědomělá indie nuda. (26.01.2011)

Už dlouho mně nic tak nesundalo a nerozebralo, jako tenhle nádherně natočený a odvyprávěný intimní tlukot lidského srdce. Musím říct, že mě z té lehkosti a přirozenosti s jakou byla tato neskutečně těžká látka sdělena až mrazilo. A způsob jakým své role zahráli Ryan s Michelle mně naprosto vyrazil dech. Extremně silný vnitřní prožitek mého tlukoucího orgánu tady na mě jasně řve, přestaň už kecat a vypal pět hvězdiček. (19.07.2012)

Jako by vás někdo postavil před dva hádající se lidi a vy jste nemohli odejít... Film o obyčejném životě dvou obyčejných lidí, kteří se bláznivě milovali, ale čím šílenější jejich zamilovanost byla, tím rychleji vyprchala. Scénáristé chtěli ozvláštnit děj prolínáním minulosti a současnosti, ale způsob, kterým to dělají, učinil film leda tak nepřehledným a troufám si říct, že i předvidatelným. Jediné, proč tenhle film stojí za pozornost, jsou herecké výkony Michelle Williams i Ryana Goslinga, který se krásně změnil ze sympatického mladíka v slizkou odpudivou gaučovou bramboru. (13.02.2011)

Nevím, jestli jsem viděl intimnější film o vztahu, životě před a životě po. Ryan Gosling je boží, ale tady opět i s jeho sekundantkou Michelle Williams ukázali, že opravdu dobrá role se musí prožít. A na plátně to bylo opravdu hodně znát. Film o životě, o různých lidech mezi námi a o tom, jak jedna věta dokáže způsobit hotový uragán v jednom obyčejně neortodoxním vztahu. (16.07.2012)

Někdy se k sobě chovám jako hrozný hajzl a hlava mi nebere, jak si něco takového můžu udělat! Už z obsahu jsem zvracel, z označení "romantické drama" mi obvykle natékají sliznice, při pohledu na paní Williamsovou myslím raději na nějakého hezkého chlapa a k tomu všemu se to jmenuje Modrý Valentýn. No co může pro mě více smrdět žumpou? Ale to ne, Verbal se prostě nepoučí a musel si to pustit! A bylo to pro něj opět to pravé! Časosběrný, unylý dokument o tom, jak se po dvaceti letech manželství sex stane sportem, z pětkrát denně je třikrát týdně, pak středa, únor a nakonec každý přestupný rok, jak se žena změní v ospalou díru a protivné prkno a chlap ve vyčpělou gaučovou mršinu, je přesně to, co jsem tolik toužil vidět, abych konečně chcípl nudou. No, abych zase nebyl tolik kritický, musím připustit, že to má pár naprosto emotivních a odzbrojujících momentů, které silou okamžiku diváka totálně převálcují! (POZOR, bude následovat těžký spoiler, který vám úplně znehodnotí ten úžasný zážitek z celého filmu!!!) Třeba to, jak jedou v desáté minutě na návštěvu k dědovi a jejich dceru málem pokropí zahradní zavlažovač!!! Nebo jak o dvacet minut později stěhují Waltra a David nese po schodech dolů tři krabice a jedna mu spadne!!! Mně osobně například nejvíce vyřídila scéna, jak jdou spolu půl hodiny nočním městem a ona vyjmenuje americké prezidenty. A je jich jen čtyřicet tři!!! Rasistka hnusná! Takže to máme tento měsíc již druhé, trestuhodné plýtvání mým oblíbeným panem Goslingem. Ale co, aspoň se člověk pobaví, jak tu životem protřelé dvacetileté děti rozjímají nad mrazivou realističností a naprosto pravdivou emoční stránkou filmu! Třeba jednou vyrostu a budu taky vědět své. Koneckonců, ženatý jsem pouhých dvanáct let. (26.01.2011)