Živi i pomni
Live and Remember
Režie:
Alexandr ProškinScénář:
Alexandr RodionovHudba:
Roman DormidošinHrají:
Darja Moroz, Anna Michalkova, Sergej Makoveckij, Jevgenija Glušenko, Sergej Cepov, Jurij Ivanov, Michail Jevlanov, Igor Chripunov, Jegor Barinov (více)Obsahy(1)
Z válečného pekla přišel Andrej nikoliv jako hrdina, ale tajně coby dezertér. Za jeho čin mu hrozí poprava. Schovaný u své ženy Nasti čeká, co bude dál. Když Nasťa otěhotní a nesmí nikomu říct pravdu, dostane se jí opovržení ze všech stran. Čas plyne, válka končí, ale pro Nasťu a Andreje vysvobození nepřichází… (oficiální text distributora)
Recenze (14)
Aj keď sa tento film odohráva vo vojnových rokoch nemá mnoho spoločného s vojnovým filmom. Príbeh je komornejší, ruskú dedinku takmer neopustíme a sledujeme ťažký život žien bez mužov, ktorí sú na fronte. Herci robia čo môžu, ale príbeh by potreboval niečim oživiť hlavne prostrednú časť, kde sa to nejako vlečie. Výsledku nepomohol ani dabing. V ruštine by som si ho užil podstatne viac. Je to prvý film, ktorý som skúsil cez "filmy online csfd". Strašne mi tam chýba voľba tituliek. Na viac ako tri hviezdy to bohužiaľ nemá. 60%. ()
Tenhle film je sice válečným drama, ale válka jde jaksi mimo něj. Celý příběh je vlastně příběhem mladé Nasti žijící v chudé vesničce spolu se starci a ostatními ženami, protože všichni mladí muži odešli bojovat na frontu. Jednoho dne se Nastě vrátí domů potají Andrej. Je sice ověnčen metály, ale v poslední bitvě mu selhaly už nervy a on zběhl. Ví co jej čeká, když jej chytí. Pro zběhy má vojenský soud jen jediný trest - trest smrti zastřelením. A tak se Andrej usadí na opuštěné polorozpadlé usedlosti za řekou, ze které byl v době kolektivizace vyhnán majitel, ale která díky své poloze nikomu k ničemu nebyla a tak zůstala opuštěna. Nasťa mu tam nosí jídlo, milují se a na pochmurnou budoucnost raději nemyslí. Situace se zhorší když v chalupě Andrejových rodičů začne pátrat jeden z vojáků po Andrejovi. Už se ví, že zmizel a armáda hledá zběha na prvním možném místě - u něj doma. Nasťa však jeho přítomnost tají, dokonce před Andrejovými rodiči. Měsíce plynou, válka skončila a Nasťa zjistí, že je těhotná. Chvíli těhotenství tají, ale když už je to na ní vidět, začne ji vesnice podezřívat, že to má se svým mužem, kterého někde ukrývá... ---- Žij a nezapomínej je smutným filmem. Je to film o lidech v chudé vesnici, drsném životě v Rusku a člověk tak získá představu jak nuzně se tam za války lidem žilo. O tom, že dostat do úst kousek masa se rovnalo zázraku. Navíc ty dlouhé zimy, udavači a úřady, pro něž lidský život neměl žádnou cenu... Navíc těmhle lidem konec války prakticky nic nového nepřinesl... Brrr. Dávám za 3 ryby. * * * ()
Mne táto ruská dráma o dezertérovi dosť sadla. Oslovilo ma hlavne drsné prostredie ruskej Sibíri, kvalitne odohraté postavy s nulovým make upom, oblečené do špinavých prešívakov a gumených čižiem, všade samý sneh a ešte väčší sneh - proste verne zobrazená sibírska realita posledných vojnových rokov. Film vykresľuje postavy Andreja a jeho ženy Nasti (ale aj ostatných dedinčanov) ako obyčajných jednoduchých ľudí so všetkými ich kladmi a zápormi s jednoduchým spôsobom vyjadrovania, zmýšľaním a konaním. Žiadne monumentálne vojnové scény sa tu nekonajú, jedná sa o komornú drámu z konca 2 sv. vojny ale film rozhodne za pozornosť stojí. ()
Jsme namlsaní Amerických stylem válečných filmů a také hodně zapomínáme, že nejsou jediní, kteří takové snímky točí. Rusko už natočilo spousty filmů o různých válkách. Tento je jeden z těch velmi povedených. Kamera - Aleksandr Karyuk a Gennadi Karyuk. Zvuk - Maksim Reynbakh. ()
Příběh se odehrává v sibiřské vesnici na konci 2. světové války. Všechno začíná podivnou krádeží sekery, kterou mohl ukrást jen někdo, kdo věděl kde bývá ukrytá. Té krádeže si skoro nikdo nevšímal, až na Nastěnu. Měla podezření a to si brzo ověřila. Její muž dezertoval z fronty. Ukrýval se poblíž. Děj filmu plyne stejně pomalu jako v knižní předloze od Valentina Rasputina, ale kniha se mi líbila víc. Mohla jsem si představovat, co se odehrávalo a nikdo mi nic nepodsouval. ()
Dal bych i pět, kdybych zvěděl osudy vlka. Jak žil skutečný vlk s člověkem vlkem? S desperádem, který se stejně jako vlk prokousává bezčasím (viz skvostný otcův monolog o hodinkách). Příběh o tom, jak se člověk může stát eremitou. A také o tom, kam vede rozdílná touha muže a touha ženy: muž chce přežít s jakousi tajnou nadějí, že přežije aslepoň geneticky, žena chce muže i dítě. V tomto případě chce příliš mnoho, vždyť dosáhnout lze tu jen ten nejprimitivní cíl. Kromě toho mi není dost pochopitelný název filmu: pokud se má přežít, tak pouze pokud se zapomene na minulost - a to se Andrejovi (bohudík) povedlo. ()
Ach ta síla ruské ženy v ruské literatuře. Film není na ruského oscara, ale nemyslím si, že by udělal nějakou větší ostudu. Žively venkova drsného východu jsou ukázány v té nejjasnější podobě, stejně tak jako zkamenělá pustota konzervativního venkovana, který zapříčiní tolik smutku a nepochopení. Silný příběh, zejména ten knižní pokud mám věřit ohlasům. ()
Nejsem ani bílý ani rudý. Jsem prostě chromý. Ruský film je jedním z míst, kde se setkávám s těžko uchopitelnou jinakostí, jejíž zakoušení navozuje intenzivní ambivalentní divácké účinky. Žij a zapomínej nebylo výjimkou, přestože nejde o dílo, z něhož by byl cítit záměr šokovat: Výjevy žen porážejících stromy; žen máchajících prádlo dírou v ledu; žen nechávajících se bez řečí klátit v sauně; krájení jídla sekyrou. Válečné hospodářství, řeknete si. A přesto... Kromě výhledů do zřetelně autentické idyly vybledlého ruského venkova, zcepenělého zimou, která se stala poznávacím znamením ruské kinematografie, jsou možná dosti věrné vhledy do duše ruského venkovana, které se až neuvěřitelně podobají těm z pohádek stejné provenience, jež jsme si zvykli nebrat pro samý žánr dost vážně. Pro mě byla exkurze do interiérů zabydlených nepochopitelnými výroky a bizarními motivy autorsky nezamýšlený, avšak nejsilnější dojem z balady o Nastě a jejím muži, který se neudržel a zamířil z vojny domů. Implicitní protidezertační morál jsem se rozhodl nebrat na vědomí. Nastě bych sice nerozuměl ani slovo, i kdyby hovořila česky, ale její představitelka Darja Moroz má moc hezký kozy. ()
Už jsem viděla lepší ruské válečné filmy. Tohle není ani tak válečné, jako spíše sibiřskovesnické se vším, co k tomu patří. Příběh je slabý a vlastně i hloupý - prostě nevěřím, že by někdo mohl žít poblíž vesnice, chodit tam krást a nikoho by ani náhodou nenapadl ani stín tušení. Vím, že Sibiř je obrovská a tak dále, ale prostě ne, nevěřím. Taky se mi hrubě nelíbil závěr, nebylo to nic, z čeho by šel mráz po zádech a člověk z toho pochopil, proč to ta Nastěnka udělala. Jo, rozumem jo, dá se to spočítat na prstech jedné ruky, ale podané to bylo tak suše, že to nemělo žádný účinek. Jak říkám, není to nejlepší film ruské kinematografie:) ()
Nemůžu si vzpomenout proč jsem tenhle film chtěl vidět... asi jsem si ho spletl s nějakým jiným, nebo nevím... každopádně to byl za posledních pár měsícu asi nejhorší film co jsem viděl.. i když tady má docela dobré hodnocení u mě to projel na celé čáře... Ruské prostředí a herci - hrůza ()
Veľmi pomalo plynúci dramatický príbeh, odohrávajúci sa na Sibíri. Krutý nie svojím prostredím, ale nenachádzaním východiska. Vtiahnutie do deja: *** Realita: **** ()
Příběh je sám o sobě velmi silný, román Valentina Rasputina je přímo skvělý. Alexandr Proškin, autor vynikajícího Chladného léta..., dal filmu přesnou atmosféru. Film se nedostane tak hluboko jako román, přesto vnikne dost hluboko ... ()
...ruská klasika, dej celkom ujde aj keď som niektoré veci nepochopil, ale to sa mi pri ruských filmoch často stáva....navyše ten mikrofón v zábere v 65. minúte svedčí o profesionalite štábu... ()
Válka očima žen (především) . Originální pohled do ruské duše a do smutku vítězů. K tomu připočtěte bezchybnou formální stránku filmu a vyjde vám silný zážitek. ()