Producenti

Max Bialystock a Leo Bloom budú mať veľké „zajačie úmysly” , keď prvý je divadelným producentom, a druhý zase zo začiatku čestným úradníkom, že zakladajú spoločný tandem: ziskuchtivých “PRODUCENTOV” , ktorí chcú uviesť absurdné divadelné predstavenie na Broadwayi o spievajúcom a tancujúcom Führerovi-Adolfovi Hitlerovi (a ten s naprostou bravúrou prekonáva i Diktátora, Charlieho Chaplina), konkrétne s poetickým názvom: „Jar pre Hitlera a Nemecko” , ale s tým, že z toho nakoniec vzíde kolosálny prepadák všetkých čias, čiže aspoň to tak pôvodne zamýšľajú, lebo vtedy by sa rozprávkovo obohatili aj za prispenia mnohých starých dám, ktoré Max krásne obalamutil, a tak mu všetky prispeli nemalé čiastky na rozpočet pre hru, t.j. zisťujú, že výhodnejšie je vytvoriť divadelný neúspech, než úspech, a vtedy by práve vzali nohy na plecia i guču peňazí, a hor sa smer Rio de Janeiro. Väčšina okoľností tomu priamo nasvedčuje, pretože vyberajú podľa nich totálne neschopného režiséra-transvestitu Rogera De Brisa, ktorý by defacto mal byť niečo na princíp Eda Wooda, a la Theatre, či trebárs samotnú hru napísal Franz Liebkind, čo sa ešte tak úplne nestotožnil s koncom „Tretej ríše” , alebo hlavný predstaviteľ je prezývaný, ako L.S.D. (Lorenzo St. DuBois), čo je samo o sebe dosť výstižné, a práve on je neuveriteľným ťahúnom pre nablýskané publikum v deň vypredanej premiéry, ktoré doslova vrie ! _ Mel Brooks sa po prvýkrát etabluje medzi hollywoodsku režisérsku smotánku, a hneď je z toho Oscar pre pôvodný scenár, ktorý je maximálne prešpikovaný samým čiernym humorom, keď Zero Mostel s Geneom Wilderom zo seba vydávajú naprosté maximum, čo sú vôbec schopní zo seba vydolovať ! Zručne im sekundujú-Lee Meredith, Kenneth Mars a Dick Shawn, ale tých som už vyššie spomenul. Premýšľal som nad plným počtom hviezd, ale Brooks trošku na záver polaví, a tak naozaj už nechýbalo veľa, aby som bol ešte o kúsok viac nadšený... (12.10.2019)

Čistý výplach - agresivní taškařice plná vřeštících a oči poulících herců, která by mohla slabším povahám přivodit alergickou reakci. Jste-i otrlejší a omezíte-li na půldruhou hodinu mozkovou činnost na nezbytné minimum, lze se pro jednou celkem dobře pobavit. I tak ale zapisuji jméno Mela Brookse po předchozí velmi nelibé zkušenosti s Ohnivými sedly mezi silně podezřelé tvůrce, před jejichž díly je třeba mít se na pozoru. (19.04.2009)

Ještě nikdy jsem se nepokusil vytvořit broadwayský propadák, takže jsem si mohl do jedné z alternativních verzí budoucnosti odnést poučení o tom, že ani kombinace debilní scénář - ujetý režisér - atrapy herců, ještě nezaručuje neúspěch. Kdyby při tom Brooks tolik netlačil na pilu přehrávanou teatrálností a místo toho se pozorněji věnoval přednostem i zadnostem poskakující Ully, tak bych šel rozhodně s hodnocením výš. (19.07.2012)

Producenti jsou komedií par excellence; nehorázný úlet! Například takoví tanečníci předvádějící točící se svastiku mi z hlavy jen tak nezmizí. Základní předpoklad pro dobrou komedii je dobrý námět a myslím, že ať je vaše hodnocení jakékoliv, musíte se mnou souhlasit, že ten mají Producenti geniální (napadá mě jen málo těch, co mají námět podobně dobrý - Hollywood Ending, Goodbye, Lenin!). Upřímně, Mela Brookse moc nemusím, protože jeho parodie jsou docela jednoduché až vulgární (i v Producentech se dají tyto tendence najít - režisér v ženských šatech a jeho teplý poskok, obšťastňování stařenek..), ale tohle se mu jednoduše povedlo. Ani vteřinu jsem se nenudil, dokonce jsem se těšil, co se stane dál! Tak by to mělo u dobrých komedií být.. (29.11.2009)

Na takovýto druh filmu člověka tak úplně nepřipraví žádný popis – na jedné straně si můžete vychutnávat nemalé porce chytré nadsázky a zdravého bourání jednoho tabu za druhým s razancí, která překračuje i hodně odvázaný standard končících 60. let, z druhé strany do vás perou tuny slaboduchého uječeného humoru z páté cenové… Ne že by to místy nebyla pekelná sranda, ale stejně často jsem se za tvůrce cítil prostě jenom trapně; mým šálkem hitlerovské legrace z divadelního prostředí bylo mnohem spíš Lubitschovo Být či nebýt, takže celkové hodnocení tentokrát jen lehce nad průměrem. (01.03.2016)