Něco jako komedie

Příjemná podívaná jako stvořená do chmurných dnů pro zvednutí nálady. Zásluha patří jak upřímnému scénaři, který se udržuje dostatečně v mezích na to, že si říkáte "ano, je to klišé, ale klišé, které mě neštve". Ba co víc, i díky příjemným hercům, jsem si ho náležitě užila. Na víkendové lenošení ideální. (03.07.2012)

Něco jako komedie rozhodně není něco jako komedie, tohle je prostě příběh, možná v jádru lehce dramatický, ale v zásadě to je příběh jednoho kluka, který trochu postrádá emoce (ten příběh). Vidět Galifianakise v roli ve které neaplikuje svůj lehce fekální humor je nezvyklé a skoro až nepřirozené. Jedná se o celkem příjemný film, který se špetkou emocí a humoru navíc mohl být jednou z nejlepších komedií roku. (07.02.2012)

Všichni jsme blázni, co mívaj deprese a milujou telefonování, pizzu a Boba Dylana. Nějak mi tahle bláznivá verze psychiatrický léčebny nesedla. Herci jsou úžasní, o tom žádná (Zach G. a Viola D.), ale ten hlavní týpek, co čeká, že za ním všechno přijde, mi byl nesympatickej. Jak role, tak herec. Film je snímek s dobrym poselstvím, ale dost průměrnou formou. Takovou - jednoduchou, jasnou a hlavně očekávatelnou. Ne že by to bylo špatný, ale zřejmě si tenhle snímek dlouho pamatovat nebudu. (03.04.2012)

Pomaloučku jsem se do toho dostával, ale pak jsem se do toho vžil. Celkem se mi to líbilo. Pacienti švihlí tak, aby se jim člověk občas zasmál. Položky dramatu a komedie byly v rovnováze. Snažil jsem se pochopit chápání postav a vcítit se do jejich problémů a také jsem se při vtipných momentech bavil. Takže celkově fajn film. Emma Roberts byla opět skvělá. (08.01.2012)

Zbláznit se může každý, říkají psychiatři. To, že lidé, kteří ten život zkrátka nejsou schopni normálně unést, jsou vlastně mnohem lidštější a citlivější než ti, co žádný papír na hlavu nemají, zjišťuje i šestnáctiletý Craig, který skončil na pár dní v léčebně kvůli svým depresím. Postavičky jeho spolupacientů jsou skvěle zahrané a působí opravdu věrohodně (08.12.2013)