Mužský rod, ženský rod

Niekoľko citátov z filmu: "Páčila sa mu Catherine, ktorá bola pravdepodobne ešte stále panna, ale mala črty budúceho militanta.". "Som rada, že ma Paul miluje. Možno sa nechám od neho pretiahnuť, ale dúfam, že sa z neho nestane otrava.". „Dajte nám televízor a auto, ale zbavte nás slobody.“. „Tento film by sa mohol volať Deti Marxa a Coca-Coly. Pochop čo chceš.“. A teraz je dôležité vedieť, že všetko, čo je povedané pred "ale" je zbytočné. Takže: Militantné radikálky, dúfajúce, že ich partner nebude do budúcna nudná otrava, by sa radi zbavili slobody. V skutočnosti sú však tieto krásky deťmi Coca-Coly. Marxa môžu vyhodiť z okna. A jeho dieťaťa sa zbaviť tyčou zo záclony. Pochopené podľa návodu. Ako som chcel. P. S. No a Bardotka! samozrejme, Bardotka: Masculina, ako to len ide. (17.05.2021)

Rezisera Jean Luc Godarda povazujem dost za artoveho ufona, ale zase u mna ma lepsie meno ako enfant terrible francuzskeho filmu menom Leos Carrax. Tam uz ide o rezisersku lamu. Tuna ide o Pariz 60. rokov s celou jeho atmosferou, mladi ludia su konfrontovani s problemami doby ako Vojna vo Vietname a rasizmus. Filmu vladnu najme vyborne herecke vykony, ktore zabezpecil vyborny Jean--Pierre Leaud /roku 1973 natocil kultovu La Nuit Americaine/, Brigitte Bardot a sympaticka Marlene Jobert /Posledni Adresa s Vino Lenturom/. Maloco stratil na lesku tento francuzsky film aj po takmer 50 rokoch od natocenia. 89 % (10.03.2015)

Na Godardovy filmy se dívám rád (hodně jich mám za sebou a hodně ještě před sebou), přestože s pokročilým věkem, je to stále obtížnější (místo večerního filmového klubu VEFIK budu pro Godarda muset zařadit ranní RAFIK), a to bez ohledu, zda je Godard natočil v mládí či stáří. "Masculin, féminin" je filem z převečera roku 68. Tak nějak to vypadalo asi na celém světě, nevyhnulo se tomu ani maloměsto, ve kterém jsem tehdy bydlel. Nejen ženský a mužský rod byl tehdy více "homogenní" než dnes, ale patřily do něj, do nich, i politické, sociální a existenciální otázky, které se dnes běžně nereflektují. Takhle nějak vypadal svět, než ho pohltil svět zážitků. (10.02.2023)

Kritici radi priraďujú mnohým filmom prídomok bezdejový, ale asi iba vtedy, ak nevideli ešte Mužský rod, ženský rod. Godard a Truffaut mali natoľko rozdielny štýl, že je vôbec prekvapivé, že sa podarilo zostaviť charakteristiku novej vlny. Zjednodušene by sa dalo povedať, že o francúzsku novú vlnu sa jedná vtedy, ak je prítomná postava hraná Jeanom Pierrom Leaudom a tá chce trtkať. Ale vážne. Godardov súputník je skôr Rainer Werner Fassbinder, najmä vďaka množstvu rýchlo spíchnutých filmov. U nemeckého génia prekvapí ucelenosť jeho takto natočených filmov, u experimentátora Godarda ich naliehavosť a anarchia. Mužský rod, ženský rod je čistá anarchia, je to akási hraná anketa v uliciach Paríža. Ale nie ankiet zasadených do deja, ale proste hraný film ako anketa, ako výpoveď o svojej dobe a ľuďoch ju tvoriacu. (17.12.2015)

Vlastně mám rád konverzační filmy a tenhle měl o čem povídat, skvěle pojednává o době a o tom, jaké bylo smýšlení mladých, ale nic to nemění na tom, že mě Godard nedokázal až tak oslovit. Přesto ukazuje, že jsou možnosti filmu skutečně široké, záleží jen na tvůrci, jak celé natáčení pojme. Tohle je velmi osobní. (06.11.2014)