Submarino
Submarino
Submarino
Obsahy(1)
Nick a jeho mladší bratr se protloukají životem poznamenaní nešťastnou událostí v dětství. Nick se právě vrátil z vězení a zdá se, že kromě pití piva a občasné návštěvy posilovny, není nic, co by ho zvlášť zajímalo. Jeho mladší bratr pečuje po smrti své ženy o malého syna, před nímž však skrývá tajemství, které dítě odhalí až smutně snadno. Oba bratři se sejdou na matčině pohřbu, kde se životy všech zúčastněných náhle propojí... Vinterberg působivě vypráví příběh dvou outsiderů z kodaňského předměstí, kteří žijí ze dne na den a snaží se v bezútěšném prostředí přežít; stačí jim „udržet hlavu nad vodou“, k čemuž metaforicky odkazuje název filmu Submarino. Seversky syrové drama se strhujícími hereckými výkony je natočeno s citem pro formu a autentičnost situací, které jen posilují emotivnost snímku.
Ve svém šestém filmu Submarino se Thomas Vinterberg navrátil k tématu dysfunkčních rodinných vztahů obdobně jako ve své předchozí tvorbě: ve snímku Rodinná oslava z roku 1998, vůbec prvním filmu manifestu Dogma 95, který získal ocenění na mnoha mezinárodních festivalech či později v odlehčené podobě v komedii Když se muž vrací domů (2007). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (185)
To, kde vyrastáte a kto vás vychováva, vytvorí hlavný smer vývoja vášho života. Pokiaľ nie ste veľmi silná osobnosť alebo nemáte to šťastie, že vám do života príde osoba, ktorá vám ukáže, že sa dá žiť aj inak, tak je vysoká pravdepodobnosť, že vaša dospelosť bude rovnako ničivá, bezútešná a tragická ako bolo aj vaše detstvo. Submarino sa odohráva v tej najväčšej dánskej špine, ktorá sa vám zaryje pod nechty a v hrdle sa vám vytvorí guča už od úvodnej scény. Je to typicky ukážkový, surový dánsky film. Doteraz je pre mňa veľkou záhadou, že práve krajina, ktorá podľa mnohých rebríčkov získala titul „najšťastnejšia krajina sveta“ točí tie najdepresívnejšie, najsurovejšie, ale zároveň najrealistickejšie a podľa mňa aj najdokonalejšie drámy na svete. ()
Príbeh, ktorý sa vyrovná najdojímavejším spektáklom made in Hollywood. Brnká na (pre mňa) extrémne citlivú strunu a to pravidelne a s intenzitou všetkých akurátne použitých a akurátne učesaných kvílivých songov. Émócie sa ma dotkli len tak akoby a záverečná scéna, ktorá asi mala vyznieť katarzne, mi prišla smiešne trápna. Pán Vinterberg, moja otázka znie: Prečo? na čo? Komu? ()
Po Rodinné oslavě a Honu jsem měl od režiséra Vinterberga jen ta nejvyšší očekávání, což se trochu obrátilo proti mně, protože Submarino se s nimi nemůže porovnávat. To ale neznamená, že by šlo o špatný film, jen prostě není tak výborný. Pořád je to poctivé severské drama se vším, co byste od něho mohli čekat. Příběh 2 bratrů, na kterých se výrazně podepsalo smutné dětství (rámované navíc jedním velkým traumatem) mě bavil, i když se na první pohled může zdát trochu obyčejný. Jednoznačně staví hlavně na hereckých výkonech, proti kterým se nedá říct vůbec nic. Lehké ozvláštnění v podobě oddělení obou linií může někoho i trochu rušit, ale já s ním neměl problém. Zároveň Submarino patří k těm typům snímkům, u kterého má naprosto zásadní podíl na vytvoření atmosféry hudba, v tomto případě na to stačily 2 písničky (magický titulní motiv Fatherless Hill spolu s Hollow Talk, kterou má zas pod kůží každý fanoušek severského seriálového klenotu Most). Symbolický konec se mi také líbil, takže hodnotím solidními 4*. ()
Takových (nebo spíš) podobných filmů (a skutečně většinou severské provenience) jsem už viděl hodně - a čekám, že kvantita posune kousek dopředu i kvalitu. I po tomto filmu ale marně. Pokud se ale barvy karet severských filmařů jmenují: násilí, drogy/alkohol, rodinná deprivace a nenaplněná touha, pak je můžete míchat jak chcete a dostanete vždycky jen nějaký (podobný) "ponorkový" příběh... S trochou nostalgie a lítosti vzpomínám na Bergmana - 60. nejoblíbenější režisér na čsfd (o pět míst před ním je Sylvester Stallone). ()
Bez budoucnosti? Ze záhuby do záhuby. Na dřeň s varováním. S holýma rukama, pohřbeni zaživa, probuzení života se nekoná. Pozřeni pochroumaným dětstvím. Kolaps dospělosti. "Komplicové" špinavosti v lůně bytí společnosti. Již nikdy více nezaženou prodírání se bažinou. Vyděděný "pantheon“ bez existence naráží ze dne na den na rozedrané „rukavice.“ Nelítostným soubojem rozkládají sebe sama tímto varovným stádiem. Nevyvážený dech jejich v těsné blízkosti, není nám již pomoci. Nezoufej, nabídky pekel odmítej. Světlo z očistce "konečně" ze svojí bagáže vysoukej. Zajímavý komentář: Lanark ()
Reklama