Musíme si promluvit o Kevinovi

Plné symbolov, ale určených hlavne pre cieľovú skupinu diváctva: počítačovú generáciu 20 - 30 ročných stredo- a vysokoškolákov, ktorí si myslia, že sú strašne in. Celkovo táto limodáda o zúfalej potrebe rodičovskej lásky, ktorá sa zväčša nedostavuje a tak ústi do extrémnej reakcie v duchu diela, ktorého predčítaním sa jej záblesk dostavil (ide o Robina Hooda) ma neveľmi oslovila práve svojou vypočítanosťou na dávkovanom efekte, po ktorom sa má dostaviť zrejme čosi ako defekačné uvoľnenie. Prekryté nezávisláckymi prestrihmi v čase a tak obľúbenými (viď cieľová skupina) symbolmi a hrami s farbami. Okrem toho, ak sa počas filmu dvakrát pozriem na hodinky, že kedy sa to skončí, popri deji ma najviac zaujmú dve diváčky, ktoré nahlas telefonujú mobilom a za najzaujímavejší moment filmu považujem tričko Led Zeppelin, ktorým je oháknutá hlavná hrdinka, tak čosi jednoducho nefunguje. 35,2%. (30.03.2012)

They made me hate him since he was a kid. True story. Silná citová žmýkačka. Takéto veci musím v kine vidieť častejšie. Pôsobilo to na mňa ako silná antikoncepcia a obávam sa, že by som nedokázala byť takou dobrou matkou /veľkorysou matkou / odpúšťajúcou matkou (sakra, sama si nie som istá, čo kto ako prečo vlastne, môžem iba hádať, ale nevadí mi to) ako Tilda. Aj keď, odkiaľ to mám zatiaľ vedieť? (Lumiére - 29.3.2012 - Febiofest) (29.03.2012)

,,CHCI, ABYS MI ŘEKL, PROČ?“ ... ,,MYSLEL JSEM SI, ŽE TO VÍM, ALE TEĎ SI UŽ NEJSEM TAK JISTÝ“..... /// DOUFÁM, ŽE SHNIJEŠ V PEKLE TY SKURVENÁ ČUBKO! (Co jsi provedla Evo?... to jsem celej já, jdu čumět na film a vím o obsahu (skoro) hovno....) Tilda Swinton, herečka stvořená pro roli osudem unavený ženy a chlapec vymykající se z normálu mi nedaj vydechnout. Nevím nic vo tom co a proč se tak děje, ale i díky netradičně poskládanýmu příběhu, mě to zatraceně zajímá! Jestli nechápete, kde se v lidech bere ona neuvěřitelná touha zabít vlastní dítě, tak Kevin, ďábel, jenž na sebe vzal lidskou podobu, vám s osvětou pomůže. Hnusnej film, při kterým se tají dech z toho, co bude dál. Žádný vřelý očekávání věcí příštích, spíš neblahý tušení a naštěstí jsem ušetřenej zobrazování některejch zážitků (su totiž děsná citlivka...). Příběh, ze kterýho člověku není dobře po těle ani na duši. Na druhou stranu můžete zjistit, že vlastně můžete bejt rádi, že jste rádi..... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsala Lionel Shriver v roce 2003, číst nebudu. 2.) Sociopat? Neznám... že by druh plže? 3.) Thx za titule ,,blackandwhite“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (27.01.2012)

Výborná adaptace výborné knihy, při které mi bylo jako matce malého dítěte hodně nepříjemně. Umění režisérky Linne Ramsay spočívá hlavně v tom, že všechno zlé a děsivé se odehrává mimo kameru a divákovi to tak o to víc nahání husí kůži. Osobně nesouhlasím s názory některých uživatelů, že malý Kevin se jim zdál až moc zlý a démonický - z osobní zkušenosti můžu potvrdit, že některé děti jsou už odmalička opravdu zlé, škodolibé a kruté a záleží především na rodičích, jestli jim ukážou správné hranice a vzorce chování. Filmová Eva (výborná Tilda Swinton) byla jako matka nevyzrálá, nezkušená a bojácná, čehož Kevin naprosto využíval a zkoušel, kam až se dá dojít...trochu mi vadila přemíra červené barvy, která byla někdy až zbytečná (úvodní rajčatová scéna?) a chyběly mi dvě důležité scény z knihy (konfrontace s otcem a scéna z vězení, kdy Kevin Evě předal "speciální" dárek). Srovnání film/knížka (Lionel Shriver) - 4/6. (06.03.2012)

Děti zkouší a pokouší zvlášť, když vycítí rodičovskou slabost – pod to bych se klidně podepsal.. Jako je naivní si myslet (lidé vám pravdu nikdy neřeknou), že všichni novorozenci jsou krásní a roztomilí, stejné je to i s jejich povahou v pozdějším věku. Kde jsou hranice mateřské lásky, kam až je „milované“ dítko schopné zajít, odkud vzešly jeho zlomyslné kořeny, dají se jeho agresivní projevy nějak ukočírovat? Nejhorší rodičovskou noční můru si zažívá vynikající (skrz naskrz utrápená a svůj úděl tiše přijímající) Tilda Swinton, protože její synáček se už od útlého dětství projevuje zlovolně vůči svému okolí, zejména pak právě k matce. Otec to přičítá její chybějící empatii, narušovat představu šťastné americké rodinky nehodlá. Celou dobu víme, že se něco nemilého stalo, zatím nám ale tohle hutné drama nabízí to, co bylo předtím. Narativně to režisérka Lynne Ramsay vymyslela velmi slušně, postupné odhalování indicií je přesně tím, co trpělivý divák chce a žádá. Interpretaci pak nechávají tvůrci snímku právě na něm. Útržkovité střípky z minulosti si tak zaslouží jednoznačně oba palce nahoru. Tvůrci měli vedle dospělých rolí štěstí i na dětské herce našeho malého „pokladu“. Ze všech tří dětských představitelů běhá mráz po zádech, Ezra Miller má pak před sebou slušnou budoucnost. Pasivní pokání Tildy Swinton je dovedené k dokonalosti, celé drama je pak nadmíru intenzivní záležitostí!! Holt, viník se POTÉ hledá vždycky těžko.. Antikoncepce hadr!! (23.06.2012)