Tady to musí být

Uhrančivě odvyprávěná a nepředvídatelná road-movie, která sice občas zabředává do příliš meta vyjadřování a "nadherectcí" Seana Penna, ale každým záběrem současně prokazuje, že Paolo Sorrentino je jedním z nejzajímavějších filmařů tohoto století. Hlavní postava, plahočící se skrze dogmatizovaného ducha amerického prostředí za morálním porozuměním, nám nakonec přiroste k srdci, což by se nikdy nemohlo stát nebýt precizních proměn nálad a tempa v závislosti na pocitech hrdiny a také vyvážené dávky absurdity. Místy se sice zasekává a ztrácí poutavost, ale celkově film zanechá velmi silný dojem... A opět mě potěšil také skvělý Shea Whigham ve vtipné vedlejší úloze. 80% (02.01.2020)

Pre road-trip (sub)žáner je charakteristický trošku iný formát a hlavne iné tempo, než som bol svedkom v tomto filme. Ono vlastne celý snímok je tak trochu "iný" a ak sa zamyslím, ani mi nenapadá, k akému filmu ho aspoň trošku prirovnať. Je však osviežujúce sledovať podobný tip filmov, ktoré vás vytrhnú z kolobehu obyčajnosti, všednosti a tuctovosti hollywoodskeho mainstreamu. Podmanivé pomalé tempo strhlo moju pozornosť a opantalo zmysly, takže ani niesom schopný napísať nejaké komplexné dojmy, či závery. Viem len, že sa mi to páčilo a Penn bol vskutku bezchybný. 80%. (17.01.2015)

Gotická Amelie z Montmartru. Sean Penn síce vyzerá fenomenálne, ale doteraz som sa nerozhodol, či jeho herecký výkon bol skvelý alebo otrasný. Cheyenne je vizuálne jednoznačne inšpirovaný Robertom Smithom no jeho čudné pohyby a reč sú niekde medzi Michaelom Jacksonom a sfetovaným Stevom Strangeom. Napriek tomu, že ide o originálnu (a vzhľadom na nazi tému) relatívne zábavnú road movie, oveľa zaujímavejšia je prvá časť v Anglicku, ktorá je o Cheyennovi, kým zvyšok je o jeho konflikte so svetom. A zďaleka najlepšou scénou je dialóg s Davidom Byrneom. (31.07.2018)

Druhé zastavení s Seanem Pennem v jednom týdnu a opět jsem na vážkách mezi 4 a 5. Sean Penn tu je v poloze, která podle mě jde absolutně mimo jeho známý herecký rejstřík. Neboli, absolutně byste asi neřekli, že to může být Sean Penn. Nejen díky tomu, je This Must Be the Place velice neobyčejný film. Kompozice záběrů (která koresponduje s chováním hlavního hrdiny a díky tomu celý film můžeme prožívat právě tak jako ho asi žije Cheyenne) a vlastně celého filmu je dost odlišná od běžné produkce a myslím, že i rozdílná od ostatních nezávislých road movie. Road movie nejen o hledání sama sebe (jak už to v road movie bývá), ale i o holocaustu, rockové hudbě a ping pongu. 9/10 (26.05.2012)

Jak Cheyenne neustále opakoval, Něco tu není úplně v pořádku, ale nevím přesně co. To kompletně vystihuje celou atmosféru filmu. Díváte se na to a nevíte, zda to má nějaký smysl, jestli téma holocaustu ve filmu není jen způsob jak se zavděčit, nebo jestli to má být o stárnoucím rockerovi, co hledá sám sebe..Ať tak či tak, já si chvílemi připadala jako Alenka v říši divů, ale možná to bude tím, že jsem ději nevěnovala stoprocentní pozornost. Na druhou stranu jsem se alespoň dozvěděla, jak zřejmě budu vypadat ve stáří já (:D), anebo jak zajistit, že mi rtěnka vydrží celý den. Eve Hewson byla neskutečně dobrá, její image je mi hodně blízká a tak je škoda, že nedostala více prostoru. Každopádně tohle není film pro rockery, jak se může na první pohled zdát, neboť extravagantní vzhled dvou postav měl asi jen přitáhnout více diváků a to mě dost zklamalo. Ani žádné rockové vypalovačky se nekonaly. Stručně a jasně velice podivná záležitost. (21.08.2012)