Pohwa sogeuro

Není to taková pecka jako Pouta války, se kterými se chtě nechtě musí srovnávat, protože jsou to jediné korejské válečné velkofilmy o korejské válce z poslední doby. Film se ale nesnaží podchytit celou korejskou válku jako Pouta, ale ukazuje "pouze" boj nějalika desítek studentů proti předvoji severokorejské armády (natočeno podle skutečnost). Technicky naprosto úžasné, ty peníze na tom jsou vidět. Scénář bohužel není zrovna to, čím by se film mohl chlubit. Tím neříkám, že by byl film nedejbože hloupí, ale nečekejte brilantně vystavěné drama antických rozměrů. 71: Into the fire je přesto velmi nadstardardní vojenský film. 9/10 (09.02.2011)

Možná to bude znít divně, ale je příjemné vidět válečný film, kde se to nehemží Amíky, Němci a Sověty a kde Asiati nejsou jen ti zlí a špatní. Navíc, Asiati - a zde Korejci konkrétně, kteří mají pro dramata cit - dokáží ty emoce nahustit. Prostě jsem pustil slzu, no... Tohle je vlastně úplně první korejský válečný film, a vlastně první film o korejském konfliktu vůbec, co jsem kdy viděl. A odkojen M.A.S.H.em je velmi příjemné vidět v této pohnuté době korejské vojáky a civilisty i jinak, než jen jako směšné, humorné a v podstatě zkarikované postavy. (01.08.2014)

Fuúu... ono nechce sa veľmi do toho, celkovo nie tak dávno som ázijsku filmovú kultúru veľmi nemusel. No už nejakú dobu si vyberám to naj. podľa hodnotenia tuna na CSFD a musím uznať, že som robil takpovediac chybu. 71: Into the Fire je ďalšia ukážka toho ako im to tam ide... nenudil som sa, držal som študentom palce, prekvapil nekompromisný koniec... dobré to bolo... vojnovo - akčná pecka ako sa patrí. 8/10 (01.01.2011)

Korejci umí natočit velkolepé válečné scenérie, často pak ale jejich filmy pohoří na slabý děj. To je právě i případ Pohwa sogeuro. Připravte se na klasické asijské přehrávání, přílišnou dávku geroismu a velice jednoduchý příběh. Pokud chcete jen odreagovat u akční jednohubky, pak si rozhodně film užijete. V případě, že byste chtěli cokoliv navíc, najděte si raději jiný snímek. 50% (27.01.2017)

Režisér Jae-han Lee je prostě učedník Johna Woo, už od úvodních minut víte odkud vítr fouká, ale to není vůbec na škodu. Ten film je sice jednoduchý lineární příběh o partičce studentů co se brání v korejské válce přesile KLDR, jenže všechno tady šlape a funguje jak švýcarské hodinky. TOP mi konečně ukázal, že dokáže být herec, doteď jsem ho vnímal jen jako celebritu těžící ze svého vzhledu a popularity v hudební kariéře. V roli severokorejského lídra neskutečně charismatický Seung-won Cha, v miniroličce zdravotnice se tady mihne Jin-hee Park. Film vrší klišé na klišé, jenže ty postavy byly životné, bavily mě, věřil jsem hercům jejich role, perfektní kamera, hudba, akce, ale hlavně z toho fakt tekly emoce. Režisér prostě umí dostat diváka kam chce, dojme Vás heroickým krveprolitím a příběhem dvou hlavních hrdinů, tleskám, fakt povedené. (09.05.2017)