Vincent jede k moři

"Já mám cvrčka v hlavě, kterej mi sere mezi závity." Tak to mám taky, ale já to ... kurva, pičo, posrat, mrdat ... zvládám bez větších problémů. Navíc se mi tahle cesta tria pacientů, a matky v plechovce, k moři docela dost líbila. Ale za nejlepšího rozhodně nepovažuju Vincenta nýbrž obsedantně kompulzivního Alexe, jehož úchylný smysl pro čistotu, pořádek a obleky mě dost bavil. A taky mě bavily různé drobnosti, jako třeba líné stěrače na vozidle Dr. Roseové. A velké potěšení mi způsobilo to, že v zemi Brunhild, Gertrud a Hildegard dokázali do dvou hlavních ženských rolí obsadit herečky, na které mi bylo potěšením pohledět. (05.06.2016)

Tři ztracené existence na cestě k moři přes nádherné Alpy. Chvílemi to připomíná českou Jízdu, chvílemi to vykrádá Klepání na nebeskou bránu. Hlavní představitel (Florian David Fitz, který k filmu napsal i scénář) hraje Vincenta postiženého Tourettovým syndromem úžasně sympaticky, Karoline Herfurth potvrzuje svoji pozici jedné z nejzajímavějších hereček současné mladé německé generace. Není to jen drama, najdou se i komické momenty. A jako téměř vždy u německých filmů, vévodí tu příjemný pop-rockový písničkový soundtrack. Trošku slabší čtyři hvězdičky. (16.06.2011)

Přesně ten druh německého filmu, který mám nejraději: milý, pohodový, sladký i hořký, vtipný i dojemný, komediální i dramatický. Toto road movie je výbornou oslavou života a lásky člověka k člověku, důmyslným uměleckým voláním, abychom sami v sobě provedli revizi v hierarchii hodnot a abychom proplouvali životem s otevřeným srdcem. Skvěle zvládnutý film po stránce herecké, režijní i kameramanské. (04.03.2013)

Film ukazuje svéráznou vzpouru tří pacientů psychiatrické kliniky proti stereotypu, necitlivému okolí a především vlastnímu osudu. Jednoho krásného dne se kluk s Tourettovým syndromem, vychrtlá anorektička a čistotou posedlý neurotik rozhodnou "vypůjčit" auto své ošetřující lékařky a udělat si malou dovolenou v Itálii na mořském pobřeží. V patách za sebou mají majitelku vozu, která má jisté problémy, jak vysvětlit svým nadřízeným úbytek počtu strávníků, a otce hlavního hrdiny, který už dávno vyřešil dilema, zda má přednost kariéra, nebo rodina, a je zcela pohlcený politickou funkcí a vlastní důležitostí. Německá varianta Bezstarostné jízdy představuje zdařilou tragikomedii o přátelství a vyrovnávání se se svým handicapem. Není to výjimečný snímek, ale sedí na něj přívlastek sympatický. Tahle road movie pod alpskými štíty sedne nejspíš divákům ve věku filmových hrdinů, tedy těm mladým, které ještě netrápí břímě přílišné odpovědnosti. Celkový dojem: 75 %. (19.03.2013)

Podle mě o něco lepší než americký remake OUTsideři, oba filmy ale nakonec z nedostatku širší hodnotící škály hodnotím 4 hvězdami. Oba filmy jsou v jistém smyslu dost jiné (a to nejenom proto, že v jednom se jezdí v Audi A8 pod Alpami a v druhém v Mercedesu třídy S v Kalifornii) a ukazují ve zkratce odlišný přístup k filmu jako takovému v Evropě a Americe (v americké verzi např. Marie ukáže v jedné scéně Alexovi na kameru prsa - v německé verzi také, ale ke kameře stojí zády, takže divák je nevidí). Německý originál není tak vtipný (to není z mé strany výtka) a přijde mi filmařsky zdařilejší, více mi sedlo i jeho obsazení (Karoline Herfurth v roli anorektičky Marie je výborná a typově se skvěle hodící, protože ji vážně lezou žebra a obratle; Zoë Kravitz v americké verzi mi naopak moc nesedla); americký remake má zase větší punc pohody a filmařské nezávislosti. Německá verze mě víc baví i kvůli mé náklonnosti k němčině, ale to je spíš ryze soukromá záležitost. Trochu mi zde vadil soundtrack - všechny ty písničky v angličtině se s těmi německými dialogy podle mě trochu tloukly, ale asi to není nic, co by bylo zásadní překážkou k tomu, aby si člověk tento film nemohl užít. Za mě velmi příjemný divácký zážitek, který mě víceméně utvrdil v tom, že remaky jsou jedna velká zbytečnost - kdo viděl tento film, nemá už moc důvod koukat na americký remake. (14.07.2015)