Gilda

Gilda je pro mě jeden z těch slabších noir filmů, jelikož občas mi připadalo, jako kdyby ztrácel dech a nabízel tak prostor pro nudnější pasáže (zejména ty písničkové). Přesto však jde o výbornou přehlídku hereckých výkonů a skvělé dialogy pak mnohé scény povyšují na uplně jinou úroveň. Více než dobře je zde namixována milostná linie příběhu s tou kriminální a dramatickou a musím se přiznat, že konec jsem očekával poněkud jiný. Nebudu vychvalovat Ritu Hayworth, jelikož v každém druhém komentáři je zmíněna, takže vzpomenu dvě mužské postavy. Johnny Farrell, resp. Glenn Ford byl sympaťák chlap. Pořád jsem si kladl otázku, odkud jej znám a už vím, že ze Supermana :) A ještě nesmím opomenout postavu Pia, jehož "filozofie obyčejného člověka" měla často velkou sílu. Jak by řekl on sám: "Na křupana dobry." (29.03.2011)

Písnička "Put the blame on Mame, boys" v podání hlavní protagonistiky byla skutečně dobrá - také se dvakrát opakovala -, ale co víc! Zkrocení zlé ženy? Femme fatale? Podivné mafiánské korporace a praktiky? Život v dobovém kasinu? Další pokus o ovládnutí lidí a světa? Mnoho povyku pro nic? (Abychom dotazování skončili, jak jsem začali - Shakespearem!) (08.04.2014)

"Gilda, are you decent?" - "Me? ...Sure. I'm decent." Nestává se mi obvykle při sledování filmu zrovna často abych se po každé druhé, třetí vyslovené větě pousmál či uznale pokýval hlavou nad tím jak svižně, trefně a chytře jsou repliky vkládané do úst herců napsané. V "Gildě" se zdánlivě nic neděje, ale přesto diváka neustále udržuje v permanentně dráždivém napětí a nejistotě, poněvadž pod jejím prahem to vře až k nevíře a každá z ústřední trojice má svá tajemství a motivace... jež přece musí vyjít najevo! A přitom je nám stále povoleno vědět mnohem míň než oni. Mnohem míň než by se zdálo záludno. Nastupují tedy doměnky, tušení... přinejmenším do té doby než vše obestře a zcela pohltí omamná vůně ženy. "Gilda" patří k těm málo filmům jejichž dialogy si lidé přeříkávají zpaměti. A pak že jsou dokonalé filmy mýtus... (21.09.2006)

Zde je ta Rita ze Shawshankské věznice v plné kráse a velkoleposti (a to jsem žena). Osudová žena, která zničí přátelství dvou mužů, aby je mohla ovládat. Film má zvláštní náboj, napětí, a to nejen sexuální, ale i takové to zvláštní, neurčité, prostě noir. Hodnocení dávát zejména za skvělou atmosféru, která celý film prostupuje. (22.06.2010)

Jelikož jsem (oproti mužům) stihla sledovat i film a nejen Ritu :- ), tak musím konstatovat, že kromě ní tam byla i poměrně komplikovaná detektivní zápletka, v příběhu jinak plném lásky, nenávisti, žárlivosti a vzájemných vyřizování si účtů. Hazardní hráč Johnny Farrell se v jedné uličce seznámí s Ballinem Mundsonem, podruhé se setkávají už v jeho nelegálním kasinu a Johnny pro něj začíná pracovat. „Umožnil mi vyšvihnout se až nahoru.“ Vše k oboustranné spokojenosti „stará se o všechno, co mi patří“, ale jen dokud Farrella neseznámí s Gildou, se kterou se právě oženil. Gilda je nejenom krásná, ale i vyzývavá a sebevědomá žena, také bez minulosti. Osudová žena, která svým chováním narušuje přátelství obou mužů, má nad nimi moc. „Pohlcuje vás tak, že nedokážete reálně uvazovat.“ No a dál už s vámi pánové musím souhlasit. Rita Hayworth byla opravdu úžasná a její vystoupení končící větou „Na zipy jsem dost levá, ale kdyby mi někdo pomohl ...“ to nemělo chybu. (16.08.2006)