• Padme_Anakin
    ****

    Kouzelná rodinná komedie, které nechybí cit, nadhled a laskavý tón. Příjemná oddechová záležitost. Obrýlená familije mi byla sympatická, herecky velice příjemná a vypravěčka, resp. pisatelka deníku mě bavila svými postřehy, myšlenkami, vtípky. Půvabné nakouknutí do duše dvanáctileté dívky. P.S. Jiřina Jirásková za volantem nemá chybu.(25.6.2019)

  • pytlik...
    *

    Kdyby dění filmu nebylo komentováno tou nesympatickou, nehezkou, neustále vážně se tvářící holkou v onom vykalkulovaném naivním stylu, o kterém si scénárista pošetile myslí, že zaručeně dospělé diváky pobaví a trochu dojme, kdyby se nepoužívaly poněkud prvoplánové laciné rekvizity ála brýle pro všechny, mohl to být velmi dobrý film ve stylu Homolkových. Ten konec byl také dost předvídatelný.(4.3.2012)

  • Havenohome
    *****

    Nejedná sa vôbec o typickú kachyňovku. Kachyňa to ostatne len dorežíroval za Valáška a je cítiť, že sa ten scenár dosť líši od autorskej tvorby, ktorú produkoval Procházka s Kachyňom. Kachyňovky takmer vždy končia smutne, nedochádza k žiadnej tragédii, ale od happyendu to má ešte ďalej. Blázniva rodina má naopak slastný happyend nastolujúci ķýženú rovnováhu a pritakáva tak zdravo rodinným hodnotám, čo vôbec nebolo a nie je zvykom v našich kinematografiách. Film sa jasne vymedzuje voči novovlnnému formanovsko-passerovsko-papouškovskému satirickému poňatiu rodiny, ktoré sa neskôr v čase normalizácie dočkalo zdegenerovaných potomkov najznámejšie napríklad v podobe Troškovej slnečnej trilógie a ktoré v českej kinematografii pretrváva vlastne dodnes. Naopak typ filmu ako Naše bláznivá rodina je veľmi unikátny, jedná sa o dielo, ktoré je aj kritické voči inštitúcii rodiny, ale dokáže zároveň zachytiť aj pozitívne hodnoty a hovorí, že život v rodine aj keď je to často peklo, sa stále oplatí. Film tak nadobúda funkciu akú majú naše filmy len veľmi zriedka. Omnoho bližšie našim režisérom je vždy také prehnane satirické, samoúčelne nihilistické, v marazme chrochkajúce si sebabičovanie, kde nemá rodina ani základnú dôstojnosť. Preto pôsobi NBR veľmi osviežujuco. Zo začiatku sa javí film veľmi priemerne a obyčajne, nakoniec sa z neho ale vykuklí slušne inteligentný príbeh, so sympatickými postavami (ano, hovorím o českom filme), a dokonca s politickým podtextom, aký by nikto v rodinnej komédii nečakal. Je to posun oproti kachyňovkám aj čo sa týka výstaby syžetu. NBR má presne ohraničenú vystavbu a hlavná hrdinka má určený cieľ svojho konanie, ktorému sa podriaduje celé rozprávanie bez jedinej zbytočnej odbočky.(30.5.2014)

  • sportovec
    *****

    Jména předčasně zesnulých tvůrců tohoto předka bláznivých rodin, z nichž nejproslulejší je seriál podle předlohy Fan Vavřincové, jsou dnes neprávem zapomenuta. Jak Jan Valášek, tak zejména spisovatel a dramatik Jan Procházka patří poprávu k tomu nejlepšímu, co kdy naše kinematografie hraného filmu vytvořila. NAŠE BLÁZNIVÁ RODINA jakoby byla "černobíle" inspirována deníkem jiné skutečné dívky Anny Frankové. Světově proslulý deník tragického židovského dítěte jakoby inspiroval k opačné projekci, k šťastné rodině dojemně obrýlených počínaje babičkou a konče pisatelkou deníku, vlastně vypravěčkou díla. Vysoký nadprůměr přerůstající do vyšší úrovně - byť asi ne ne absolutní špička - dětské filmové tvorby šedesátých, kterým se toto civilismem a topografií pražských zákoutí prosycené dílo vyznačuje, si zaslouží naši pozornost i dnes. Zdánlivá nuda, ve skutečnosti hluboké pochopení psychiky a myšlení dorůstající dívky, propůjčily tomuto dílu mimořádné kouzlo. Kouzlo násobené skvělým obsazením jak dětských, tak dospělých rolí. Zvláštní ocenění zaslouží obě představitelky dívčích rolí: jejich spontánnost a přirozenost, kombinované s ženskou formou jinak spíše klukovské rozpustilosti, diváka RODINOU doslova pronesou. Tento příběh rodinného štěstí, v němž jeden podporuje druhého, je dnes jak vysněný. Ale tehdy - v mnoha případech v míře, kterou nedovedu jako pamětník doby dostatečně posoudit, ale jež v žádném případě nebyla zanedbatelnou - tomu tak opravdu bylo. Slunce poúnorového režimu žhnulo; jeho paprsky však tehdy útěšně hladily, prosyceny něhou a skutečnou láskou bližního k bližnímu. Láskou tak silnou, že k jejímu pochopení se propracovává i dospívající dvanáctiletá holčička. Jakoby dílčí epizoda babiččina zamilování a přivedení nevlastního dědečka do už tak početné rodiny, která se má navíc ještě rozrůst o nového potomka, tomuto citu propůjčuje ještě další rozměr. (Komicky působící tatínkův poněkud bezradný komentář "když se mají rádi" dokresluje jemný laskavý humor a shovívavý nadhled, se kterým je to moudré pučící ženství konfrontováno v celé své bezradnosti nejistých 12 let.) A to nejen na plátně, ale zřejmě i pro mnoho z těch, kteří ten film bezhlese a bezdeše, čas od času se smějíce, sledovali z hledišť tehdejších kin po celé republice od Aše až k Čierné nad Tisou.(8.4.2014)

  • tomtomtoma
    ***

    Nenáročná a lehká rodinná komedie o životě jedné rodinky z pohledu jejího prozatím nejmladšího člena Jany (Bohumila Houdková), která si všechno bere příliš vážně. Rodina je její celý život a pocit ztráty této jediné jistoty pak přinášejí více i méně vtipné situace. Další členové rodiny: trochu nešťastný otec (dobrý Vladimír Menšík), trochu lehkomyslná matka (dobrá Jiřina Jirásková), starší dospívající fintivá sestra Zuzana (Jarmila Srbová), a babička (Jiřina Šejbalová), toužící na stáří ulovit nějakého toho samce. Příjemné odreagování jemného směru.(10.8.2011)

  • - Počas natáčania zomrel režisér Jan Valášek st. Dokončenia filmu sa ujal Karel Kachyňa a aj napriek nezáujmu divákov oň bol na dve desaťročia zavretý do filmového trezoru, a to všetko pre meno scenáristu Jana Procházku. (Raccoon.city)

  • - Režisér Jan Valášek zemřel 27. ledna 1968 při závěrečných pracích na tomto filmu. Snímek pak dokončil Karel Kachyňa. V úvodních titulcích je uveden pouze Jan Valášek. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (NFA.cz)