Všechno, co mám

LG agitka v kombinaci s citovou ždímačkou. Pro mě vražedný mix, ale kupodivu to na mě docela fungovalo. Sollett to totiž ani s jedním z faktorů nijak zvlášť nepřeháněl, takže diskriminace měla reálné kontury a na emoce se tlačilo v přesně tu správnou chvíli. Celek pak působil přirozeně a uvěřitelně. Na tom mají samozřejmě podíl i herci. Julianne Moore a Michael Shannon zklamou málokdy a i tady odvedli svůj vysoký standart. Steve Carell v roli bláznivého židovského gay-aktivisty byl rušivým elementem v dobrém slova smyslu, ale za největší hvězdu tu byla podle mě Ellen Page. Zprvu jsem měl s tím jejím dětským ksichtíkem trochu problém, ale jakmile jsem si zvyknul, byl jsem čím dál tím víc přesvědčenější, že tu lesbu nehraje. 80% (01.03.2016)

Na film jsem se strašně těšil a už velmi dlouho jsem se ho snažil sehnat. Dneska se mi to povedlo, tak jsem si ho okamžitě musel pustit. Nezklamalo mě to, ale zřejmě jsem čekal něco jiného. Čekal jsem lesbický dramat. Ten ovšem končí po 30 minutách a poté se odehrává soudní drama. To je žánr, který mi vůbec nevadí a tady byl skvěle odvedený. Mě ta chemie mezi Pageovou a Moorovou přišla dobrá a Ellen už ani náhodou není ta Shadowcat z X-Menů jako si jí pamatuji. Julianne má druhý rok za sebou nemocnou roli. Za tu první v Still Alice dostala Oscara, tady se bohužel žádného velkého ocenění nedočkala. Ona by se také špatně oceňovala, když film nemá v podstatě hlavní postavu. Na začátku to vypadá, že to budou obě ženské hrdinky, ale po té první půl-hodině filmu děj přeberou pánové, výslovně Michael Shannon a Steve Carell. Michael je ten vážný, který se snaží bojovat za nemohoucí Julianne. Steve je tzv. "comic-relief", tudíž postava, která slouží hlavně pro odlehčení atmosféry vážného tématu a skvěle se mu to daří. Film bych přirovnal k Miss You Already s Drew Barrymore a Toni Collete. Na oboje jsem se těšil, oboje mi dalo něco jiného, než jsem očekával, ale oboje stále skvělé. (06.07.2016)

Velmi zajímavé téma, ale dosti neoriginálně zvládnuté....Hlavním představitelkám jsem nevěřila absolutně nic, necítila jsem žádnou souhru, natož jejich vztah. Naopak muži v tomto filmu zvládli svoje role celkem obstojně. Možná před patnácti lety bych tomuhle filmu zatleskala, ale dnes? Velké zklamání.... (14.03.2016)

Ohledně filmové originality film ničím nevyčnívá, osobně mě příběh Laurel a Stacie dostal více než-li ten z filmu Carol, nicméně Carol byl natočen filmařsky lépe! Když se koukáte na samotný závěr, kde se promítají reálné fotografie, musíte přiznat, že vzhledová podobnost s herečkami je mizivá. Iritovalo mě posledních deset minut, kdy se konal pohřeb a následné sentimentální vzpomínání na pláži. Hlavní hrdinka mi svým postojem, že chce podpořit hlavně rovnoprávnost než manželství homosexuálů, byla velmi sympatická. Teplouše typu, kterého hrál Steve Carell, kteří pořádají gay pride, snaží se na sebe upozornit a myslí si, že jsou něco víc než heteráci, bytostně nesnáším. Steve Carell ovšem přinesl do filmu komičnost a slušně mě rozesmál, naposled v Sázce na nejistotu a nyní ve Freeheld mě zase přesvědčil, že dokáže zahrát cokolivl! (26.01.2016)

Na začátek nutno podotknout, že film má dvě vyvážené a rovnocenné roviny - jednak komorní drama o smiřování se se smrtí milovaného člověka (známe například ze Still Alice nebo Third Star nebo My Sister's Keeper, všechny velice doporučuju) a jednak spor s úřadem a postupná aktivizace společnosti. V první rovině beze sporu exceluje dvojka Ellen & Julianne, o jejichž hereckém umu nelze pochybovat a vychvalovat jejich herectví by bylo celkem zbytečné. Ve druhé rovině pak přebírá obrazně i doslova otěže výborný Michael Shannon, kterému sekunduje několik dobře napsaných vedlejších postav a různé milé mini zvraty. Začátek je sice vlažnější, ale tohle drama poctivě buduje atmošku a ke konci má pořádné grády, tedy ve smyslu festivalové / angažované produkce. Ve finále se obě výše nastíněné roviny propojí a musím se přiznat, že na mě ten závěr na pokraji patosu fakt dojal! Freeheld je očividně s obrovským nadšením vytvořená a zručně natočená oslava rovnosti, spravedlnosti, sounáležitosti, angažovaného aktivismu a podobných věcí. A to zkrátka oceňuju. P.S. Hudba z dílny Hanse Zimmera sedí parádně, i když moc prostoru nedostává... díkybohu :-) (20.01.2016)