Kůže, kterou nosím

„Proč mě holíte?“ - „To je dobrá otázka.“ Od Almodóvara jsem snad ani nic normálního nečekal, ale i tak film docela předčil moje očekávání. S postupujícím dějem, s každou další publiku nabídnutou informací, je snímek stále zvrhlejší, ale také zajímavější a napínavější. A z hlediska herectví (hlavní pár) je to opravdová lahůdka. Elena Anaya působí skoro až nadpřirozeně, a co dokáže uhrát jen těma (nádhernýma!) očima, to se nevidí každý den. Ale hlavní hvězdou je určitě Banderasův psychopat. Doktorova fascinace a posedlost „jeho dílem“ a též důvěra a propadnutí v iluzivní představu, to je radost pozorovat. Řada scén je opravdu uhozených, a to s různou intenzitou (na jedné straně vysavač, na druhé třeba vyrovnávání obsahu kufříku). S tím souvisí i černočerný humor, ten bych tu nečekal. A korunuje to zlomyslně useknutý konec (jaké bude přijetí?). Asi budu potřebovat druhou projekci k plnému docenění (hlavně postavy Very), zatím to budou silné 4*. „Už můžu jít?“ - „Kam?“ - „Domů.“ - „Vždyť jsme sotva začali.“ (12.03.2017)

Co Almodóvarův film, to úchylka, tentokrát má posedlost podobu Antonia Banderase (který si už, díky Bohu, přestal hrát na hispánského krasavce), plastického chirurga, žijícího v honosném domě plném krásných obrazů, z nichž jeden je živý - přesto není originál. Snímek hodný zhlédnutí, už kvůli zvláštnímu námětu (kapku překombinovanému, takhle účelově a přitom ledabyle mást diváka, si může dovolit jen fandy zbožňovaný autor, neznámého nováčka by roznesli na kopytech), zneklidňujícím houslím v jímavém hudebním podkresu, Antoniovu výkonu a nadpozemsky krásným slzavým očím Eleny Anaya. FILMOVÝ POSTŘEH: Jestli on nebyl Pedro původně žena... už jen ten cit pro barevné hadříky v jeho filmech :-) (20.04.2012)

Ďalší zo skvostov modernej španielskej kinematografie, brilantná, no aj pomerne ťažká dráma s veľmi netradične pojatým príbehom a zasadením. Almodóvar znovu boduje a hrá sa s divákom až do záverečnej minúty, kedy konečne pochopí, čo je vlastne pravda a ako blízko k nej bol. Vysoký počet scenáristicky geniálnych zvratov a zápletiek, ťažká atmosféra, skvelá réžia i herecké výkony vytvárajú jedno zo zásadných diel svetovej drámy. Skladám poklonu. (17.06.2012)

Večer jsem odmítla zdánlivě neodmítnutelnou silvestrovskou nabídku zajet si v noci do centra Vídně, nakonec rámusu bylo dost i tady. Dala jsem přednost Davidovi a Toníkovi, i když v obráceném pořadí: Bordwella jsem obratem zase zavřela a Banderase jsem dala celého. Takže poslední film, který jsem viděla v roce 2011, není otřesná blamáž s otřesnou, sebe sama parodující Sarah Jessicou Parkerovou "Nechápu, jak to dokáže", ale elegantně natočený, almodovarovsky vtipný, morálně zvrhlý, studený španělský kýč. S hodnocením si nejsem jistá. A asi nejsem jediná, kdo se měl chuť po skončení filmu podívat na "Spoutej mě!", alespoň na tu krásnou scénu "budu ti dobrým mužem a dobrým otcem našich dětí". (01.01.2012)

Pedro Almodóvar má nesmírný dar, který vyzařuje ve svých obrazech. Námětově geniální. Když jsem připravoval tenhle film pustit, měl jsem podobné pocity jako u filmařské esenci Parfém: Příběh vraha - tajemně neočekávané, po skončení díla naprosto úchvatné. Almodóvarova KŮŽE vnitřně zobrazuje nádhernou poetiku ženského půvabu, podobně jako Tykwerův Parfém. (13.02.2019)