Znovu a jinak

Reitman trochu zklamal - na něj až moc nevýrazné. Scénář Diablo Cody není špatný, i když u ní člověk nikdy neví. Na jednu stranu je to neuvěřitelně trefný pohled na americký způsob života, což ovšem mnoho lidí u nás neocení (stigma střední školy, americký zapadákov, uniformní řetězce hotelů/občerstvení). A chtělo by to něco více než jen nastavit společnosti zrcadlo a dělat ze sebe osvíceného... bohužel tohle není dotažené do konce a je to škoda, protože Charlize Theron je skvělá a uvěříte ji každé gesto. Mohl z toho být velký film, ale výsledek je jen mírně nadprůměrný... Jo a český název zase vymýšlel nějaký jouda. (28.03.2012)

Reitman zvolil opačný směr než jeho vzor Alexander Payne, zkoušející v Dětech mojich, kolik smířlivosti vůči postavám diváci snesou, a po bezpečném lítání v oblacích se vrátil zpátky na zem. „Životní pravdy“ sice nadále balí se stejnou úhledností, ale rozhodně nehladí po srsti, nezamlčuje, že život je občas hnusný, že k němu kromě věcí příjemných a milých patří i lhaní, frustrace, cynismus, prsní vycpávky a vytahané pyžamo Hello Kitty. V něm autorka knih pro mládež (na jejichž mentální úrovni sama zamrzla) Mavis Garyová vyráží dobýt zpátky to, co považuje za své vlastnictví. Její křížová výprava má ve skutečnosti blíže k úniku. Před budoucnost, která ji děsí, před přítomností, z níž se navzdory vší snaze zřejmě „nevychlastá“. Cíl je jasný, leč na hrdinku americké tragikomedie značně atypický: chce rozvrátit manželství bývalého přítele, jediného muže, s snímž – jak se sama přesvědčuje – byla šťastná. Amorální jednání, vedoucí k despektu ostatních, Mavis pomáhá překonat tvůrčí blok, čím dochází k oddělení pracovní a osobní linie, jejichž vyřešení jindy bývá pevně provázané. Mavis je egocentrická, nezodpovědná, bezcitná, konzumem infikovaná a neváží si, čeho dosáhla. Její chabě maskované nedostatky obnažuje dobrotivost okolních postav, které sice nic moc nevlastní, ale alespoň navenek vypadají spokojeně. Přese všechnu svou mrchovitost si Mavis zaslouží určité sympatie. Jednak nemáme, koho jiného bychom jimi obdarovali, a pak – její chování je autentické. Skutečnost, že dělá něco špatného a zdaleka ne ve všem má pravdu, z ní činí nejsnazší objekt k identifikaci, což mi ze strany režiséra a scenáristky přijde jako akt roztomilé podvratnosti. Podobně jako voice-overové užití kýčovitého stylu literatury pro teenagery. Otázku, kde končí stylizace a začíná autorčina reflexe vlastního nitra, nechávají tvůrci moudře otevřenou, díky čemu se jednoznačnému výkladu vzpírá také závěr. Film v lecčem dospělejší a pravdivější než Juno musel svou kousavost vykoupit potlačením líbivosti a tedy snížením divácké atraktivity a komerčního potenciálu. Přesto doufám, že tímto spolupráce Reitmana a Codyové neskončí a jsem zvědav, kam dál bude směřovat. 80% Zajímavé komentáře: Traffic, Anderton, BigDeal, Tayen, noriaki (29.05.2016)

Asi najslabší Reitman, ale furt je to pecka, ktorá väčšinu tohtoročných oscaroviek s prehľadom splachuje. Navyše to postupne zreje. Zdanlivo riedky dej plný melancholických nálad a občasných hysterických výbuchov v skutočnosti dobre odráža stavy hlavnej hrdinky. Je to celé dobre vymyslené, komplexné, s jasne čitateľným druhým plánom (autorka teenagerských kníh je stále nezrelá osoba, ktorá nemá šajnu o reálnom živote). Navyše Charlize je vo všetkých ohľadoch dokonalá "prom queen bitch" a nenominovanie na Oscara za tento skvelý výkon je brutálny omyl. (06.03.2012)

Nejdepresivnější Reitman a po mém zklamání z místy přiblblého Lítám v tom konečně další film od něj, co mě pořádně posadil na zadek. Skvěle napsané a úžasně zahrané postavy a sympaticky realistické hořké drama o stárnoucí "slečně dokonalé". Reitman se u mě vrací do hledáčku nejzajímavějších amerických režisérů současnosti. (8/10) (07.08.2012)

Spíš drama, než komedie. Na Mavis dopadá krize, kterou se snaží řešit oživením vztahu se svojí školní láskou, ale zjišťuje, že zatímco ona se v čase zasekla, ostatní postoupili dál. A aby se i ona posunula, musí projít očistnou cestou, v čemž jí pomáhá postižený kamarád jako mentor. Postavené na Charlize Theron, která film v pohodě utáhla a je to především její zásluha, že si Young Adult drží relativně vysoké hodnocení. Čekal jsem, že se zasměju víc, ale zdá se, že od Reitmana juniora se klasických komedií zřejmě nedočkám. Ale to zase tolik nevadí. 70% (14.01.2014)