Elle s'appelait Sarah
Sarah's Key
Režie:
Gilles Paquet-BrennerKamera:
Pascal RidaoHudba:
Max RichterHrají:
Kristin Scott Thomas, Mélusine Mayance, Niels Arestrup, Frédéric Pierrot, Michel Duchaussoy, Dominique Frot, Natasha Mashkevich, Gisèle Casadesus (více)Obsahy(2)
Paříž, červenec 1942: desetiletá Sarah je spolu se svými rodiči o půlnoci zadržena francouzskou policií, která obchází dům od domu a zatýká židovské rodiny. V zoufalé touze zachránit svého bratra jej zamyká do šatní skříně - jejich tajné skrýše - a slibuje mu, že se pro něj vrátí, jakmile budou osvobozeni. O 67 let později se příběh Sarah proplétá s příběhem Julie Jarmond, americké novinářky vyšetřující dávný zátah s názvem Vel´d´Hiv. Novinářka objevuje sebe samu a odhaluje strašné tajemství srdcervoucího příběhu o židovské rodině, jež byla vytlačena ze svého domova – místa, které je i jí nyní domovem. Jakmile začne vnímat, žít a dýchat stejně jako Sarah - nejstarší dcera židovské rodiny, její svět se otočí vzhůru nohama. Dokáže někdo odstranit stín minulosti? (oficiální text distributora)
(více)Videa (5)
Recenze (127)
První dvě třetiny jsem ani nedýchal, poslední třetina už je zbytečně roztahaná, ale i tak v celkovým kontextu úžasný francouzský film, který prolíná časové linie z druhé světové války a současnosti (cca rok 2009). Kdyby se to povedlo v závěrečné třetině lépe vygradovat, moje srdce by zaplesalo nadšením. Přesto zůstanu vysoko s hodnocením a dám maximum s lehce odřeným ouškem. ()
První část o válce a srdceryvný příběh Sářiny rodiny mě zaujal a nemohla jsem se od filmu odtrhnout a zvažovala jsem plný počet hvězdiček. Ale vzhledem k tomu, že konec mě uspal, tak to nelze. (Musím ale nicméně vyzdvihnout jednu scénu a sice jak se holčičky na útěku snaží zbavit židovské hvězdy a svlékají stále další a další oblečení a na každém je vždy další hvězda... To bylo tak strašně smutné! ) ()
Ano, o další blbost na světě víc. Nenadchl mě ani Zátah/Odsun, kde použili snad stejnej stadion. Ale tohle bylo navíc ještě zdlouhavý a nudný. Jaká to náhodička, že zrovna reportérka, která píše o tom zátahu, bydlí v domě, ke kterýmu se to celý vztahuje. Fakt mě to nebralo. Nevim, co na tom každej vidí tak skvělýho, že to právě teď má 77%. ()
Ať chceme nebo ne, minulost je velkou součástí naší osobní identity. Proto je pochopitelné, že stejně jako Julie chceme znát původ svůj a svých nejbližších. Ovšem to, co se dozvíme, nemusí být vždy hezké a může to náš život a naši osobnost trvale poznamenat - ať už negativně či pozitivně. Julie je v tomto příběhu vtažena do historie, ze které nedokáže utéci a která ji pomáhá si ujasnit priority i ve svém vlastním životě. Velice působivý a citlivě laděný snímek, polemizující o tak tragických událostech jako je holocaust, ale zároveň zachycující kontinuitu a nekonečné zacyklení jednotlivých propojených lidských osudů. ()
Velmi silné drama, kde pro mě však obrovským způsobem převažuje síla flashbacků oproti současnosti, ve které se odehrává bohužel většina filmu. Příběh Julie je sice dobrý, ale nijak extrémně mě nezaujal, oproti krutému životu malé Sarah. Hlavně výkon její malé představitelky je něco opravdu neuvěřitelného, pokud se zamyslím nad jejím věkem. Opravdu tleskám, jen škoda, že více důrazu se zde nekladlo na historickou část, ovšem je pravda, že tohle dalo filmu originálnější pojetí. Můj druhý Paquet-Brenner a zatím opravdu nezklamal, velmi slušný režisér. ()
Galerie (23)
Zajímavosti (14)
- Väčšina z 13 000 Židov skončila v koncentračnom tábore Osvienčim. (gogo76)
- Kristin Scott Thomasová je vo francúzskych filmoch obsadzovaná často, pretože tam študovala, dlhší čas žila a samozrejme jej francúzština nerobí žiadny problém. (gogo76)
- Když se v poslední scéně v restauraci William (Aidan Quinn) rozpláče, dá si ruce na obličej, aby to nikdo nemohl vidět. Při střihu na dítě stojící u okna je však jasně vidět jeho odraz, na kterém si ruce na obličeji nedrží. (hansel97)
Reklama