Slunce v síti

film, ktorý odštartoval čsl. novp vlnu a zároveň najvýraznejší film tohto smeru na Slovensku, spolupráca režiséra Uhra s géniom čiernobieleho filmu - kameramnom Stanom Szomolányim a sviežimi nehereckými výkonmi, plný poetiky a nevšednej metaforiky priniesol okrem nového filmárskeho vyjadrovania aj nový pohľad na mesto a tému mesta v slovenských filmoch (24.02.2006)

Cinematik report: Kameraman Stanislav Szomolányi uviedol na festivale Cinematik film na ktorom spolupracoval s režisérom Štefanom Uherom Slnko v sieti. Umelecký poetický film plný úžasne kompozične nasnímaným obrázkov prešiel prednedávnom reštauráciou kópie starej 50 rokov. Lyrický príbeh strhne svojím prevedením aj dnes a neraz prekvapí nejakým tím dialógom, či slovnou vychytávkou. /videl v kine: 80%/ (videl na festivale Cinematik 2012) (14.09.2012)

Štefan Uher a Stanislav Szomolányi o rok předbíhají všechny hlavní protagonisty české nové vlny a ukazují nám tolik kontrastů, že by z toho jeden nevěřícně kroutil hlavou skoro 90.minut. Kontrast několika prostředí, osobností i charakterů a celkového vnímání světa. Existuje jen a pouze TO, co si sami necháme namluvit...a je to krásné! Filmový underground, který začíná již v úvodních titulcích, plný nádherných, lehce absurdních výjevů, ale i morálně silných momentů. Naprosto revoluční hudební doprovod. Chvílemi skutečně "ztřeštěný", za chvíli zase neskutečně jemný (dám cokoli za soundtrack k tomuto filmu :) Ilja Zelenka a Štefan Uher si mě již podruhé naprosto získávají. Tohle je potřeba znát, považuješ-li se za fajnšmekra československé kinematografie. (25.04.2013)

S týmto filmom môžu mať mnohí problém. Nie je taký "bezviš" ako by sa mohlo na prvý pohľad zdať. V žiadnom prípade to nie je film pre široké publikum a už vôbec nie pre nenáročného diváka. Jeho najväčšia "slabina" je v tom, že nemá výraznejší dej. Má ale iné prednosti, ktoré ocení každý náročnejší a vážnejšie filmom sa zaoberajúci divák a predovšetkým všetci, ktorí by radi študovali VŠMU a chceli by v budúcnosti režírovať. Zdalo sa mi akoby režisér Uher venoval dokonalú prípravu každému záberu. Čiernobiela farba filmu pristane dokonale a prirovnať to možno k situácii, keď si z hromady farebných fotografií vyberiete práve krásnu, sýtu čiernobielu. Zvuk je nemenej dôležitý a film mi často atmosférou, i kompozíciou obrazov pripomínal niečo od Tarkovského. Záver pri vode bol výborný. Krásny poetický film. 80%. (11.03.2013)

Úvodní zatmění se netýká jen Slunce, ale také zraku a mysli. Většina postav je úsporná v dialozích i v myšlení. Nikomu se do ničeho nechce. Zanikají rozdíly mezi mladými, kteří se věci ještě řešit nenaučili a starými, kterým se již nic řešit nechce. Obtížně uchopitelnou výjimku představuje Fajola, možná lyrik, možná „debil, a ne lyrik“, jehož komunikace s fyzicky jakoby nepřítomnými rodiči povzbuzuje podezření ohledně psychické nemoci. S jeho sbírkou fotografií rukou souvisí brigáda na venkově, kde zjišťujeme, že ruce jsou pěkným symbolem, ale ne nutně něčeho ušlechtilého, neboť také zde všichni tak trochu kradou. Polarita města a venkova není založena na rozdílností lidí (stejně jako v případě mladých/starých), ale prostředí. To v jednom případě chátrá (venkov) a ve druhém se vyvíjí k horšímu (město zohyzděné televizními anténami). Neotřelá režie a pozoruhodná vizuální stránka – skvělá kamera Stanislava Szomolányiho! – myšlenkově bohatému dílu navíc brání v tom, aby působilo zastarale. 80% Zajímavé komentáře: Madsbender, Sandiego, tomtomtoma, tuberatanka (05.12.2019)