Milovaní

Dvě a čtvrt hodiny sledovat pestrý sexuální život několika dospělých a patrně i inteligentních lidí, kteří se k tomu ještě vzájemně chtějí anebo nechtějí anebo vlastně ani nevědí, zda opravdu chtějí nebo nechtějí. A do toho se v dost zbytečných písních dovídat moudra, že je lepší být milován než milovat nebo že je dobré být věrný. Zatraceně promarněný čas. Ta jedna hvězdička je tak akorát za Chiaru Mastroiani. Ne za její roli nebo herecký výkon, ale za její osobitý půvab. (25.11.2011)

Francouzské drama o absolutní relativnosti lásky a jejích následcích s Catherine Deneuve v jedné z hlavnch rolí (pozor: zpívá) se snaží o tolik přesáhů, až nakonec přesáhlo sebe sama. Zaprvé je přetažená stopáž, zadruhé děj je natolik propletený a situovaný do tolika časů a prostorů, že v důsledku se celý film rozpadá do několika povídek, které charakterizuje určitý rok a místo (stačí říct: 1968 Praha nebo 2001 Kanada). Nejhezčí pasáže jsou z Francie 60. let, pak už je to celé takové smutné, rozvleklé a symbolistické... (30.11.2015)

Převržená sklenice lásek, citů a polibků příhodných, zadaných, nedočkavých, promarněných. Záležitost rozervaných srdcí pohozených v přijímacích saloncích kolemjdoucí zamilovanosti. Prodavači a kupující nenucené "turistiky" lásky, blíženci aktu "milosrdného" milování. Pocestní nedostižného sblížení. Sex jako komodita, která k nám prosvěcuje jako suvenýr promiskuitních výletníků, jako pozér polevující vášně, požírač krmě intimity v demaskované společnosti. Poprvé, podruhé,... (16.11.2014)

Muzikálová komedie ve francouzském stylu o lásce mezi námi a o té velké,kterou potkáme jednou za život(možná).A taky o tom,jak se k tomu všemu staví nestranný pozorovatel-čas.Scénář je celkem příjemný a režisér Christopher Honoré k tomu dodává francouzský šarm a lehkost.Příběh samotný je ale místy trochu nudný,navíc se hlavní hrdinové zaplétají do zvláštního "mišmaše",v kterém chvílemi ani nevědí,co chtějí.Film je totiž mírně překombinovaný,co se týče nápadů a vztahů.Taky bych ho zkrátil, o nějakých 20 minut,protože některé pasáže jsou opravdu zdlouhavé a nudné(a taky zbytečné).Nudnější pasáže drží nad vodou herecký tým,zejména Sagnier,Mastroianni a Deneuve.A taky velmi příjemná hudební složka(určitě bude hodně poslouchaná) a skvěle vybrané písničky.Samotný film je vlastně smutný,trochu depresivní,přitom ale svým způsobem milý,nespoutaný a určitě lidský.Škoda,že to je tolik přeplácané a tak dlouhé.Možná by bylo lepší zvolit jednoduší způsob vyprávění a trochu brzdit propletenec vztahů.Film by pak byl přehlednější a zajímavější.Pořád je to ale příjemná francouzská podívaná,která neurazí a místy i potěší(myslím,že ženské pokolení o něco více).Český divák se také zaraduje z přítomnosti českých lokací a herců(Pavel Liška je opravdu kouzelný).Takže po chvilce přemýšlení a výsledných dojmů dávám zcela zasloužených 70% a to hlavně za hudbu,Chiaru Mastroianni a onu francouzskou lehkost,vtip a lidskost. (26.11.2011)

Jakž takž ušly hudební výstupy, ale na muzikál jich bylo málo. Herečky jsou krásné, ale herce asi ve Francii nemají, takže v neúměrně plytkém scénáři musel vypomoci Čech a Američan. Mladého Čecha navíc hraje jakýsi Srb, který nemluví „česky“ o mnoho lépe, než jeho francouzská manželka. Žánrově se to sem tam tvářilo jako komedie, po chvíli melodrama, a tak nějak zmatečně to mezi těmito škatulkami přebíhalo. Kvůli herečkám jsem to z úcty dokoukal, ale tak málo děje na 139 minut? To nemohlo vyjít, ani kdyby film režíroval někdo schopnější. (26.11.2014)