Režie:
Asghar FarhadiScénář:
Asghar FarhadiKamera:
Mahmoud KalariHudba:
Sattar OrakiHrají:
Payman Maadi, Leila Hatami, Sareh Bayat, Shahab Hosseini, Sarina Farhadi, Merila Zare'i, Bábak Karímí, Ali-Asghar Shahbazi, Shirin Yazdanbakhsh (více)Obsahy(1)
Strhující manželské drama ze současného Iránu ukazuje, jak fatálně mohou být lidské osudy a rodinné vztahy ovlivněny společenskými předsudky a přísným právním systémem. Manželská dvojice, Nader a Simin, čelí životnímu rozhodnutí, které ovlivní nejen jejich vztah, ale především budoucnost dcery Termeh. Jedině pokud odejdou z Iránu, zajistí jí svobodný život, ale Nader odmítá opustit vážně nemocného otce. A tak Simin nezbývá, než požádat o rozvod. Jedinou zbraní matky a manželky v iránské společnosti je vyčkávat. Jenže Nader, který se má náhle sám starat o dceru i otce, selhává a zaplétá se do problémů se zákonem. Co mělo být jen zkouškou vztahu se brzy prohloubí v opravdové drama. (oficiální text distributora)
(více)Videa (8)
Recenze (346)
Skvěle rozehrané drama, s výborně rozestavenými figurkami a civilními charaktery, které po celou dobu těží z úžasného scénaře, jenž vám nic nepodstrkuje, nepřibarvuje, nepůsobí vyumělkovaně, ani nemanipuluje s emocemi, byť právě emoce se nacházejí ve filmu rozhodně silné. Kompromisu mezi "srozumitelností" širokému (západnímu) publiku a nahlédnutím do tamější kultury bylo dosaženo a konkrétně koncept diváka jako soudce je něco, z čeho by se právě západní filmy mohly, resp. měly přiučit. 8/10 ()
Film, který bolel. Strhující íránské drama o nemocné společnosti, znásilňované spravedlnosti a rozpadu jednoho manželství. Skvostný scénář a příběh, který se ani v náznaku nepokouší přímo kritizovat režim, přesto o situaci v dané zemi vypovídá mnohé. I tak jsem ale překvapen tím, že takovýhle snímek mohl právě v Íránu spatřit světlo světa, ba dokonce být distribuován v zahraničí. Film, kde se explicitně mluví o emigraci jakožto jediné smysluplné budoucnosti hrdinů (analogií je třeba neméně skvostný Vláčilův Dým bramborové natě, v němž doktor Meluzín roku 1976 podléhá stejnému dilematu) a scény u íránského soudu jsou naprostým popřením primárních zásad právního státu... ()
120 minút vrcholne autentickej atmosféry, kde herci pôsobia ako obyčajní ľudia s obyčajnými problémami, ktoré v kontexte iránskej kultúry a tradícií pôsobia fascinujúco. To, čo je vo filme najcennejšie sú práve geniálne zrežírované a herecky stvárnené citlivé vzťahové momenty, nedopovedané morálne dilemy a vierou definované rozhodnutia...Nevšedný filmový zážitok! ()
Musím povedať, že som z filmu skutočne veľmi nadšený. Už dávno som nevidel toľko budovania atmosféry, postáv a musím povedať, že aj veľa silných momentov, ktoré veľmi úprimne vyplývajú. A práve v strede toho stojí dcéra Nadera a Simini - "Termeh", ktorá je podľa mňa v tomto filme absolútne najsilnejším elementom. Je v nej obrovská dávka osobnosti a cítime každý problém, ktorým si prechádza. A funguje to vynikajúco. A musím povedať, že ostatné postavy sú rovnako výborné. Pretože všetko čím si prechádzajú je uveriteľné, silné, zaujímavé a človek až do konca nevie kam film bude smerovať a čo sa nakoniec dozvieme. Malým negatívom je, že je tu možno pár nedotiahnutých vecí a myslím si, že film nám nedá odpoveď na každú otázku, ale vie minimálne, ktoré odpovede sa potrebujeme dozvedieť a väčšinou to funguje. Len občas sa budete pýtať - "A čo tamto?" Ale to je skutočne len detail. Myslím si že v rámci budovania postáv a atmosféry film funguje na jednotku. A práve tam sú jeho najsilnejšie stránky. A ja som to sledoval so záujmom po celý čas. Hodnotenie: A ()
Asghar Farhadi si napodruhé u mě vylepšil skóre, nakolik mě jeho nejnovější Hrdina minul a působil na mě jako tuctový až mdlý festivalový snímek, u Rozchodu Nadera a Simin to naštěstí za mě neplatí. Tento film nabízí zajímavý pohled na dění v cizí krajině s odlišnou kulturou, systémem a náboženstvím, ale současně rozehrává problém, jaký nenese omezení jen na íránské reálie. Nešťastný incident, soudní procesy, lidské charaktery, rodinné vztahy... vyšetřování s cílem spravedlnosti, proti tomu předsudky i jednání s cílem zisku a prospěchu. To je věčný a univerzální. Snímek má obrovskou výhodu v téměř neustále přítomném napětí po celé dvě hodiny a výborném scénáři s provedením, kdy postavám věříte i během náhlého obratu či odhalení dlouho před divákem utajené skutečnosti. Drobné mínus po skončení možná vidím v nedořčených zásadních rozhodnutích hned dvou postav. Jako obvykle oceňuji silnou realističnost, vyvolávající v divákovi silně autentické dojmy, byť celkový styl tohoto filmu s dynamickou kamerou je opět odlišný od toho, co jsem z íránské kinematografie viděl doposud (evokoval mi spíše současnou rumunskou tvorbu a režiséra Cristiho Puiu, hlavně Smrt pana Lazaresca). [85%] ()
Galerie (40)
Photo © Memento Films International

Reklama