Rozchod Nadera a Simin

Ve jménu Alláha milosrdného, slitovného. Přísahám na Svatý Korán, že tohle je nejzajímavější a existenciálně nejsilnější sociálně-psychologicko-náboženské drama, které jsem viděl za posledních... za hodně dlouhou dobu. Minimálně za tak dlouhou dobu, která uplynula od té doby, co jsem obrážel festivaly íránského filmu nebo různé menšinové sekce na Febiofestu, takže... za hodně dlouhou dobu. Už kdysi dávno mě v íránských filmech překvapovala hodně otevřeně zobrazovaná (a překvapivě vyspělá) emancipace žen, kontrast teokracie a sekularismu, téma sebevraždy a podobně, takže si nemyslím, že by film íránskou (nebo aspoň íránskou městskou) realitu nějak schválně propagandisticky vylepšoval. Peršani zkrátka nejsou Arabové, je to indoevropský národ s dvouapůltisíciletou civilizací a vyspělou kulturní tradicí, kterou islám (ve své primitivní podobě v posledních desetiletích) naštěstí nedokázal úplně zmrvit. Každý kdo tam byl mi to potvrzuje, a já se o tom hodlám někdy brzy přesvědčit na vlastní oči i kůži. Jen s tím věkem "malé" Terme tvůrci filmu trochu přestřelili, respektive nedostřelili - mělo jí prý táhnout na jedenáct, pro jistotu jsem to ověřoval i v titulcích anglických a německých... (02.02.2014)

Rozchod Nadera a Simin má tak skvěle napsaný scénář, že v mých očích lehce trumfuje 90 % veškeré Hollywoodské produkce z roku 2011, s níž jsem setkal. Příběh se odehrává v současném Íránu, což se na zápletce v některých místech dost projevilo, ale jinak je nesmírně aktuální bez ohledu na místo a čas. Bez přehánění ve všech ohledech vynikající drama. O tom, jak marná je hrdost a čest či jak složité je žít (v muslimském světě), a samozřejmě je také příjemné vidět nějaký Íránský film - naposledy to byl Orion v Karlových Varech, ale to bylo už v roce 2010. (10.02.2012)

Fantastický scénář, který se odvíjí od manželského rozporu dlouholetých partnerů, aby vzápětí rozkryl fascinujícím způsobem bohaté drama o vině, trestu a lžích. Precizně nasnímané, sestřihané v řízném tempu, zahrané úsporně s citem pro drobnokresbu. Učebnicové rodinné drama, které nemá potíže s frázemi a doslovností. Film plný živých postav, příběhů i pulzujících otázek, ke kterým lze zaujmout několik morálních stanovisek. Svobodný film o prostých věcech z nesvobodné země, o jaký se čeští tvůrci roky marně snaží. (08.07.2011)

Óh, to je film z jiného světa. Rozhodně nesouhlasím s oficiálním textem distributora, že tu jde o společenské předsudky a přísný právní systém. Naopak, jednání lidí i zákon (na výrocích soudců jsem neshledal vůbec nic nerozumného či nelogického) se v tomto filmu točí kolem pravdy, která všechny přesahuje. Mnohem lépe to vyjádřil Aidan: "univerzální lidské drama", dobrý komentář též Marigold. Mne film zajímal hlavně jako reálie z Iránu; co chtěl tvůrce filmu hlavně říci, mi ale už tak jasné není. Ale film je to výrazně vyčnívající a kvalitní, především svým prostým realismem s pevným morálním řádem. Trochu se mi zdá divné, že zde vůbec nebyla zachycena modlitba či návštěva mešity. Též nevíme, proč si vlastně Simin zamanula, že musí opustit Irán i za cenu rozbití rodiny, co jí tak vadilo? (23.05.2012)

120 minút vrcholne autentickej atmosféry, kde herci pôsobia ako obyčajní ľudia s obyčajnými problémami, ktoré v kontexte iránskej kultúry a tradícií pôsobia fascinujúco. To, čo je vo filme najcennejšie sú práve geniálne zrežírované a herecky stvárnené citlivé vzťahové momenty, nedopovedané morálne dilemy a vierou definované rozhodnutia...Nevšedný filmový zážitok! (01.08.2012)