Ľalie poľné

Dvaja vojnovi veterani,vracajuci sa z prvej svetovej vojny do rodneho kraja sa snažia najst domov a pevne zakotvit.Ich tužba po tulactve a volnom živote,je však rovnako silna.Postavičky a situacie pripominaju putove figurky a naivne atrakcie.Dramaticky podtext pod usmevnym pribehom nesie znamku obnaženeho človečenstva,tužob,idealov,strachu,osamelosti,pričom ustrednou temou je domov,jeho nostalgicke čaro a poezia v kontrapunkte s tužbou po dialkach a volnosti,pocit zavratneho štastia v obyčajnych okamihoch ludskej solidarity. (22.10.2019)

,,Vašimi skutočnými pánmi boli len nevedomosť, myšlienková pohodlnosť, hlúposť a mešec. Pozrite vtáctvo nebeské, ani neseje, ani nežne a predsa má čo jesť. Ľalie poľné sa nestarajú čím sa šatiť a aký krásny majú šat. Ľudia sa boha spustili a diabla sa chytili." (11.05.2014)

Film ve mě vyvolal několik (znepokojivých) myšlenek: Žebráci byli v době vzniku filmu v našich zemích zmizelými figurami, a patrně málokdo si asi v 70-tých a 80-tých letech dokázal představit, jak rychle a v jak velkém množství se zde znovu objeví (i když se jim teď pro jistotu říká radši "bezdomovci"). Film připomene známe rčení, že komunisti lhali o komunismu, ale mluvili pravdu o kapitalismu. Chová se naše současná (o 100 let vyspělejší) společnost k těmto lidem lépe nebo hůře než ta tehdejší? Řeči a odsudky, které na jejich adresu vedou dnešní "pravicově smýšlející" (ale nejen oni!), jsou podobné těm, které ve filmu pronáší sedlák Truchan, ale často mnohem horší. A nepochopitelné vraždy bezdomovců v dnešní Praze ve filmu - a snad ani v tehdejší době (?) - ekvivalent nemají. Pro mě vyčnívá gazdina Paula, která je schopná a ochotná přijmout Matěje do svého života (vzdor silnému tlaku tehdejší vesnice/společnosti). To, jak ojedinělý je její postoj, to, jak je odsouzený k nezdaru a hlavně to, jak nám tento nezdar vlastně přijde "logický" a samozřejmý, ukazuje, jak moc jsme vzdáleni Království Nebeskému. (06.02.2015)

Havetta nám ponúka panoptický príbeh tulákov, žobrákov a inej hávede, ktorí žijú ako nebeské vtáctvo či ľalie poľné bez práce a opatery. V centre príbehu je tulák Hejges putujúci so svojím klarinetom a bandou vojnových veteránov. Film však nemá jedného hlavného hrdinu či pointu. Havetta sa však venuje všetkým postavám a vytvára tak panoptikum charakterov a príhod podobné Jakubiskovi. Naviac sa ešte hrá s farbou a väčšinou čiernobiely film v niektorých scénach sčervenie či nadobudne iný farebný nádych. Len pár scén je plne farebných.  Výborná produkcia, hudba a veľmi dobré herecké výkony, hoci milostné scény som videl aj lepšie zahrané. (18.10.2023)

Krásně vystihuje film komentář od Iggyho. Výraznou dominantou filmu (ostatně tak jako i Slavnosti v botanickej záhrade) je výborná hudba Zdeňka Lišky. Celkově je ale film geniální - i když pro mnohé diváky asi moc umělecky pojatý a možná těžko stravitelný. 90% a 5*, 26.10.2015. (28.10.2015)

Hledání vnitřní krásy, smyslu života a alternativních světonázorů pod nánosem ošklivosti je sice zajímavé, ale nedonutí mne to rezignovat na požadavek příběhu. Zajímavá kamera, průměrné herecké výkony. Použití barevných filtrů a střípků plnobarevných v jinak černobílém filmu je naštěstí střídmé, ale stejně to vyvolává dojem, že černobílý materiál byl použit kvůli ceně. Dobré komentáře: nascendi *** (27.12.2015)